Toxiny na nás číhají všude: vdechujeme je ze vzduchu, pitná voda může být kontaminovaná zastaralým potrubím, pesticidy v ovoci a zelenině, v dalších potravinách máme konzervanty a stejně může škodlivé látky obsahovat i kosmetika. Přečtěte si, kde na nás číhá největší nebezpečí.
Fluor a hliník snižují IQ
Fluor a hliník se vyskytují vždy současně, proto je zařazujeme do jedné skupiny. Naštěstí už u nás není fluorid přidáván do kohoutkové vody, jako tomu bylo do roku 1993, kdy se tomu tak dělo, aby děti neměly zubní kazy. Oproti tomu například v USA ho ve vodě stále najdete, přestože studie prokázaly, že existuje jasná souvislost mezi běžnou dávkou fluoridu v kohoutkové vodě a vlivem na snižování IQ. Stejně tak může mít za následek poruchy pozornosti nebo problémy s pamětí. Z toho vyplývá, kdybyste byli v Severní Americe, nepijte kohoutkovou vodu.
To ale neznamená, že jsme z toho v České republice venku. Jak uvádí odborný text (Strunecká a Patočka, 2001), toxické účinky fluoru a hliníku se projevují i u těch, co zrovna nebydlí u továrny na hliník nebo denně nepijí vodu s fluoridovými tabletami.
„Fluoridy se ve velké míře uvolňují do půdy také z pesticidů a hnojiv. V důsledku toho se v posledních letech dramaticky zvýšil obsah fluoridů v zemědělských plodinách, potravinách a nápojích,“ uvádějí autoři a upozorňují na vysoké dávky látek v čajových lístcích, což koreluje se zvyšujícím obsahem fluoridů v půdě a životním prostředí. Mimo jiné soli hliníku se přidávají k mraženým potravinám pro zlepšení jejich vzhledu, používají se také při výrobě sýrů a piva.
Mezi environmentálními příčinami byla jako pravděpodobný faktor, podílející se na průběhu Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo amyotrofické laterální sklerózy, podrobně studována akumulace rtuti.
A co mohou vysoké dávky těchto látek způsobit? Psychiatrické poruchy, ztrátu paměti, sníženou schopnost soustředění, změny ve struktuře kostí a snížení mentálních schopností. Poznatky českých odborníků se tedy shodují s výsledky americké studie.
Těžké kovy a alzheimer
Těžké kovy patří mezi nejzákeřnější toxiny, které se z těla jen těžko dostávají. Přesto si je v sobě nosí miliony lidí a často o tom ani netuší. Do organismu se dostávají z nejrůznějších zdrojů: ze zubních výplní, průmyslových emisí, zemědělských postřiků, ryb i drůbeže. Problém je, že tyto látky se v těle hromadí a mají sklon ukládat se v mozku a nervech. A tam mohou napáchat opravdu velké škody. Jak uvádí studie publikovaná v časopise Biological Trace Element Research: „Mezi environmentálními příčinami byla jako pravděpodobný faktor, podílející se na průběhu Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo amyotrofické laterální sklerózy, podrobně studována akumulace rtuti, těžkého kovu považovaného za toxickou látku.“ Jinými slovy, rtuť a další těžké kovy mohou přispívat ke vzniku onemocnění, kterých se většina z nás bojí nejvíc.
Co s tím? Vyhýbat se amalgámovým plombám, omezit konzumaci velkých mořských ryb (např. tuňáka), pečlivě volit doplňky stravy a dbát na pestrou, detoxikačně laděnou stravu s dostatkem vlákniny a antioxidantů.
Umělá sladidla s otazníkem
Zde jsme trochu na tenkém ledě a různé studie mohou říkat něco jiného, k čemuž se hned dostaneme. Touha po sladké chuti bez kalorií vedla ke vzniku umělých sladidel, která se nacházejí v limonádách, jogurtech, žvýkačkách, omáčkách, stolních sladidlech, ochucených vodách, cereáliích a „bezcukerných“ výrobcích.
Přestože potravinové přísady, jako jsou MSG a aspartam, pravděpodobně nejsou přímou příčinou neurodegenerativních onemocnění, mohou tyto poruchy rozhodně zhoršit jejich průběh.
Nejznámější z nich je aspartam a existuje podezření, že právě tato látka může být silným karcinogenem mozkových nádorů. Dostupná studie zatím tuto hypotézu ověřila pouze na myších a karcinogenní účinky na člověka nejsou jasně potvrzené. Co zůstává bez debat, je, že vyšší dávky aspartamu mohou způsobit například úzkosti, poruchy řeči, deprese a migrény.
Glutamát sodný přispívá ke vzniku demencí i ALS
Glutamát sodný (MSG) je forma koncentrované soli, používaná ke zvýraznění chuti. Potravinářský průmysl ho miluje. Neurochirurg Dr. Russell L. Blaylock, odborník na tzv. excitotoxiny (látky přehnaně stimulující mozkové buňky), potvrdil, že MSG způsobuje tiché poškozování mozku, které se v průběhu času může projevit Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou a dalšími poruchami. Lékař k problematice glutamátu uvádí následující:
„Přestože potravinové přísady, jako jsou MSG a aspartam, pravděpodobně nejsou přímou příčinou neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo amyotrofická laterální skleróza, mohou tyto poruchy rozhodně zhoršit jejich průběh.“
Nejspolehlivější způsob, jak se mu vyhnout, je omezit konzumaci průmyslově zpracovaných potravin.
Kontaminace mozku plasty
Mikroplasty jsou stejně jako toxiny všude, kam se podíváte, na dně oceánů i na vrcholu Mount Everestu. Rozkládají se z plastového odpadu a tyto mikroskopické částečky se nám dostávají do těla. Jak uvádí web The Guardian, v desítkách pitev lidských těl se našly mikroplasty v ledvinách, játrech a jejich největší koncentrace byla v mozku. Přítomnost mikroplastů v našem životně důležitém orgánu potvrdila i studie publikovaná letos v Nature Medicine. Podle studie se jedná o plasty, které pocházejí hlavně z obalů a sáčků, a jejich koncentrace v našich mozcích za posledních osm let stoupla dvojnásobně. Malinké plastové částice totiž dokáží proniknout i přes hematoencefalickou bariéru. Ona slavná ochranná zeď, která měla všechno toxické držet venku, má očividně trhliny.
Vědci si dokonce pohrávají s myšlenkou, že stoupající množství mikroplastů v mozku by mohlo mít příčinnou souvislost se vznikem demencí. Například u myší mohou mikroplasty blokovat krevní cévy v mozku a způsobit neurologické poškození. Byť jsou lidské kapiláry větší, nic není vyloučené.
Reklama
„Vzhledem k exponenciálně rostoucí přítomnosti mikroplastů a nanoplastů v životním prostředí vyžadují tyto údaje mnohem větší úsilí k pochopení, zda hrají roli v neurologických poruchách nebo jiných účincích na lidské zdraví,“ uvedli vědci pod vedením profesora Matthewa Campena pro The Guardian.
Jak se nám dostanou toxiny do mozku?
Stačí se nadechnout městského vzduchu, napít se z plastové láhve a o pár let později máme zaděláno na problém. Mikroplasty i toxiny dnes dýcháme a polykáme všichni.
Jednou z bran do naší hlavy je nos, kdy částice doslova proklouznou po čichovém nervu do mozku. Druhá cesta vede přes ústa. Jíte někdy plastovým příborem nebo z plastových obalů? Odtud se mikroplasty a ještě jejich menší, a tudíž horší varianta nanoplasty, dostanou přes stěnu střev do krve a dál pak k dalším orgánům včetně mozku.
Naštěstí nejsme úplně bezbranní. V mozku existuje něco jako čisticí systém, který během spánku odplavuje odpadní látky. Podle studie z Medical News Today se během hlubokého spánku mozek doslova „proplachuje“ mozkomíšním mokem, který vyplavuje toxiny včetně beta-amyloidu, bílkoviny spojované s alzheimerem. Lidé, kteří spí málo nebo nekvalitně, ale část odpadu neodklidí. A tak se v mozku začnou hromadit zbytky.
Výzkum toxických látek v mozku je teprve na začátku, ale jedno je jisté: na naše prostředí reaguje mozek mnohem citlivěji, než jsme si kdy připouštěli. Každodenní volby od toho, co jíme, až po to, v čem skladujeme jídlo, mohou mít vliv na to, jak bude náš mozek fungovat za deset či dvacet let.
