fbpx

U výzkumu testování léků na rostlinách je i český vědec.

Zveřejněno: 26. 1. 2018

Pokusy na zvířatech jsou kruté, velmi drahé a neefektivní. Jejich výsledky jsou navíc často zpochybňovány, protože lidi zkrátka nejsou zvířata. Z těchto důvodů jsou v současnosti do praxe uváděny revoluční metody v rámci studia onemocnění člověka i testování nejrůznějších produktů, které by přinesly výsledky skutečně platné pro lidské zdraví. A to vše humánní cestou bez trápení zvířat.

Na neefektivnost pokusů na zvířatech upozornil Dr. Elias Zerhouni, bývalý ředitel amerického Národního ústavu pro zdraví, který využívání zvířat k experimentům označil za velké selhání. „Problémem je, že testování na zvířatech nefunguje, a je načase před touto skutečností přestat zavírat oči. Musíme se znovu zaměřit na studium lidských onemocnění u lidí a k tomuto účelu hledat nové metodiky,“ prohlásil Zerhouni na vládní schůzce o financování výzkumu. 

Lidské buňky a tkáně

Vědci z Wyssova institutu při Harvardově univerzitě prokázali, že pro posuzování bezpečnosti léků, chemických látek, kosmetiky a spotřebních výrobků lze použít nejrůznější testy založené na lidských buňkách a tkáních. Výzkumníkům se podařilo vytvořit unikátní čip se specifickým prostředím, ve kterém mohou lidské buňky přirozeně žít a množit se.

Čipy tak dokážou napodobit strukturu a funkci lidských orgánů i orgánových soustav a věrně tak replikují lidskou fyziologii, nemoci i reakce těla na přítomnost nejrůznější látek. Čipy již dnes pro testování svých produktů používají například společnost HμRel Corporation či metoda EpiDerm od firmy Mattek, čímž ušetřily velmi zdlouhavých a bolestivých experimentů zejména myši, morčata, králíky a kočky.

profimedia 0037283447

Opičky v britské laboratoři. Předpokládá se, že po celém světě projde ročně testy léků, dermatologických a dalších výrobků padesát až sto milionů zvířat.

Počítače i dobrovolníci

Výzkumníci z National Library of Medicine zase vyvinuli širokou škálu počítačových modelů, které obsahují veškeré znalosti lidské biologie, a na jejich základě věrně simulují fungování lidského těla. Modely tak dokážou s velkou přesností předvídat způsoby, jakými bude lidské tělo reagovat na přítomnost určitých látek, a odhalit tak potencionálně nebezpečnou složku i všechny možné kontraindikace.

V případech, kdy jsou pokusy prováděny na lidech, je užita šetrná metoda takzvaného „mikrodávkování“. Dobrovolníkům je podána extrémně malá jednorázová dávka léku a reakce těla jsou sledovány za použití nejmodernějších zobrazovacích a záznamových metod, jako je magnetická rezonance nebo elektroencefalografie. Ty umožňují zcela bez rizika sledovat aktivitu vnitřních orgánů a mozku až na úroveň jedné buňky.

Rostliny s českým vědcem

S naprosto revolučním objevem přišel mezinárodní tým vědců, ve kterém byl i olomoucký biofyzik Andrej Pavlovič. Účinky několika typů anestetik určených pro lidi a zvířata testoval na rostlinách, a to úspěšně. K experimentu byly vybrány zejména rostliny reagující na dotek, pohyb nebo objekt v blízkosti, jako jsou například masožravky nebo popínavky. Ukázalo se, že anestetika na ně měla stejný účinek jako na živočichy a lidi.

Rostliny pod vlivem látky přestaly vnímat okolí a zastavily svůj pohyb. Přerušeno bylo také klíčení semen či syntéza chlorofylu. Po odeznění anestetik se rostliny opět probraly k životu a začaly přirozeně fungovat. Ačkoli rostliny nemají nervovou soustavu, generují elektrickou signalizaci, na kterou, jak se ukázalo, anestetika účinkují. V budoucnu tak pravděpodobně sehrají významnou roli na poli testování tlumicích účinků nejrůznějších látek.

foto: Profimedia, zdroj: organizace PETA

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...