Vědci aktivně zkoumají, zda mohou mít léky s hlavní účinnou látkou semaglutidem (Ozempic, Wegovy, Rybelsus) kromě cukrovky a změny hmotnosti vliv také na dlouhověkost celkově. Ačkoliv jde o poměrně kontroverzní záležitost, kdy se užívání léků, původně vytvořených pro řešení cukrovky, masově zvrhlo v epidemii nezdravého hubnutí se zarážejícími vedlejšími účinky, výsledky nedávných výzkumů naznačují, že by Ozempic a jemu podobná léčiva mohla snižovat biologický věk i úmrtnost ze všech možných příčin a navíc léčit nemoci související s věkem.
Prodloužení života nebo vedlejší efekt?
Hlavním důvodem, proč vědci Ozempicu a spol. přisuzují schopnost prodloužit život, je prokazatelná skutečnost, že snižuje chronický zánět. Ten je sám o sobě spojován s řadou civilizačních onemocnění, která mohou zkracovat život. Vedle obezity a kardiovaskulárních onemocnění jsou to i cukrovka druhého typu, rakovina, autoimunitní onemocnění (lupus, revmatoidní artritida), chronická plicní onemocnění (CHOPN) nebo i neurodegenerativní choroby typu demence či Alzheimerovy choroby.
Otázkou tedy je, zda v konkrétním případě převažují pozitiva nebo rizika.
Důkazy naznačují, že Ozempic proti zánětu působí přímo, a kromě toho je spojován také se sníženým rizikem nejrůznějších infekcí a onemocnění jater. K využití Ozempicu jako slibného řešení pro prodloužení života se kladně vyjadřují i výsledky dalších studií. Podle autorů jedné z nich snižuje riziko úmrtí ze všech příčin. Tvůrci studie z roku 2025 zase zjistili, že účastníci, kteří užívali semaglutid po dobu 32 týdnů, měli v průměru o více než tři roky nižší biologický věk než ti, kteří užívali placebo. Nejvíce se toto „omlazení“ projevilo na stavu mozku a míře zánětlivosti v organismu.
Záleží na tom, kdo lék užívá
Objevují se ale i spekulace z druhého tábora. Podle nich nelze zprávy o pozitivních účincích semaglutidu na dlouhověkost paušalizovat. Je nutné dopady dlouhodobého užívání posuzovat podle toho, komu je předepisován a pod jakým dohledem daný jedinec lék používá. Protože v případě, že nejde o diabetika, se využívání účinků semaglutidu stává velice rizikovou záležitostí s potvrzenou celou řadou negativních vedlejších účinků. Otázkou tedy je, zda v daném případě převažují pozitiva nebo rizika.
Semaglutid je rozhodně bezpečný pro léčbu cukrovky a v tomto případě ale nejsou účinky jeho dlouhodobého užívání spojovány s dlouhověkostí. To se děje spíše v souvislosti s jeho působením na úbytek hmotnosti, což je ale paradoxně právě oblast, v níž se jeho předepisování jeví jako značně kontroverzní, a to právě kvůli řadě nežádoucích vedlejších účinků.
Reklama
K nim patří úbytek svalové hmoty vlivem rychlého zhubnutí a s ním související křehkost, která nejen v seniorském věku zvyšuje neohrabanost, rizika pádu a vzniku zlomenin či jiných zranění. Rychlý úbytek tuku může naopak vést ke zrychlenému stárnutí kůže a podle výsledků některých výzkumů i ke snížení hustoty kožního kolagenu a k takzvanému „ozempicovému obličeji“. Dále se objevuje silná nevolnost a gastrointestinální obtíže, dokonce v některých případech přetrvávající gastroparéza (paralýza žaludku). Významný je i jojo efekt, kdy se po vysazení většina uživatelů do roka a půl vrátí na svou původní váhu, což významně zatěžuje metabolismus.
Co zatím víme - a co ještě ne
Současné poznatky naznačují, že u některých skupin pacientů mohou přínosy léčby převažovat. V jiných případech ale zůstává otázkou, zda potenciální efekt stojí za rizika.
Možná tak nejsme svědky zázračného léku na dlouhověkost, ale spíš další připomínky, jak komplexně lidské tělo funguje. A že i slibné objevy potřebují čas, než se z nich stane běžná medicínská praxe.
