fbpx

Fenomén tiny house: Jak se žije v levných mini domech? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

S vlnou minimalismu i ekonomickou krizí stále roste zájem o bydlení v takzvaných tiny housech. Oč přesně jde, kdo v těchto domcích žije a jaké výhody takový příbytek má?

Zveřejněno: 15. 12. 2022

Postav dům, zasaď strom a zploď syna. To je staré rčení, při kterém se ale dnes mnohým jedincům z generací mileniálů a mladších zatmí před očima. Jejich pohled na způsob života se totiž v mnohém změnil. Na rozdíl od svých rodičů a prarodičů často netuší, zda si opravdu budou chtít pořídit dítě či dům s hypotékou na desítky let. A tak se zamýšlejí nad jinými variantami bydlení. Jednou z těch nejpopulárnějších je takzvaný tiny house. 

David Latimer, CEO a zakladatel společnosti New Frontier Design, která v roce 2022 získala ocenění The Spruce pro stavitele nejluxusnějších tiny housů, přisvědčuje, že o bydlení v tiny housech roste zájem převážně u mladých lidí, kteří touží po změně životního stylu a zároveň potřebují ušetřit. Obliba těchto malých domků tak odráží nejen pokrok architektury, kde je minimalistický design trendy, ale také sociální situaci.

V Americe se konkrétně můžeme setkat s třemi kategoriemi obyvatelů tiny housů. První skupinou jsou mladí lidé, kteří chtějí bydlením v malém domku zejména ušetřit a naspořené peníze investovat například do cestování. Druhou kategorií jsou lidé, jejichž hlavní pohnutkou je snížení jejich uhlíkové stopy na minimum. A pak je tu skupina starších lidí (55 let a více), pro které je velký rodinný dům přežitek. Většinou jsou už v důchodu a mají odrostlé děti, které s nimi už nebydlí. Buď tedy dům prodají, nebo ho obývají jen v zimních měsících.

V tiny housu se musíte naučit žít s málem, protože máte jen minimum úložného prostoru.

„Líbí se mi na tom, že se svým manželem sedím ve stejné místnosti a sleduji stejný pořad v televizi, nebo jen tak sedíme vedle sebe a oba si čteme. V našem větším domě ve městě by byl nejspíš v obýváku, kdežto já bych se přesunula do ložnice a tam sama něco sledovala nebo si četla. Ten velký dům nás od sebe vzdaloval, aniž bychom si to uvědomovali,“ říká Kerri Fivecoat-Campbellová, která si v roce 2003 se svým manželem Dalem postavila tiny house v přírodě, aby utekli od ruchu velkoměsta. V roce 2007 se do něj přestěhovali natrvalo.

Jak na soběstačný dům?

Tiny house je příbytek s plochou podlahy do 37 m². Může být usazen na podvozku a mít kolečka, nebo stát pevně na zemi. Většinou je vyroben ze dřeva a často bývají na izolaci použity další přírodní materiály, jako je len nebo konopí. Oproti jiným typům malých staveb – například maringotkám, jurtám nebo mobilheimu, se liší hlavně tvarem, ale také izolací. Domek může mít až dvaceticentimetrové stěny, i tak budou ale kamna nebo elektrické dotápění v zimě rozhodně třeba.

A jak je to s vodou a energiemi? Pokud se rozhodnete postavit tiny house na zasíťovaném pozemku a nehodláte jej přesouvat, nabízí se vám nejjednodušší řešení – prostě domek připojit na vodovodní síť, kanalizaci a elektřinu. V případě, že jej chcete postavit na místě, kam inženýrské sítě nedosahují, nabízí se takzvaný off grid systém. Oč jde? Ostrovní systém, jak se mu také říká, je důmyslné využití přírodních zdrojů k výrobě elektřiny, k pohodlnému přísunu kohoutkové vody a také k výstavbě vlastní kanalizace. Co se týče elektřiny, nejčastěji se na střechy domků umisťují fotovoltaické panely, které využívají energii ze slunce. Protože by hlavně v zimních měsících na výrobu elektřiny nestačily, jsou potřeba i velkokapacitní akumulátory, které dokážou přebytky energie uložit.

Líbí se mi, že s manželem stále sedíme ve stejné místnosti. Velký dům nás od sebe vzdaloval, aniž bychom si to uvědomovali.

K získávání kohoutkové vody se využívají blízké vodní toky. Voda se do domácnosti dostane pomocí čerpadla a před spotřebou projde ještě filtrací. Nezapomínejme ale ani na dešťovou vodu. Pokud se vám líbí představa mobilního domku, který přemístíte kamkoliv, doporučujeme do něj vestavět nádrž na vodu, která se bude plnit buď právě deštěm, nebo ji budete plnit vlastnoručně kbelíkem z příhodného vodního toku.

A pak je tu odpad. Pokud je v domku zaveden pilinový nebo separační záchod, můžeme veškerou odpadní, takzvanou šedou vodu vylévat do nádrže, kde vyhnijí zbytky (například z mytí nádobí), a poté nechat vsáknout do země, nebo ji použít k zalití zahrádky. Odpad z pilinového nebo separačního záchodu zůstává v nádobě, kterou je potřeba pravidelně vyklízet. Tímto odpadem se dá samozřejmě kompostovat.

Žít s málem

Pokud nad pořízením malého domečku uvažujete, je třeba počítat s tím, že s sebou potenciálně nese i nevýhody, které vás během času mohou začít pěkně štvát. Lidé, kteří tiny house obývají už roky, nejvíce připomínají to, že je potřeba přemýšlet o všem, co si do domku přinesete. Každá věc musí mít své místo. Musíte se chtě nechtě naučit žít s málem, protože máte jen minimum úložného prostoru. Například novinářka Crystal Pontiová bydlí v tiny housu se čtyřmi dalšími členy rodiny. „Ačkoliv nekupujeme tolik věcí, jako jsme kupovali dřív, pořád pravidelně stojíme před otázkou, co si nechat a co vyhodit, darovat, případně prodat,“ říká.

Je také dobré brát na vědomí fakt, že pokud se do domku nastěhuje pár nebo rodina, hrozí občasná ponorka – v tiny housu totiž nemáte soukromí a před ostatními členy domácnosti neuniknete. A v neposlední řadě musíte zohlednit také to, že možná nebude stačit otočit kohoutkem, abyste si dali horkou sprchu.

 

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...