fbpx
Zveřejněno: 8. 5. 2017

Až 100 m široké, 20 m vysoké a děsivě rychlé – to jsou monstrózní vlny, které byly po celá léta považovány za námořnickou černou historku. Konečně vědci dokázali analyzovat děsivou vlnu pořádně. Že bychom konečně našli odpověď na otázku, co vedlo ke zkáze tolika lodí?

Moře je neklidné, blíží se bouře. Vrtná plošina je naštěstí díky senzorům a předpovědím počasí včas varována. „Taková bouře se statisticky objevuje jednou za 5 let,“ tvrdí Anne-Karin Magnusson z Norského meteorologického institutu v Bergenu.

Kdo není zvyklý na vlny a vítr, stejně nemá v Severním moři co dělat. Brzy ráno 9. listopadu 2007 tady přístroje ukatují rychlost větru 22 m za sekundu. Na večer už dosahuje jenom 9 metrů za sekundu, senzory mezi platformami 2/4-K a 2/4-B ale zaznamenávají rekordní vlny. Jedna z nich, která bude později pojmenována Andrea, je téměř 21 m vysoká! Patří k nejstrmějším, jaké kdy byly změřeny. Za tuto jedinou noc nashromáždili Magnusson a její kolega Mark Donelan z Miamské univerzity tolik dat o vlnách, že se s nimi potýkali celé 4 roky. A výsledek? „Monstrózní vlny se objevují mnohem častěji, než jsme si dříve mysleli,“ napsal Donelan.

vlny shutterstock 159531116

Nazaré v Portugalsku je jedním z míst na světě, které je pověstné svými monstrózními vlnami. Surfař Garrett McNamara zde zlomil rekord a sjel tu největší vlnu na světě.

Katastrofa co 3 týdny

Donelan a Magnusson analyzovali data z 13 535 vln, které zmítaly platformou v oblasti Ekofisk 9. listopadu 2007. Na vrtné plošiny se tenkrát řítila vodní stěna dlouhá přes 90 m o rychlosti 64 kilometrů za hodinu!

Matematická analýza aktuálních dat naznačuje, že monstrózní vlna se objevuje alespoň jednou za 3 týdny. Méně strmé vlny, které bychom stále mohli nazvat monstrózní, se objevují až dvakrát denně – takže mnohem častěji, než jsme dříve předpokládali. „Naše analýza nám umožňuje předpovědět rizikovou variantu ohledně výskytu těchto úkazů. Je to nová informace, důležitá pro loďařství, bezpečný pohyb lodí a fungování platforem na moři,“ řekla Donela.

vlny shutterstock 523494106

Méně strmé vlny, které bychom stále mohli nazvat monstrózní, se objevují až dvakrát denně.

Má na svědomí stovky životů

Napříč staletími námořníci opakovaně vyprávěli o gigantických vlnách, které spolkly celé lodě. Americký námořní badatel Laurence Draper  o nich zveřejnil první článek už v roce 1964. Ale trvalo další tři desetiletí, než si poslední z jeho kolegů uvědomil, že je tento fenomén něčím víc než jenom námořní báchorkou.

Seznam lodí, které spláchla monstrózní vlna, je poměrně dlouhý: od předčasně potopené SS Warath u pobřeží jižní Afriky v červenci 1909 (211 pohřešovaných) přes zmizení německé nákladní lodi Mnichov v prosinci 1978 (28 pohřešovaných) až po japonské rybářské plavidlo Suwa Maru č. 58, jehož 135 tun zmizelo pod hladinou na východě Japonska v červnu 2008 (17 pohřešovaných).

Vědci přiznávají, že tyto katastrofy mohou mít na vině právě monstrózní vlny. Neví to ale jistě. Zatím ani netuší, jak takovéto přírodní jevy vznikají. Důležitým mechanismem se ale zdá být jakýsi „mořský závod“: pomalejší vlny jsou následovány těmi rychlejšími. Jedna přes druhou se přelejí a zvedají se do stále větší výšky.

Některé z nich se stanou novou vlnou Andreou. Podle zprávy Donela a Magnusson byla 21 metrů vysoká vodní stěna stabilní po dobu 8 sekund a měřila 140 metrů, aniž by změnila tvar. A oba jsou si jistí tímto: „Čím více senzorů venku budeme mít, tím více podobných vln najdeme.“

Čtěte také:

Budou hlubiny oceánů skrývat obří baterie?

I rostliny mají svoji řeč. Umí si bránit své území, volají o pomoc i odposlouchávají

Jaké je to dívat se přímo do černé díry? My to víme!

foto: Shutterstock, zdroj: Spiegel

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.