Česko vyzdvihuje jádro, Argentina maso: Jak se lobovalo před summitem v Glasgow

V pondělí 1. listopadu se v Glasgow setkají zástupci přibližně dvou stovek států z celého světa na konferenci OSN o změně klimatu. Tato konference je známá také pod zkratkou COP 26. Jde totiž o šestadvacáté setkání, jež OSN o klimatu pořádá, a zkratka COP znamená Conference of the Parties, tedy něco jako konference smluvních stran, které se sejdou nad řadou smluv o klimatu. A právě tyto smluvní strany, tedy jednotlivé státy, intenzivně lobovaly, aby pro ně smlouvy byly co nejvýhodnější. Jenže onen lobbing se dostal pár dní před summitem na světlo boží či, chcete-li, mediální.

Únik obrovského množství dokumentů podle novinářů BBC News ukazuje, jak se jednotlivé státy pokoušely změnit zásadní vědeckou zprávu o řešení změny klimatu, která u smluv slouží jako podklad. Každá země se pochopitelně snaží hájit své zájmy, ať už je to u někoho ropa a u jiného třeba hovězí maso. Česko a další státy takto například lobovaly za to, aby byla výroba elektřiny z jádra přijata jako „čistá technologie“.

Uhlí je přece v pohodě

Únik dokumentů, které má k dispozici BBC, odhaluje, že mezi země, které žádají OSN, aby bagatelizovala potřebu rychlého odklonu od fosilních paliv, patří například Saúdská Arábie, Japonsko a Austrálie. Některé bohaté země zpochybňují, jestli nakonec budou platit více chudším státům za přechod na ekologičtější technologie.

Česká republika, Polsko a Slovensko prý kritizují tabulku, podle níž má jaderná energie pozitivní úlohu při plnění pouze jednoho ze 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

Uniklé dokumenty se skládají z více než 32 000 komentářů vlád, firem a dalších zúčastněných stran směrem k týmu vědců, kteří sestavují zprávu OSN navrženou tak, aby analyzovala nejlepší vědecké poznatky o tom, jak řešit změnu klimatu. Tyto hodnotící zprávy vypracovává každých šest až sedm let Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), orgán OSN pověřený vědeckým hodnocením změny klimatu. Tyto zprávy vlády využívají jako podklady k rozhodnutí, jaká opatření jsou nutná k řešení změn klimatu. Nejnovější analýza pak bude klíčovým vstupem pro jednání na konferenci v Glasgow.

Připomínky vlád, které má BBC k dispozici od investigativních novinářů z Greenpeace UK Unearthed, jsou prý v drtivé většině koncipovány tak, aby byly konstruktivní a obohatily závěrečnou zprávu. Únik dokumentů ale také ukazuje, že řada zemí a organizací tvrdí, že svět nepotřebuje omezit používání fosilních paliv tak rychle, jak to doporučuje současný návrh OSN.

A jádro je ještě lepší

BBC komentuje i podíl středoevropských zemí na lobbyingu. Česká republika, Polsko a Slovensko prý kritizují tabulku, podle níž má jaderná energie pozitivní úlohu při plnění pouze jednoho ze 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Češi, Poláci a Slováci tvrdí, že jádro může hrát pozitivní roli při plnění většiny rozvojové agendy OSN.

Poradce saúdského ropného ministerstva například požaduje, aby ze zprávy byly odstraněny fráze typu „potřeba naléhavých a rychlých zmírňujících opatření ve všech měřítkách“, a jeden vysoký australský vládní představitel odmítá závěr, že je nutné uzavření uhelných elektráren, přestože ukončení používání uhlí je jedním z uvedených cílů konference COP 26. Saúdská Arábie je přitom jedním z největších producentů ropy na světě a Austrálie je hlavním vývozcem uhlí.

Lobovat můžete, ale...

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvádí, že komentáře od vlád jsou sice důležitým poradním hlasem procesu vědeckého hodnocení, ale autoři zprávy nemají povinnost je začleňovat do textu. Lobbování prý nemá v této oblasti místo a vědci se mu snaží bránit, což je v důsledku přínosem k důvěryhodnosti jejich práce. Odborná veřejnost o nestrannosti zpráv IPCC nepochybuje. Komentáře jsou posuzovány pouze na základě vědeckých důkazů bez ohledu na to, odkud pocházejí. Pokud jsou připomínky lobbystické a neodůvodněné vědecky, do zpráv nebudou začleněny. Všichni se ovšem shodnou na tom, že zapojení vlád jednotlivých států do procesu přípravy zprávy je zásadní, a je jasné, že každý se snaží hájit hlavně své zájmy.

Brazílie a Argentina, dva z největších producentů produktů z hovězího masa a krmiv pro zvířata na světě, silně argumentují proti návrhu, že ke snížení emisí skleníkových plynů je nutné snížení spotřeby masa. V návrhu zprávy se uvádí, že rostlinná strava může snížit emise skleníkových plynů až o 50 % ve srovnání s průměrnou západní stravou s „vysokými emisemi“. Brazílie tvrdí, že to není správné, a obě země vyzývají autory, aby vypustili nebo změnili některé pasáže v textu odkazující na rostlinnou stravu, která hraje roli v boji proti změně klimatu, nebo které hovoří o hovězím masu jako o potravině „s vysokým obsahem uhlíku“.

Hodně připomínek Švýcarska zase směřuje k úpravě částí zprávy, které tvrdí, že rozvojové země budou potřebovat finanční podporu od bohatých zemí, aby splnily cíle snížení emisí. Na konferenci o klimatu v Kodani v roce 2009 bylo totiž dohodnuto, že bohaté země budou poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně na financování klimatických opatření. Tento závazek zatím není splněn. Zástupce švýcarské vlády v reakci pro BBC opatrně uvedl, že přestože je financování zásadním nástrojem ke zvýšení ambicí v oblasti klimatu, není jediným relevantním nástrojem.