Smog již dávno neznamená jen kontaminované ovzduší. V dnešní době rozlišujeme hned několik forem člověkem vytvořeného znečištění, které ovlivňují naše prostřední – elektromagnetické záření patří mezi nejvýraznější vlivy, které nás obklopují. „Otázkou by nemělo být, jestli je možné se elektrosmogu vyhnout, ale jak moc jsou jeho dopady silné, a tím pádem i škodlivé, a co se s tím dá případně dělat,“ říká lifestylový poradce a odborník Mgr. Radek Mlýnek, se kterým jsme si nejen o těchto tématech povídali.
Mohl byste prosím na úvod vysvětlit čtenářům pojem „elektrosmog“ a jeho vznik?
Elektrosmog je vlastně takový neviditelný druh znečištění životního prostředí. A to jak venku, tak i v našich domácnostech. Vznik elektrosmogu je spojen s modernizací společnosti a rozšířením technologií, které používají elektřinu a bezdrátovou komunikaci. To zahrnuje mobilní telefony, bezdrátové sítě (Wi-fi, Bluetooth), mikrovlnné trouby, indukční desky, televizní a rozhlasové vysílače, rozvody elektřiny v ulicích, elektrická zařízení v domácnostech… Každý kabel, kterým vede elektřina, spotřebič a každá anténa, co vysílá nebo přijímá nějaký signál, je zdrojem elektrosmogu. Pokud tedy nejsou cíleně uzemněné – ale ani tehdy to není stoprocentní.
Elektrosmog je ovšem obecné označení, zahrnující tři druhy znečištění, které měříme a řešíme v praxi jinak. Jsou to:
- Elektrická pole – vznikající kolem elektrických rozvodů a spotřebičů, které nejsou cíleně zemněné nebo odstíněné.
- Magnetismus – vznikající kolem kabelů, kde vede silný elektrický proud. Také transformátory, cívky v jednotlivých přístrojích jsou zdrojem magnetismu.
- Bezdrátové vlnové frekvence – nejznámějšími jsou Bluetooth, wi-fi a rádiový signál.
Studie potvrzují, že elektromagnetický smog může způsobovat bolesti hlavy, oxidativní stres nebo únavu, vědci ale zatím nepřinesli jednoznačné důkazy o jeho dlouhodobé škodlivosti. Jak jeho účinky na lidský organismus vidíte vy?
Já mám poměrně jasno. Když se podíváme, na jakých principech funguje lidské tělo, je to elektřina a biochemie. Anatomii, biologii, a hlavně fyziologii máme dobře popsanou. Elektrosmog je pro tělo stresor, oxidační stres. Je to prostě zásah do naší fyziologie a vychýlení z rovnováhy. Ten zásah nelze považovat za přirozený. Nicméně tělo jej umí kompenzovat, podobně jako většinu ostatních stresorů, jinak bychom tu už nebyli. Tady se liší individuální tolerance a pak i vliv na tělo jako takové. Citlivější jedinci mohou vlivy pociťovat právě skrze narušený spánek, bolesti hlavy, zhoršenou náladu, podrážděnost nebo únavu. Mezi symptomy patří ale i roztěkanost a neschopnost se soustředit.
Zdá se, že elektromagnetickému záření není možné se vyhnout. Jak tedy jeho vlivy alespoň co nejvíce snížit?
Jak už jsem naznačil, ve své podstatě jde primárně o oxidační stres na úrovni těla, a ten jsme schopni kompenzovat, k tomu jsou i nějaká data. Nicméně pokud máme možnost zbavit se zdroje problému, což většinou jde, považuji to za nesmyslný boj. Hlavním bodem v našem úsilí by tedy mělo být vytvoření prostředí, kde tyto vlivy nejsou. Minimálně tam, kde trávíme nejvíce času a odpočíváme.
Hodí se analogie: je to jako mít díru ve střeše, kterou nám do domu prší. A než abychom opravili střechu, tak běháme s kyblíky a neustále je vyměňujeme, ať nás to nevytopí. Přitom by stačilo tu díru ve střeše vyřešit. Než tedy doplňovat antioxidanty, je podle mě lepší zajistit prostředí, kde jich nebudete tolik potřebovat.
Existují obecná opatření, která byste doporučil do domácnosti každému?
Mám určitě několik velmi důležitých opatření, která může udělat každý. Prvním je na noc vypnout vlastní wi-fi router. Skvělý je časový spínač, který si nastavíte, aby se vypínal například od 22 do 6 hodin. Dále poté odpojit veškerou elektroniku, kterou máte kolem postele. Pokud to jde, vyhodit jističe do dané místnosti. Často jsou dva – okruh zásuvek a světel. Jen pozor, ať nevyhodíte okruh s lednicí a mrazákem!
Evropské limity jsou extrémně benevolentní. Největším standardem by pro nás měla být příroda, kde jsou hodnoty jasné. Jinak je za mě dobré držet se limitů německé baubiologie, která je dost striktní, ale je možné se do jejích norem vejít, jak ostatně vidím i u sebe v domě.
Dále nepracovat na notebooku ani mobilu, který je v nabíječce. Případně nabíjet přes powerbanku nebo cíleně notebook ještě přizemnit, což znamená propojit ho s ochranným vodičem, pokud tedy není od výrobce už v základu. Poznáte to na zástrčce od nabíječky. Pokud máte zástrčku do zásuvky, do které se zapichuje kolík ze zásuvky, tak je spotřebič uzemněný (mají to tak lednice a žehličky). Pokud má nabíječka jen vidlici (tedy dva čudlíky, co strčíte do zásuvky například mobilní nabíječky), tak uzemněný není. Ten kolík, který trčí ze zásuvky, je totiž právě ochranný vodič, který slouží k uzemňování. A při správném zapojení dokáže eliminovat elektrická pole vznikající kolem spotřebiče.
Pokud to výrobce nedělá, můžete si uzemňovací kontakt vytvořit sami tím, že spojíte kolík právě s notebookem, ideálně formou vlastního drátu, přičemž na jednom konci je nějaká forma kontaktu kolíku a na druhém USB, které se strká právě do notebooku. Existují i uzemňovací podložky, které se k tomu také využívají. Těch možností bývá většinou víc. Mým cílem je právě tyto pomocníky vytvářet a nabízet. A ještě zmíním nemít elektroniku na klíně, k čemuž notebooky vyloženě vybízí.
A jak nakládat s mobilem? Objevují se informace, že telefon v kapse má vliv na plodnost mužů. Studie tvrdí, že tato zařízení snižují pohyblivost spermií. Co si o tom myslíte?
Skutečně existují studie, které toto potvrzují. Elektrosmog je jeden z faktorů, které ovlivňují morfologii spermií a mohou tak přispívat k neplodnosti jako takové.
Má to ovšem jednoduché řešení – telefon mít v režimu letadlo, když jej do kapsy dáváte. Existují také obaly na telefon, které nepropustí negativní elektrosmog do okolí, jen je potřeba vybrat si takové, které zároveň umožní, aby se vám lidé dovolali. Ženy mají výhodu kabelek, ale i tak bych mobil dával do režimu letadlo. Většina z nás nemusí být na příjmu 24/7. Zapnout příjem a dívat se na telefon bychom měli jen tehdy, když to potřebujeme my, a ne kdykoli nám třeba kamarád pošle vtípek.
Vnímáte mobilní telefony jako rizikové pro mozek?
Popsali jsme vliv na spermie, tam je efekt poměrně rychlý, vzhledem k dozrávání spermií a jejich životnosti. Mozek je chráněný lebkou, kterou neprostoupí plná palba signálu. A bezdrátové telefony jsou nová technologie, takže chvíli potrvá, než si budeme moci udělat větší obrázek. U dospělých je každopádně problém menší než u dětí, kde je lebka tenká a nedovyvinutá. Nicméně některé studie naznačují určitou spojitost mezi dlouhodobým používáním mobilních telefonů a určitými typy nádorů mozku, zejména gliomů, které jsou nejčastější. Tyto studie většinou zahrnují retrospektivní analýzy a statistické hodnocení dat, které se snaží identifikovat vzorce mezi používáním mobilních telefonů a výskytem nádorů mozku, což nejsou dokonalé a neprůstřelné důkazy.
Citlivější jedinci mohou vlivy elektrosmogu pociťovat skrze narušený spánek, bolesti hlavy, zhoršenou náladu, podrážděnost nebo únavu. Mezi symptomy patří ale i roztěkanost a neschopnost se soustředit.
Zatím je to tedy těžká otázka na zodpovězení a ještě nějakou dobu asi bude. Například i z toho důvodu, že průmysl musí jít dopředu a je v něm hromada peněz. Pravidlo předběžné opatrnosti bych tady opět uplatnil. A znovu – telefon u hlavy má řešení. Ideální je používat drátová sluchátka, která budou sloužit jako mikrofon a telefon mít v ruce nebo batohu či kabelce, protože v kapse také není ideální.
Na jednotlivá zařízení existují evropské limity. Stačí ale, když jsme obklopeni tolika zařízeními najednou?
K tomuhle se také hodí analogie. Je to, jako když na vás útočí včely. Jedno až dvě píchnutí (zdroje) zvládnete jen s trochou bolesti a někdo třeba se slzou v oku. To jde pořád zregenerovat v pohodě. Když jich bude 10 nebo 30, tak už to může ublížit i odolnějšímu jedinci. Obzvlášť, když to bude pravidelná či chronická expozice – kdy vás ty včely píchají pořád. A některé včely (síla signálů – píchnutí) už jsou na úrovni asijského sršně, což je fakt potvora (sem pak spadají ty nejmodernější a nejsilnější zdroje a hlavně ty, které jsou vám nejblíž). Někteří jedinci jsou i na ty malé včely alergičtí a končí na JIPce už po jednom píchnutí. Když opustíme analogii, tak toto jsou lidé s elektromagnetickou hypersenzitivitou (EHS) – cítí i menší vlivy elektrických a magnetických polí a narušuje jim to zdraví.
K těm limitům. Evropské limity jsou extrémně benevolentní. Největším standardem by pro nás měla být příroda, kde jsou hodnoty jasné. Jinak je za mě dobré držet se limitů německé baubiologie, která je dost striktní, ale je možné se do jejích norem vejít, jak ostatně vidím i u sebe v domě.
Je potřeba také rozlišovat expozici krátkodobou, dlouhodobou a během noci. Elektrosmog se dá v určité míře považovat i za hormetický stres. To znamená, že při rozumné expozici, která není přehnaná, může tělo i posilovat. S tímto tvrzením bych byl ovšem opatrný, protože nevíme, co je rozumná dávka. A rozumná dávka se bude u každého jedince lišit. Obecně se na to dívám tak, že elektrosmog je nové téma. Za mě je tedy dobré držet se pravidel předběžné opatrnosti.
Jak vy osobně bojujete proti vlivům záření?
Usilovně s nimi bojuji už téměř dva roky v praxi na dvougeneračním domku, který dáváme postupně dohromady, a zároveň tam bydlíme. Problematiku elektrosmogu studuji už asi čtyři roky. Vše měřím, hledám informace, testuji a samozřejmě hledám možnosti řešení. Některá řešení jsou již dobře popsaná (hlavně tedy v zahraničí), ale na některá přicházím sám. Člověk musí být poměrně inovativní, aby nemusel zasahovat do zdiva. V praxi se teorie totiž ne vždy jednoduše realizuje. Pro pobavení je pro mě teď největší pomocník měděná lepicí páska proti hlemýžďům, která je levná a dá se v oblasti elektrických polí používat k hromadě věcí.
Hlavními body je všeobecně snaha o rozvedení elektrického vedení po domě tak, aby bylo odstíněno – zbaveno elektrického pole kolem. Spotřebiče je dobré uzemňovat, pokud to jde. Správně rozmístit zásuvky a světla, aby jejich pole nezasahovala do míst, kde člověk tráví více času a má tam odpočívat. Zbavit se wi-fi a po celém domě roztahat stíněné internetové kabely a udělat zásuvky. I telefon lze připojit na drát a v případě potřeby použít krátkodobě data a wi-fi prostě nemít zapnutou. To jsou ty nejdůležitější věci, na které se teď zaměřuji.
K celé problematice také zpracovávám obsáhlý kurz. Cílem je nabízet měření i ozkoušená řešení. Protože strašit nějakými problémy, čísly a neposkytnout řešení, to je zase jen stres. Tento přístup v praxi hrozně nerad vidím, a to u všech témat týkajících se zdraví.
Jak vidíte situaci s elektrosmogem do budoucna?
Trendem je směřovat všechno do chytrých domácností a bezdrátově, tudíž to bude čím dál tím horší. Zdraví populace je na tom také hůř a citlivost na elektrosmog bude podle mého názoru vzrůstat. Za mě je ale skvělé, že vlastní obydlí a často i pracovní prostor máme zcela ve své moci. Můžeme si tedy pohrát na vlastním písečku a vyřešit si tyto věci doma, kde trávíme nejvíce času, a tam regenerovat. K tomu je ovšem nutná proaktivita, což mnozí neradi slyší.
Web: https://www.radekmlynek.com/
Ig: @radek.mlynek
Reklama
foto: Se svolením Radka Mlýnka, zdroj: Autorský článek
