Zatímco v devatenáctém století trpělo v Evropě alergickou rýmou tři sta lidí, dnes je to sedmdesát milionů. Dobrá zpráva je ta, že počty nemocných se v posledních letech snižují, a přestože lékaři alergie stále ještě neumí zcela vyléčit, symptomy mírnit dovedou.
Nemusí propuknout
Že máme k alergiím predispozice, ještě neznamená, že se nemoc rozvine. Genetická složka je podle odborníků významná, ale jak velkým procentem se na vzniku alergie podílí, se neví. Předpokládá se, že dědičnost hraje roli z třiceti procent, někde se dokonce uvádí, že jsou-li alergičtí oba rodiče, máme sedmdesátiprocentní riziko, že se u nás alergie projeví. Ale není to tak jednoduché. Nejde o jeden gen. Mohou to být různé genetické varianty, koktejl, který nakonec predispozici vytvoří, anebo také ne. Roli hraje i životní prostředí. Působí-li dlouhodobě nepříznivě, může probudit i alergii, která zatím spala.
Nejčastějším alergenem jsou pyly břízovitých stromů jako líska, tis, bříza, olše, habr a vrba, které začínají kvést brzy z jara. V létě jsou to trávy i obiloviny a na podzim pelyněk, jitrocel, nově také ambrozie. Invazivní rostlina se k nám dostává z Maďarska a Slovenska, v Čechách se s ní zatím příliš nesetkáme, ale na jižní Moravě už je to celkem problém. Navíc jde o rostlinu, které vyvolává křížené alergie. Komu vadí, bude nejspíš alergický i na některé druhy koření a kořenovou zeleninu.
Kvetoucí ambrozie je nejnovějším přírůstkem do rodiny alergenů. (foto: Shutterstock)
Zkřížené alergie jsou často spojené i s jarními pyly. Navazuje na ně nesnášenlivost některých druhů ovoce a zeleniny, i když jen v syrovém stavu, a některých druhů ořechů. Nebývají to silné reakce, většinou se omezí na svědění v ústech nebo trnutí či otok rtů. Zajímavé je, že letní trávy a obiloviny se s jinými alergeny většinou nekříží.
Hmyzí bodnutí může zabíjet
Nejsilnější alergie vzbuzují jednak potraviny a pak bodnutí blanokřídlým hmyzem, kam patří včely, vosy, sršně a čmeláci. Nástup alergické reakce je bleskový. Přichází v řádu několika desítek vteřin až jednotek minut. Není na co čekat, okamžitě volejte záchranku. Nezaměňujte alergickou reakci a zarudnutí v místě vpichu. Alergická reakce je systémová, naskočí kopřivka, cítíte mdloby, hůře se vám dýchá, je vám špatně od žaludku. Počáteční nepříjemné projevy mohou přejít až do systémového anafylaktického šoku, kdy vám doslova jde o život.
Nebezpečné je to o to víc, že většina lidí o své alergii neví, dokud nedostane žihadlo. Podobně prudká reakce podle lékařů přichází ještě v případě potravinových alergií. První pomocí je vpíchnutí adrenalinu z pera, které by měl mít alergik vždy při sobě. Pojišťovna ho proplácí u lidí, kteří už takto bouřlivou reakcí prošli. Ale lze si ho preventivně koupit v lékárně, cena se pohybuje v řádu stokorun. I když adrenalinové pero u sebe máte a adrenalin si píchnete, záchranku si stejně zavolejte. Nikdy nevíte, jak se reakce může dále vyvinout.
Kočka je horší
Roztočů v prachu se zbavit nelze – žijí v matracích, lůžkovinách, kobercích a čalouněném nábytku. Jeden ze čtyř Evropanů na ně reaguje alergicky. Pokud k tomu přidáte ještě psa a kočku, můžete mít zaděláno na pořádný problém. O něco více vadí srst koček, to je takové to, že k vám přijde někdo na návštěvu a už ve dveřích se rozpláče, přestože kočka je zavřená. Alergeny se totiž dostanou do celé domácnosti, a dokonce si je návštěva může odnést na oblečení domů.
Kdo je alergický na pyl, bývá velmi často i na roztoče a zvířecí srst. Je pak na zváženou, zda si psa nebo kočku raději odepřít. Jejich srst vám nemusí nic dělat, ale jistotu nemáte. Lepší je, pokud už nějakou alergií trpíte, zajít si na testy, kdy vám lékař na předloktí pod kůži vpraví danou látku, a pak zkontroluje reakci. Problém je jen v případě, že máte v těchto místech tetování, jelikož na takto zkrášlené pokožce testy na alergie provádět nelze. Léčba, respektive mírnění symptomů, se provádí pomocí vakcín buď ve formě tabletek či kapek pod jazyk, nebo vpichem pod kůži. Vakcíny se dávají buď předsezónně, nebo celoročně podle druhu alergie.
Strašák astma
Astma nemusí vypadat jen jako člověk, dusící se při každém nádechu, i když může. Pokud se zachytí včas, může jít „jen“ o chronický kašel, případně tlak na hrudi. Léčba je dnes velmi účinná, navíc neškodná. Podle lékařů se pacienti nemají čeho bát a hlavně, mají-li problémy, neměli by návštěvu lékaře odkládat. Platí tu totiž staré známé: Čím dříve, tím lépe. Vyléčit se astma nedá, jde o chronický zánět v průduškách. Pomáhají inhalátory s kortikosteroidy, které na zánět zabírají, navíc průdušky roztahují a zlepšují tak dýchání. Jen u nejtěžších případů lékaři přistoupí k biologické léčbě.
Reklama
Podle odborníků se kortikoidů, které se k léčbě alergií využívají, bát nemusíme. Lékaři si většinou vystačí s těmi lokálně aplikovanými, buď inhalačně do průdušek, nebo jako spreje do nosu, případně mastiček, byť ty by se neměly používat dlouhodobě. Kortikoidní léky se nasazují na ohraničenou dobu několika dnů, maximálně týdnů.
Léky jsou problém
Tak trochu černou můrou jsou pro odborníky alergické reakce na léky. Alergie je totiž nežádoucí reakce na imunologickém podkladě a právě přecitlivělá reakce na konkrétní lék nemusí být vždy zprostředkovaná IgE, což je zkratka pro imunoglobulin E, který v přehnaných reakcích organismu na konkrétní látku hraje klíčovou roli. V lékové alergii mohou podle odborníků hrát roli i jiné imunologické mechanismy, které dovedou rovněž vyvolat alergickou reakci. Problém je, že na tyto non IgE reakce, které jsou často navíc pozdní, nemá medicína spolehlivé diagnostické metody. Navíc alergická reakce může mít úplně jiný důvod. Pokud skutečně jde o alergii, vydají se lékaři často cestou provokačních testů, kdy vám pod kůži vpraví naředěný lék.
Co stojí za rozvojem alergií? Příliš sterilní prostředí, které si doma vytváříme, nebo naopak znečištěné prostředí vně našich příbytků? Na to se názory odborníků liší. Shodnou se v tom, že styl života i prostředí, v němž žijeme, se za posledních sto let změnil tak dramaticky, že by bylo s podivem, kdyby na to organismus nezareagoval. Negativní roli samozřejmě hraje i sterilnost prostředí, v němž jsou některé dnešní děti vychovávány. Jiní odborníci mají za to, že za alergiemi stojí tzv. epiteliální bariéry, že kůže a sliznice nejsou v dobré kondici a usnadňují tak průnik alergenů a mikrobů do organismu. S tím souvisí rozvoj alergického zánětu.
Faktory, které napomáhají jejich poškození, jsou zcela jistě chemické látky, nano plasty, prachové částice, aditiva v potravinách, zejména emulgátory, konzervanty, čisticí prostředky, laurylsulfát sodný, který se přidává do zubních past, aby více pěnily. Problém je, že tyto látky se pak dostávají do zažívacího traktu stejně jako přípravky na mytí nádobí a působí negativně.
