fbpx
Zveřejněno: 5. 4. 2017

Žijeme v době nadbytku, neboť máme dostatek financí na to, abychom si kromě zajištění základních životních potřeb mohli kupovat nesmyslně drahé položky. Ve skříních se nám hromadí další kusy oblečení, pořizujeme si nejnovější technické vychytávky a do koše vyhazujeme jídlo, kterého jsme si v lednici všimli až po uplynutí data spotřeby. Naučme se rozlišovat nepodstatné věci od těch podstatných a vydejme se cestou minimalismu. Koneckonců budeme šťastnější.

Petri Luukkainen je finský režisér, který ztratil pocit štěstí. Rozhodl se proto pro experiment. Vzal všechny své věci a zamkl je do vzdáleného skladu s tím, že každý den si může odnést pouze jednu zpět. Začal dekou. Celý pokus trval jeden rok a vznikl z něj dokument s názvem „My Stuff“. Na jeho trailer se můžete podívat zde. Asi vás nepřekvapí, že když bylo po všem, Petri řadu svých věcí rozdal. Vystačil si s málem.

nakupy shutterstock 547096873

Pokud přestanete nakupovat impulzivně, ušetříte přírodu a samozřejmě i svou peněženku.

Proč nakupujeme zbytečnosti?

Někteří lidé nakupují proto, aby vypadali dobře. To je spojeno s jejich sociálním statusem. „Takoví lidé trpí často úzkostmi a mají problémy s kontrolováním svých emocí. Proto je pro ně těžší odolat potřebě bezmyšlenkovitě utrácet peníze. Impulzivní nakupovači ale zažívají méně štěstí, a tak nakupují, aby si zlepšili náladu. Navíc příliš neuvažují o důsledcích utrácení. Prostě chtějí něco mít,“ vysvětlil psycholog Ian Zimmerman z Central Michigan University. Hromadění zbytečností nám dodává zástupnou hodnotu štěstí, ale štěstí nám nepřináší. Čím více věcí máme, tím menší vazbu máme k těm starým a snadno je něčím nahrazujeme. Pokud jsou mezi čtenáři vyznavači buddhismu, možná je uspokojí vysvětlení spirituálního učitele Adyashantiho: „Když si něco koupíme a dostaneme, co chceme, jsme dočasně šťastní a naplnění. Netěší nás ale, že jsme dostali to, co chceme, nýbrž fakt, že na krátkou dobu přestáváme chtít, a tudíž zažíváme mír i štěstí.“

Minimalistické hnutí

Díky spisovateli Leo Babautovi jsem se seznámil s minimalistickým hnutím. O minimalismu vám píšeme i v článku Minimální vlastnění dělá lidi šťastnější. Jeho podstatou není jenom vlastnictví co nejmenšího množství věcí. Je to životní filozofie, která vás nabádá, abyste dělali věci co nejjednodušeji. Dá se aplikovat na váš přístup k jídlu, knihám, sportu atd. Jestli chcete, přijměte na jeden měsíc Babautovu výzvu a zkuste žít jenom se sto věcmi. Do této stovky se nepočítají věci, které máte společné s ostatními členy rodiny, neosobní věci (talíře, kbelíky apod.) a knihy. Shromážděte si sto předmětů, které budete na měsíc používat, a pokud jich máte víc, zeptejte se sami sebe: „Skutečně potřebuji všechny?“ 

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.