Počasí bude s naším organismem mávat stále častěji, nahrává tomu oteplování klimatu

Přečteno 15478x

Z mrazivého konce února vstupujeme do jarního března s teplotním skokem několika desítek stupňů. Je to extrémní výkyv počasí? Ano, výkyv rozhodně, ale těžko mluvit o extrému, když se něco poměrně často opakuje. Navíc, když po celou dobu, co lidstvo zná písmo, lze najít stopy po takovém razantním vzestupu či poklesu teplot.

Mnozí si ještě pamatují, co nám provedlo počasí na Silvestra roku 1978. Tehdy se na sever od nás nad Německem a Polskem drželo poměrně ostré teplotní rozhraní. Poslední odpoledne tehdejšího roku bylo v Čechách opravdu teplé, teploměry vystupovaly nad 10 °C, na jihu pak i nad 15 °C. Pak zaúřadovala tlaková níže, která navečer začala přecházet přes naše území. Po její straně k nám pronikl studený arktický vzduch. A čísla hovoří jasně. Zatímco ve dvě odpoledne naměřili meteorologové v Praze-Libuši 11,4 °C, v devět večer to už bylo -10,5 °C a ráno pak téměř -18 °C. Současný výkyv není tak razantní, ale i tak ho náš organismus nevnímá příliš pozitivně, protože lidský termoregulační systém, který udržuje tělesnou teplotu na stálé hodnotě okolo 36,5 ˚C, se hůře přizpůsobuje.

Když mrazem praskaly zvony

Bude s naším organismem počasí i nadále mávat? Určitě a zřejmě stále častěji, protože tomu nahrává celkové oteplování klimatu. Na tomto místě bychom si měli říci, že teploty, srážky, vítr, které na jednotlivých místech měříme a které se neustále mění, tvoří v souhrnu počasí a naopak dlouhodobé statistické charakteristiky těchto ukazatelů chápeme jako klima. Počasí je tedy soustava atmosférických vlivů v dané chvíli, klima je pak soustava, kterou lze v daném období očekávat. Přestože je takový zprůměrovaný souhrn za desetiletí či staletí poměrně stabilní veličinou, klima se podle všeho mění.

Co tedy z prognóz vědců vychází? Dá se říci, že hůř bude určitě.
Teď jde jen o to, jestli bude hůř jen o málo, nebo o hodně. 

Několikrát v historii zamrzl Balt natolik, že po něm mohli kupci jezdit s povozy z Dánska, či dokonce z Polska až do Švédska. Mrzlo nejen na severu – v zimě roku 1233 bylo možné cestovat přes severní část Jaderského moře koňmo po ledě do Benátek. V Praze roku 1635 prý popraskaly mrazem zvony. Zimní období 1739–1740 nebralo ohled na kalendář a podle záznamů v kronikách trvalo od 1. listopadu do 4. května. Některé studie dokazují, že studené zimy se střídají s teplejšími v cyklu osmdesáti až devadesáti let, ale v současnosti je daleko důležitější dlouhodobý teplotní trend a ten je podle slov generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Petteri Taalase z ledna tohoto roku rozhodně vzestupný. Zvláště v posledních třech letech bylo oteplování výjimečné a průměrné teploty byly více než jeden stupeň nad dlouhodobým průměrem.

Krátkodobá předpověď je jasná

Na předpovědi počasí z krátkodobého hlediska se meteorologové shodnou. Vstupní data do počítačů k vyhodnocení jsou jasná a není jich tolik. S přibývající dobou, pro kterou má být předpověď vypracována, vstupuje do hry čím dál více proměnných a určit dlouhodobý vývoj nelze ani s pomocí nejvýkonnějších počítačů. Odborníci na počasí z celého světa spolupracují v mezinárodní instituci IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change – Mezivládní panel pro změny klimatu), která zkoumá vývin počasí a klimatu, příčiny změn a odhaduje budoucí vývoj.

shutterstock 1016411161

Minulý víkend ještě mrzlo, tenhle bude počasí maximálně na mikinu

Ve svých prognózách se shodují, že maximální teploty se budou zvyšovat, stejně jako se zvýší počet teplých dní. Pak se ale jejich názory rozcházejí. Podle jedněch se zvýší i minimální teploty a bude ubývat chladných, nebo dokonce mrazivých dnů, čímž vzroste průměrná vlhkost vzduchu. Druzí tvrdí, že extrémy budou narůstat ve všech oblastech. To je názor například vědců ze Světové meteorologické organizace, podle nich bude světové počasí stále častěji zaznamenávat větší a větší výkyvy.

Příliš mnoho proměnných

Proč nemohou být vědci přesnější? Nelineární pohyby obrovských hmot atmosféry a oceánů, proměny a předávání energie, to vše v trojrozměrném prostoru je potřeba zahrnout do jednoho modelu, který by postihoval vývoj klimatu. K tomu ještě přistupují odhady toho, jak se bude vyvíjet sociální struktura a ekonomika ve světě a v návaznosti na to vliv člověka a jeho činností. Atmosféra má malou tepelnou kapacitu, a tak odráží změny nejrychleji. Oceány naopak mají jen ve své horní nejovlivnitelnější, zhruba stometrové vrstvě, kapacitu řádově vyšší.

Nad mořem se otepluje atmosféra dvakrát rychleji než nad pevninou. Čím hlouběji se pak dostáváme, tím pomalejší reakci na změny v atmosféře vrstvy mají. Zatímco oněch horních sto metrů odráží teplotní změny v posledním desetiletí, hluboko plynoucí vrstvy pak mají teplotu, jež zaznamenává vývoj nad hladinou třeba před tisícem let. Zvláštní kapitolou v proměnách klimatu je takzvaná kryosféra, tedy soubor všech ploch pokrytých ledovci, souvislou sněhovou pokrývkou nebo věčně zmrzlou půdou.

Efekt motýlího křídla

Když k tomu ještě zahrneme nezanedbatelnou aktivitu našeho Slunce, která se také pohybuje v periodách, budeme moci na základě všech těchto poměrně vágních předpokládaných hodnot začít kalkulovat. V každém případě nám budou sice vycházet naprosto přesná čísla, ale bohužel na vratkých základech. Lepší model ovšem nemáme a mít asi nebudeme.

Čtěte také:

Mrazivý únor? Žádná výjimka. Jde o druhý nejchladnější měsíc
Jarní únava – mýtus, nebo fakt?
Hurikány zabíjejí desítky lidí, budou to stovky. I kvůli oteplování

Co tedy v prognózách vědců vychází? Dá se říci, že hůř bude určitě. Teď jde o to, jestli bude hůř jen o málo, nebo o hodně. Například hladina světových moří může do roku 2100 podle jedněch výpočtů stoupnout až o osmaosmdesát centimetrů, podle optimističtějších "jen" o devět. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře podle odlišných výsledků se pak může zvýšit o 540 ppm (parts per milion), nebo dokonce až o 970 ppm. Globální teplota také stoupne, ale podle horší varianty o 5,8 stupně Celsia, podle té mírnější jen o 1,4 stupně. Odhady ve vývoji srážek nebo extrémních projevů počasí se pak liší ještě více. Takže předpovědi meteorologů počasí na druhý den věřit určitě můžeme. Pak ale nastupuje takzvaný efekt motýlího křídla. Ten vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít v dalších konsekvencích rozsáhlý následek.

foto: Shutterstock, zdroj: World Meteorological Organization

Klára Kutilová

Klára Kutilová

Externí autorka, redaktorka. Zajímá ji vše, od vědy, techniky až po zdraví. Nejraději má pozitivní zprávy.

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.