fbpx

Od září se na tamních školách uplatní tvrdá restrikce. A co české školy?

Zveřejněno: 24. 3. 2018

Děti si o přestávce mezi hodinami hrají. Ale bohužel už ne spolu. Každý sám na svém mobilu. Tak to bohužel dnes na školách velmi často vypadá. Ve Francii se to rozhodli řešit razantně, přímo zákonem, který od září 2018 používání mobilů ve školách zakáže.  V České republice si tuto problematiku upravují jednotlivé instituce zatím samostatně. A některé z nich se už Francií nechaly inspirovat.

Čtěte také:
Naučte se mlčet jako Elon Musk. Hlavně při jednání o platu.
Singularita: Až budou stroje chytřejší než my

Podle advokáta Jana Fišera je v současnosti z právního hlediska poměrně obtížné mobilní telefony v českých školách zcela zakázat. „Prakticky by to mimo jiné znamenalo, že by žáci u sebe nemohli mít telefon ani na cestě do a ze školy,“ upozorňuje. Výjimky však již existují a jsou možné v případě, že rodiče na dané škole takovéto nařízení po dohodě s vedením školy schválí.

Zákaz je možný i u nás

Tak tomu bylo například na ZŠ Archa v Petroupimi. Zde jsou mobilní telefony na prvním stupni zcela zakázány a na druhém taktéž, jen s výjimkou polední přestávky, kdy je mohou starší žáci využít na nutnou komunikaci. „Dříve na druhém stupni úplný zákaz neplatil a mobily mohly být v určitých případech používány, bylo ale hodně těžké dodržování kontrolovat. A i v současnosti o tomto nařízení se staršími dětmi diskutujeme a rok od roku se snažíme o lepší nastavení,“ říká Iva Sadílková, statutární zástupkyně školy.

A jak je to s respektováním tohoto omezení u žáků a rodičů? Podle Sadílkové problémy v této oblasti téměř nejsou. „Jen párkrát se nám stalo, že žák dohodu porušil a musel odevzdat svůj mobil do speciální krabičky,“ konstatuje Sadílková.

 

Ani úplný zákaz však samozřejmě neznamená, že výjimky nejsou možné. „Všechny děti si mohou mobil do školy přinést a v naléhavých případech se s učitelem domluvit na jeho použití,“ říká Iva Sadílková, podle níž rodiče většinou nemají se stanoviskem školy žádný problém. To potvrzuje také Jana Kohoutková, jejíž dcery školu navštěvují. S názorem, že mobily do školy nepatří, prý souhlasí a dodává, že vedení školy rozhodně nikoho neusurpuje. „Pokud má dítě mobil po celou dobu výuky vypnutý a schovaný v tašce, je to samozřejmě v pořádku.“

Škola se prý snaží co nejvíce mobilní telefony omezit již od dob svého založení, protože podle jejích zástupců volné užívání mobilů vedlo k výraznému omezení komunikace. „Děti spolu přestaly mluvit, neprožívaly společný čas, nehrály hry ani nechodily ven,“ dodává Sadílková, podle které se po zákazu mobilů všechno v tomto směru zlepšilo.

Mobilní žactvo

I v dalších školách zákaz používání mobilních telefonů v širším či užším rozsahu platí, pedagogové však mají často poměrně liberální přístup, a to i přes negativa, která užívání mobilů s sebou nese.

„U nás funguje takzvané činnostní učení, to znamená, že při hodinách mají pracovat především žáci. Na mobily tedy není tolik času, jejich používání častěji řešíme o přestávkách. I tak ale nechceme být striktní a vysloveně nařizovat, jde nám spíš o to, ukázat dětem cestu,“ říká ředitel základní školy na Lyčkově náměstí v Praze Jan Korda.

Podobný náhled má také Martina Thumsová, ředitelka pražské ZŠ Mendelovy. „Svým způsobem chápu, že děti mobily často používají. Myslím, že v dnešní době jsou prostě technologie jakousi jejich součástí a prostě k nim patří,“ říká speciální pedagožka, které prý nevadí, když se žák při hodině do mobilu občas podívá.

Omezené pravomoci

Tolerantní přístup však s sebou samozřejmě nese i riziko, že se  děti věnují mobilnímu telefonu více než výuce. Řešení pak většinou spočívá na samotném učiteli, který z právního hlediska moc silné páky nemá. „Pedagog může v případě potřeby žáka maximálně vyzvat, aby mobil položil na katedru nebo jiné určené místo, kde na přístroj bude po celou dobu vyučování vidět, a po skončení hodiny si jej majitel může opět vzít,“ říká Jan Fišer. Žák však podle něj může telefon odmítnout vydat a navíc v momentě, kdy se kantor na vlastní riziko rozhodne telefon zabavit, přebírá za tento, mnohdy několikatisícový přístroj, plnou odpovědnost.

Rodiče se tedy musí domluvit s učiteli, jak se škola k používání mobilů postaví. Francie je za svůj razantní krok obdivována i kritizována, jedno je však jisté. Nadměrné používání mobilů tříští dětskou pozornost a snižuje tak i jejich schopnost soustředění. Konečné rozhodnutí v každém případě leží na rodičích a zástupcích škol, a to v českém i francouzském případě. Jde o to, zda se rozhodnou svá dítka nechat unášet kupředu s „mobilním proudem“, nebo jejich zvyky budou společnými silami přiměřeně korigovat. Jako je tomu na základní škole v Petroupimi.

foto: Profimedia

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...