fbpx

Spisovatel Steven Kotler: Nesmrtelnost je blízko. Naši mysl stáhneme do nových těl 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Podle autora futurologických bestsellerů a vědeckého novináře Stevena Kotlera budeme už někdy v tomto století čelit vyhlídce na nesmrtelnost. Jaký vliv bude mít tato přelomová změna na lidskou morálku, etiku a náboženství?

Zveřejněno: 26. 6. 2022

Steven Kotler je předním autorem nejčtenějších rubrik deníku New York Times, oceňovaným novinářem a výkonným ředitelem společnosti Flow Research Collective, která vysílá vědecké podcasty. Je také považován za jednoho z předních světových odborníků na lidskou výkonnost a je autorem deseti futurologických bestsellerů včetně knih, jako jsou Umění nemožného, Budoucnost je rychlejší, než si myslíte, Krádež ohně, Vzestup supermana, Odvaha a hojnost. Jeho práce byly nominovány na dvě Pulitzerovy ceny a přeloženy do více než 40 jazyků. V interview pro magazín Big Think Kotler tvrdí, že se blíží doba, kdy poté, co naše těla zemřou, bude možné nahrát mysl do počítače a poté ji stáhnout do těla nového.

Základním motorem evoluce je podle Kotlera smrt. Náboženské systémy tvrdí, že řídí morálku lidského jednání, a předpokládají, že něco existuje po naší přirozené smrti. Jenže náboženské systémy ve světě vědy ztrácejí na své dominanci. A co teprve ve světě, kdy se člověk snaží o svou nesmrtelnost? „Tváří v tvář nesmrtelnosti se morálka radikálně změní. Není nic, co by definovalo naše chování, pokud bychom žili věčně,“ tvrdí Kotler s tím, že tahle doba nás i s ohledem na historii určitě čeká.

To, co se stane s teologickou morálkou tváří v tvář technologické nesmrtelnosti, je pak podle Kotlera velká metafyzická otázka.

„Většina děl sci-fi z dvacátého století se ve století jedenadvacátém již proměnila ve skutečnost, takže sci-fi myšlenka jedenadvacátého století se pravděpodobně ve století příštím stane skutečností také. Máme padesát nebo sedmdesát let na to, abychom se nad těmito složitými otázkami důkladně zamysleli,“ říká Kotler.

Na hraně nesmrtelnosti

Náboženství nebo etika s ním spojená bude pak jediný problém, který nám bude v uchování mysli mrtvého bránit. Věda to v podstatě technicky dokáže už dnes. „Můžeme nahrát naše osobnosti, naše mozky, nějakou část našeho vědomí do počítačů, kde mohou zůstat navždy. Je to technologie, na které například British Telecom už teď pracuje. Vynálezce Ray Kurzweil předpověděl, že realitou se to stane kolem roku 2045. Myslím, že je to konzervativní předpověď. Jde ale o to, že někdy v průběhu toho století se to pravděpodobně stane skutečností,“ tvrdí novinář a spisovatel.

To, co se stane s teologickou morálkou tváří v tvář technologické nesmrtelnosti, je pak podle Kotlera velká metafyzická otázka. Každopádně jde podle něj o  „balancování na hraně takzvané nesmrtelnosti“.  „Myslím, že se začínáme motat kolem evolučních procesů. Procesů, o kterých netušíme, co se stane, když je přerušíme, protože jsme to nikdy předtím nedělali,“ uzavírá Steven Kotler.

Související…

Steven Kotler představuje osm způsobů, jak vstoupit do flow
Vojtěch Žák

foto: Shutterstock , zdroj: Big Think

Tipy redakce

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Kdy u lidí nastává smrt? Odpověď přinesly pokusy s prasečím mozkem

Je smrt něco nezvratného? A kdy vlastně nastává? Všechny vyspělé státy mají ve...

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Horská dráha: Dříve zábava pro šlechtu, dnes i prostředek eutanazie

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...