fbpx
Zveřejněno: 24. 8. 2017

V onom mýty opředeném roce 2012 nás těsně minula katastrofa, která by „přišla z nebes“. Než si začnete ťukat na čelo, nechte si vyprávět, co o 23. červenci 2012 zjistili vědci z NASA.

Ten den Zemi těsně minula velká sluneční bouře. Pokud by ony megatuny plazmatu, které kolem modré planety prosvištěly, dopadly do naší atmosféry, způsobilo by to poškození elektrické sítě. Klidně i v globálním měřítku. 

Sluneční bouři zkoumají i Češi

V recepci Matematicko-fyzikální fakulty v pražské Tróji mě přivítá dáma úctyhodného věku, usazená v židli úctyhodného věku, obalená vůní cigaretového kouře, která ve mně v kombinaci s vintage linoleem a zasloužilým sektorovým nábytkem vůkol vyvolává příjemné vzpomínky na návštěvy kanceláře mých rodičů blahých osmdesátých let. „Běžte nahoru, doleva, pak doprava a tam se doptejte,“ zní instrukce, jak mám najít astronoma a astrofyzika Michala Švandu. 

Docent Michal Švanda (35) je laureátem ceny Neuron za popularizaci vědy, ale své postavení nepřeceňuje: „Prestiž vědců v naší zemi je nízká,“ říká odborník na problematiku, kterou by měly intenzivně řešit energetické firmy, jako je ČEZ, a hlavně vláda.

slunecni boure shutterstock 372548797

Sluneční bouře může během pár chvil vypnout elektřinu na celé naší planetě.

Sluneční aktivita, kterou vědci jako Michal zkoumají, totiž může způsobit během pár hodin elektrický výpadek v naší zemi. Nebo v celé Evropě. Nebo na celém světě. Záleželo by na síle erupce a na momentálním natočení planety.

S Michalem se vracíme pár měsíců před mýtický 21. prosinec 2012, kdy milovníci legend očekávali konec starého světa a příchod nějakého toho nového. Tehdy se kolem země přehnaly miliardy tun slunečního plazmatu spolu s vlnou rentgenového, ultrafialového a gama záření. Jak napsali američtí vědci v odborném časopise s půvabným jménem Space Weather, bouře onoho letního dne proťala oběžnou dráhu Země. Naštěstí, naše planeta tam v tu chvíli už nebyla. Pokud by ale erupce na Slunci proběhla jen o týden dříve, tak bychom tuhle kosmickou bouřku schytali naplno.

„Výron korony takové intenzity mohl způsobit globální poškození elektrické sítě,“ říká Michal. Stejný závěr najdete ve studii NASA. Docent Švanda vysvětluje, že sluneční bouře, odborně výron hmoty do korony, se onoho roku, kdy měl nastat konec světa, blížila k Zemi rychlostí 2900 km za sekundu, což je vyšší rychlost než u jiných erupcí, kterými Slunce celkem pravidelně své kosmické okolí zásobuje. 

Případ z Québeku

Obří sluneční erupce může vypnout během pár minut celou naši civilizaci. Vytvoří totiž geomagnetický indukovaný proud, který způsobí náboj v transformátorech, a ty pak vypadnou nebo se jejich jádro utaví či rovnou shoří. Rozvodníci, jak se zvukomalebně říká technikům, kteří obsluhují elektrické vedení, pochopili, co Slunce dokáže, poprvé v roce 1989. Tehdy v kanadském Québeku začal kolabovat jeden transformátor za druhým. Šest milionů lidí bylo devět hodin bez proudu. A v rozvodnách tehdy nevěděli, co se stalo. Přitom na tuto možnost vědci upozorňovali již několik desetiletí. Nikdo je však nebral vážně.

tma shutterstock 387557974

Co by si lidstvo bez elektřiny počalo, si raději nechceme ani domýšlet.

V Americe ze Slunce prší víc

Bouře z roku 2012 byla řádově silnější než ta v roce 1989. Vědci mají pro kosmické uragány stupnici, která se počítá v jednotkách zvaných nanotesla, a má význam zeslabení magnetického pole Země přilétajícím projektilem. V roce 1989 bouře dosáhla 500 nanotesla, v roce 2012 to bylo třikrát tolik. 

Až jednou Zemi potká bouře na úrovni 1500 nanotesla – a ono se to stane, jde jen o to, kdy - vše připojené do elektrické sítě přestane fungovat. A nebudete se z toho moct ani pos…, protože byste si nespláchli záchod. I vodovody a kanalizace fungují díky pumpám poháněným elektřinou. Z provozu by byly na určitou dobu vyřazeny satelity, GPS navigace. Nemusíme se rozepisovat o tom, že bez proudu by nefungoval ani internet, ani mobily, ani televize, ani bankomaty.

A co auta? „Každá větší benzínová pumpa by měla mít generátor. Můj kolega z hvězdárny si jednou udělal takový výzkum a vždycky, když někde tankoval, tak se ptal obsluhy, kde mají záložní generátor. Nikdo nevěděl,“ říká Michal Švanda. Civilizace by se prostě během pár desítek minut propadla zpátky před vynález žárovky. Nikdo neumí odhadnout, jak dlouho by trvalo, než by došlo k obnovení infrastruktury. 

Nebesa k nám byla léta páně 2012 vskutku laskavá. Dala lidstvu na srozuměnou, že je k elektrické zásuvce přisáté jak k matčinu prsu, což ho při výpadku elektřiny dělá poněkud neživotaschopné. Michal nás nicméně může uklidnit tím, že nejvíc riziková je oblast Severní Ameriky, střední Evropa je na tom lépe. A to ze dvou důvodů: V oblasti Kanady se totiž nachází jižní magnetický pól a podloží severoamerického kontinentu je méně vodivé, indukované geomagnetické proudy si tedy cestou menšího odporu hledají průchod spíše po drátech rozvodné sítě.

aurora shutterstock 357872939

Polární záře představuje zřejmě to jediné plus, které bychom ve tmě mohli vidět.

Na ufony prachy jsou

Jestli se jednou propadneme do tmy, můžeme se alespoň těšit na krásnou polární záři. V roce 1859 byla vidět i v tropech. V USA byla tak intenzivní, že si rančeři v divočině začali připravovat snídani dříve než obvykle, protože si mysleli, že už svítá. Měli kliku, že tehdy ještě neznali elektriku. V onom roce totiž došlo k dosud nejsilnější známé sluneční bouři, která dostala jméno Carringtonova událost. Podle odhadů dosahovala 1500 nanotesla. Astronom Richard Carrington si tehdy při pozorování Slunce všiml velkého zjasnění na jeho povrchu – jako vůbec první člověk spatřil na vlastní oči sluneční erupci.

O dvacet hodin později došlo na Zemi k něčemu, co by naše elektrická civilizace nechtěla zažít. K překvapení obsluhy začaly vypínat telegrafy. Telegrafisté dokonce dostávali od telegrafického klíče pěkné elektrické rány. Zachovaly se zprávy o náhlém vznícení proužků telegrafického papíru. Telegraf byl tehdy poslední výkřik techniky. Prapředek informačních sítí, dnes se mu říká „internet viktoriánské éry“.

Co by sluneční bouře udělala s počítačovou sítí dnes? Google vymýšlí umělou inteligenci, Apple hromadí stovky miliard dolarů na svých účtech. Akcie výrobce elektromobilů Tesly míří do nebes. Ale nedočteme se, že by supermozky v Sillicon Valley nějak zaměstnávalo, že Slunce může hodit veškerý hi-tech do režimu off.

Říká se, že žijeme v době internetu. My ale žijeme v době elektřiny. Právě elektřina pohodlí moderního života umožňuje. Proto se NASA ve svém článku publikovaném na jejím webu v roce 2014 diví tomu, že hrozba slunečních bouří nikoho moc nezajímá. Kdyby v roce 2012 proletěl blízko země asteroid, byla by toho plná média. 

Přitom sluneční bouře může napáchat stejnou škodu. Už asi deset let hledá evropská kosmická agentura prostředky na vypuštění družice, která by umožnila rychleji předpovědět sluneční bouři. „Zatím marně, snad uspěje výzva vypsaná letos znovu,“ dodává Michal. Technicky lze také k transformátorům přidělat izolační zařízení, které by náboj geomagnetického proudu odfiltrovalo, jenže taková věcička stojí miliony korun jen pro jeden transformátor. A kdo by investoval do obrany proti hrozbě, která za našich životů spíš nenastane?

autor: Jan Müller, Euro, kráceno, celý článek najdete ZDE

foto: Shutterstock, zdroj: NASA

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu vytváříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Teorie spiknutí vítězí: Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.