fbpx

Kritické myšlení už nestačí. Naučte se raději kriticky ignorovat 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Umění být moudrý je umění vědět, co ignorovat. Ochraňte svou vzácnou pozornost před škodlivými informacemi

Zveřejněno: 14. 2. 2023

Internet je informačním rájem i peklem zároveň. Poskytuje nepřeberné množství kvalitních informací, ale také znamená nepřetržitý příval zbytečně rozptylujících, či dokonce nepravdivých a manipulativních zpráv. Většině platforem jde o jediné – o naši pozornost, která je velmi ceněným artiklem. Čím více očí zůstane přilepených k obrazovce, tím více reklam mohou zobrazit a plynou jim větší zisky.

Není divu, že toto informační zahlcení si vybírá svou daň. Psychologové v čele se Samem Wineburgem ve svém textu pro server The Conversation upozorňují na analýzu hashtagů na Twitteru, dotazů na Googlu nebo komentářů na Redditu z roku 2019. Ta ukazuje, že v průběhu posledních deseti let se velmi zrychlilo tempo, s jakou popularita položek stoupá a klesá. Například v roce 2013 byl hashtag na Twitteru populární v průměru 17,5 hodiny, v roce 2016 už jeho popularita vyprchala po 11,9 hodinách.

Když kritické myšlení nestačí

Větší konkurence vede ke zkracování intervalů pozornosti, což vede ke stále ostřejšímu soupeření o ni. Je to tedy začarovaný kruh. Abychom získali zpět kontrolu, potřebujeme používat kognitivní strategie, upozorňují autoři. Takovou učebnicovou je kritické myšlení – samostatně řízený intelektuální proces, který nám pomáhá identifikovat relevantní informace. Byť je tato schopnost nesmírně důležitá, často se nám jí bohužel nedostává. Navíc nám ve světě přemíry informací už bohužel ani nestačí.

Moderní společnost stojí před výzvou naučit se efektivně rozdělovat pozornost mezi přemíru zdrojů, které ji mohou pohltit.

Důvod? Za prvé, digitální svět obsahuje více informací než všechny knihovny na světě. Velká část z nich pochází z neověřených zdrojů a postrádá spolehlivé ukazatele důvěryhodnosti. Kritické promýšlení všech informací a zdrojů, na které narazíme, by nás tak zcela paralyzovalo, podotýkají autoři. Za druhé, investovat kritické myšlení do zdrojů, které měly být v první řadě ignorovány, znamená, že dezinformační platformy dostaly přesně to, co chtěly – pozornost.

Wineburg v tomto kontextu připomíná slova zesnulého nositele Nobelovy ceny Herberta Simona: „Moderní společnost stojí před výzvou naučit se efektivně rozdělovat pozornost mezi přemíru zdrojů, které ji mohou pohltit.“

Nová strategie

Jaké nástroje tedy máme kromě kritického myšlení k dispozici? Odborníci v nedávné studii mluví o takzvaném kritickém ignorování. Jde o schopnost vybrat si, co ignorovat a kam směřovat svou omezenou pozornost. „Kritické ignorování je víc než jen nevěnování pozornosti – jde o to, aby si člověk osvojil uvědomělé a zdravé návyky tváří v tvář přemíře informací,“ píší autoři.

Při rozhodování, zda zdroji věřit, dělají chyby jak studenti, ale i univerzitní profesoři. Naučit se ignorovat informace se totiž ve škole neučí.

Kritické ignorování chápou jako základní kompetenci všech lidí v digitálním světě. „Bez ní se utopíme v moři informací, které jsou v lepším případě rozptylující, v horším zavádějící a škodlivé,“ dodávají. „Na internetu je kritické ignorování stejně důležité jako kritické myšlení,“ říká Wineburg.

Filozof Michael Lynch už dříve poznamenal, že internet „je tím nejlepším ověřovatelem faktů na světě a nejlepším potvrzovatelem předsudků – často současně.“ Úspěšná orientace v tomto prostředí vyžaduje nové kompetence. Bez schopnosti vybrat si, co ignorovat a kam investovat pozornost, dovolíme ostatním, aby ovládli naše oči i mysl. 

Jak se neutopit?

Pro kritické ignorování existují podle vědců tři hlavní strategie. Každá z nich přitom reaguje na jiný typ škodlivých informací.

1) Nastavte hranice

Obtěžují vás neustále blikající upozornění? Jednou z možností řešení problému je tato rušivá oznámení zkrátka vypnout. Můžete si také nastavit konkrétní časy, ve kterých budete přijímat zprávy, a vytvořit tak časové kapsy pro soustředěnou práci nebo společenský život. Díky sebeovládání tak můžete převzít kontrolu nad výchozím nastavením digitálních technologií. To se týká i omezení používání osobních údajů pro účely cílené a často velmi obtěžující reklamy.

2) Zjistěte, kdo stojí za platformou

Nástrojem pro kritické ignorování je i takzvané laterální čtení. Podobným způsobem zjišťují důvěryhodnost on-line informací profesionální ověřovatelé faktů. Před zahájením kritického myšlení je třeba nejprve ignorovat vábení webu. Znamená to vyhledat si informace o organizaci nebo osobě, která stojí za danou platformou – a to ještě předtím, než se člověk ponoří do jejího obsahu. Poté se můžete snáze rozhodnout, jestli se obsahu vyplatí věnovat pozornost.

Byť je schopnost kritického myšlení nesmírně důležitá, často se nám jí bohužel nedostává. Navíc nám ve světě přemíry informací už bohužel ani nestačí.

Wineburg ve svém textu zároveň upozorňuje, že „autor“ webové stránky nemusí být jejím skutečným autorem. Odkazy, které udělují legitimitu, mohou mít mnohdy jen málo společného s tvrzeními, která zakotvují.

Studie ukazují, že při rozhodování, zda zdroji věřit, dělají chyby jak studenti, ale i univerzitní profesoři. Dělají totiž to, co je léta ve škole učili – číst pozorně a pečlivě. Obchodníci s pozorností a pochybnostmi pak jásají. „Naučit se ignorovat informace se ve škole neučí. Ve škole se učí pravý opak: důkladně a pozorně si text přečíst, než vyneseme soud,“ podotýká Wineburg.

3) Nekrmte trolly

Přístup „nekrmte trolly“ se zaměřuje na on-line trolly a další zlomyslné uživatele, kteří obtěžují, kyberšikanují nebo používají jiné asociální taktiky. K trollování se často uchylují záměrní šiřitelé nebezpečných dezinformací. Jednou z jejich hlavních zbraní je přebírání pozornosti lidí vytvářením zdání debaty tam, kde žádná není. Odborníci proto doporučují na trolling nereagovat.

Tyto tři strategie se může naučit využívat úplně každý. Zásadní je ale vzdělávací úsilí. Wineburg upozorňuje, že naučit se odolávat vábení pochybných informací vyžaduje i pokoru, která pramení z toho, že člověk čelí své zranitelnosti. „Navzdory ohromným intelektuálním schopnostem a dovednostem kritického myšlení není nikdo imunní vůči úskočným nástrahám dnešních digitálních podvodníků. Tím, že se zabýváme neznámou stránkou a představujeme si, že jsme dost chytří na to, abychom ji přelstili, ztrácíme pozornost a přenecháváme kontrolu tvůrcům platformy,“ vysvětluje Wineburg.

Související…

Chytré telefony zahání nudu. Ztrácíme ale kritické myšlení i kontakt s realitou
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: The Conversation

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...