„Můj tinnitus začal na konci roku 2009 po hlasitém koncertu v pražské Lucerně. Nicméně dnes už vím, že více než samotný koncert byl spouštěčem život plný stresu a nezdravého životního stylu, který jsem do té doby žil,“ říká na úvod našeho rozhovoru Peter Studeník, který bez této nemoci nyní žije již deset let, dává konzultace českým i zahraničním lékařům a jeho kniha Vyléčil jsem si tinnitus se prodává ve 30 zemích světa. Lidí, kterým na tinnitus zafungoval podobný přístup, je podle Petera spousta.
Tinnitus často způsobuje úzkosti, deprese a někdy i sebevražedné sklony. Jak jste to snášel vy?
Na začátku strašně špatně. Měl jsem pocit, že se mi zhroutil celý život. Nemohl jsem se na nic soustředit, nemohl jsem spát. Myslel jsem jenom na tinnitus a vyčítal si, že jsem na koncert chodil.
Jaké metody léčby jste vyzkoušel a co vám říkali lékaři?
Na začátku jsem absolvoval vyšetření na ORL a neurologii. Obě vyšetření byla v pořádku. To znamená, že jsem byl úplně zdráv, ale měl jsem jenom tinnitus. Na začátku mi na ORL předepsali Betaserc, po kterém se mi ještě více zhoršil spánek. Po třech měsících kontrol mi řekli, že tinnitus přešel do chronické fáze a že si na něj budu muset zvyknout, protože neexistuje léčba.
Kdy v celém procesu nastal zlom, a vy jste si řekl, že je možné se uzdravit?
První zlom nastal, když jsem po třech letech zoufalství začal chodit na psychoterapii, na které jsem si kromě jiného uvědomil, že jsem osmnáct let vůbec nebrečel. Asi si umíte představit, jak to vypadalo, když se stavidla otevřela. Po jedné terapii jsem pak brečel čtyři hodiny, a když jsem odcházel domů, pamatuji si, že jsem tinnitus pořád slyšel, ale nevadil mi. To, že mi nevadil, vydrželo sice jenom jeden den, ale i tak mi to dalo naději.
Po této zkušenosti jsem si také řekl, že na internetu budu hledat jenom „tinnitus success stories“, tedy příběhy lidí, kteří se z tinnitu vyléčili. Tyto příběhy jsem našel a inspiroval se jimi. Během tohoto hledání jsem našel pana profesora Pawla Jastreboffa, amerického neurologa, který zjistil, že chronický tinnitus bez objektivní příčiny (99 % případů tinnitu), není problém uší, ale části mozku zvané hypothalamus. A že existuje způsob, jak napravit nesprávné fungování této části mozku. Jeho knihu jsem přečetl jedním dechem a věděl jsem, že je to přesně ono. Za pár dnů jsem začal s TRT terapií.
Vyléčení je ve většině případu možné, i když vám odborník řekne, že to nejde. Je však třeba celostní přistup – upravit stravu, spánek, vztahy, stres, práci, pohyb, možná začít chodit na terapie...
Také jsem našel způsob, jak si tinnitus každý den měřit, a začal jsem si vést deník, abych zjistil, co mi tinnitus zlepšuje, a co naopak zhoršuje. Čerpal jsem ze zkušenosti z deníku migrenika, který jsem měl od přednostky Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice Jolany Markové.
Mohl byste blíž přiblížit, jak tinnitus s mozkem souvisí?
Na jedné z amerických univerzit proběhl tento experiment: Požádali 50 zdravých studentů (bez tinnitu), aby šli po jednom do zvukotěsné místnosti a řekli, jaký zvuk tam slyší. Přes 90 % studentů vyšlo ven a řeklo, že slyšelo pískání, syčení, zvonění nebo jiné zvuky. Nicméně ve zvukotěsné místnosti vědci žádný zvuk nepouštěli. Tím se potvrdilo, že zvuk v uších slyší skoro každý.
Na tento experiment navázal neurolog Pawel Jastreboff, který zkoumal, jak je možné, že když něco v uších slyšíme všichni, někdo to nevnímá, zatímco někomu jinému to ničí život. Tak jako to bylo i v mém případě. Přišel na to, že problém není v samotných uších, ale v mozkovém filtru zvaném hypothalamus. A tento filtr je potřeba léčit. Konkrétních způsobů, jak pracovat s mozkem, je velké množství. Podrobně to popisuji v knize, ale zahrnuje to například věci, které mozek a nervovou soustavu dráždí (cukr, konzervanty, dochucovadla, postřiky jídla, nekvalitní voda, kouření, některé léky), dále spánek, stres a tak dále.
Zmínil jste TRT terapii. Ta funguje na jakém principu?
Jak už jsem zmínil, vnitřní zvuk ucha má každý z nás. Jen ho ale neslyšíme. Pokud se mozek z nějakého důvodu na tento vnitřní zvuk zafixuje, vzniká tinnitus. Čím více je pak mozek na tento přirozený zvuk zafixovaný, tím více ho zesiluje. Terapie růžovým nebo bílým šumem (TRT terapie) odvádí pozornost od tinnitu k jinému zvuku. Tím se pozornost mozku roztříští tak, jak je tomu u zdravého člověka. Zároveň šum musí být vždy o hodně tišší než samotný tinnitus, protože není cílem tinnitus maskovat. Zároveň je potřeba ze života vyloučit všechny věci, které nervovou soustavu dráždí.
Ing. Peter Studeník, Zdroj: Se svolením Petera Studeníka
To asi může znamenat velké životní změny, ne? Co to bylo u vás?
Musel jsem zásadně změnit stravu, spánkový režim, začal jsem chodit na fyzioterapii a poctivě cvičil, do toho jsem dělal TRT terapii, týdně docházel na psychoterapii a po několika měsících jsem ukončil nefunkční manželství, prodal firmu a odešel z vysoké managerské pozice.
Mluvil jste také o deníku. Co vám přineslo jeho psaní?
Díky deníku jsem zjistil, že mi tinnitus nejvíc zesilovaly potraviny obsahující jakoukoli chemii, voda z kohoutku a věci, které obsahují velké množství cukru, včetně ovoce. Taky jsem zjistil, že mi tinnitus zesilují některé pohybové stereotypy, které jsem pak řešil na fyzioterapii. Ale nejdůležitější bylo uvědomění, že mi tinnitus zvyšuje interakce s některými lidmi a práce. To jsem pak řešil na dlouhodobé, hloubkové psychoterapii.
Jak dlouho tato fáze léčení trvala?
Celkem to bylo devět měsíců. Nicméně po dvou měsících jsem díky deníku a měření viděl, že tinnitus postupně zeslabuje. Věděl jsem, že když vytrvám, což bylo upřímně dost náročné, tak se vyléčím.
Když se třicet let ke svému tělu chováte špatně, potřebuje čas v řádech minimálně měsíců, aby se uzdravilo.
Víte i o jiných lidech, kterým tento postup zafungoval?
Ano, je jich spousta.
Jak nemoc teď celkově vnímáte?
Nemoc vnímám jako komplexní problém, který je potřeba řešit ze všech hledisek, které vás jenom napadnou. Strava, práce, vztahy, stres a tak dále. Například ve stresu náš mozek (i hypothalamus) kvůli stresovým hormonům fungují jinak. To samé platí o stravě, která nás může hodně stresovat a zvyšovat tinnitus, ať už se jedná o cukr, lektiny, chemii v jídlech, barviva, pesticidy, těžké kovy v rybách nebo z vodovodního potrubí a tak dále.
Co byste doporučil lidem, kteří s tinnitem také bojují?
Hledat co nejvíce pozitivních příběhů uzdravení jak z tinnitu, tak i jiných „neléčitelných“ nemocí. Postupně člověk uvidí, v čem jsou si ta vyléčení podobná, a pak už jenom stačí se tím řídit a nevzdat to. A nevzdat to je docela těžké. Protože když se třicet let ke svému tělu chováte špatně, potřebuje čas v řádech minimálně měsíců, aby se uzdravilo. Také doporučuji přečíst si knížku od pana profesora Pawla Jastreboffa, navštívit MUDr. Zuzanu Veldovou, která pomohla hodně lidem, nebo se podívat na moje videa a knihu, kde vše podrobně popisuji.
V čem jsou si podle vás příběhy lidí, kteří se z něčeho takového dostali, podobné?
Nejdůležitější je asi to, že vyléčení je ve většině případů možné, i když vám odborník řekne, že to nejde. Je však třeba celostní přistup – upravit stravu, spánek, vztahy, stres, práci, pohyb, možná začít chodit na terapie... Zkrátka každý vyléčený člověk, kterého znám, změnil svůj dosavadní život, způsob práce, interakci s lidmi, začal žít jinak, má jiné hodnoty, více se hýbe, má více hlubokých vztahů, vyhýbá se lidem, kteří se k němu nechovají dobře, jí zdravěji. Těch věcí je skutečně hodně, ale změna je u každého docela velká. Jak říká Albert Einstein: Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.
Jaké služby nyní v oblasti tinnitu nabízíte?
Napsal jsem knihu, kde vše shrnuji. Pak natáčím videa, poskytuji rozhovory a výjimečně dělám konzultace. V poslední době hlavně pro lékaře, kteří chtějí tento systém používat ve své praxi.
Takže jste v kontaktu s odborníky a spolupracujete s nimi?
Ano, někteří byli u mě na konzultaci, s některými si píšu, hlavně pokud jsou ze zahraničí. A často jsou nadšení. Někteří zase říkají, že na takovou léčbu nemají čas, protože mají jenom dvacet minut na pacienta, a není možné s ním rozebírat všechny potřebné souvislosti. Jak se ale postupně vyléčilo více lidí, tak vnímám, že je čím dál větší část odborníků otevřená a zvídavá. Což mě naplňuje nadějí.
Reklama
foto: Se svolením Petera Studeníka, Shutterstock, zdroj: Autorský článek
