fbpx

Světelný smog je termín, který se bude skloňovat stále častěji. Nenadávají na něj přitom pouze amatérští a profesionální astronomové. Lékaři poukazují na jeho neblahý vliv na zdraví člověka, zoology štve, jak dokáže zblbnout zvířata, botaniky pak to, že přesvícené rostliny se nechovají podle zákonů přírody. Proč bychom tedy už neměli "svítit pánu bohu do oken"?

Zveřejněno: 30. 3. 2021

O škodlivosti světelného smogu se začalo hovořit už někdy koncem devatenáctého století, ale teprve ve druhé polovině 20. století začaly snahy o smysluplné řešení. Spojení mezi pokročilou civilizací a osvětlením skvěle ilustrují noční satelitní snímky Korejského poloostrova, které ukazují severně od 38. rovnoběžky, kde začíná komunistické panství pana Kima, velkou temnotu a jižně pak zářivá světla jihokorejských měst.

Toto "noční osvětlení vyspělého světa" ale nabouralo historický fakt, že život na Zemi je přizpůsoben rotaci naší planety. Všechny živé organismy včetně lidí mají vnitřní biologické hodiny, které jim pomáhají v orientaci v pravidelném rytmu dne.

Jak funguje denní rytmus

Genetici a chronobiologové Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young dostali v roce 2017 Nobelovu cenu za to, že objasnili jejich fungování. S využitím ovocných mušek izolovali gen, který řídí normální denní (cirkadiánní) rytmus. Ukázali, že tento gen kóduje protein, který se hromadí v buňce během noci a poté se během dne degraduje. 

Noční osvětlení je spojeno se zkrácenou dobou spánku, nespokojeností s kvalitou spánku, nadměrnou ospalostí a obezitou.

Cirkadiánní rytmus ovlivňuje chování, hladinu hormonů, spánek, tělesnou teplotu i metabolismus. Když nastane nesoulad mezi vnějším prostředím a těmito vnitřními hodinami, je problém. Zvýší se riziko různých onemocnění. Americká lékařská asociace varovala, že noční osvětlení je spojeno se zkrácenou dobou spánku, nespokojeností s kvalitou spánku, nadměrnou ospalostí a obezitou. Jiná studie, tentokrát z Harvardu, ukázala na spojitost mezi světelným znečištěním a zvýšeným výskytem rakoviny prsu, pravděpodobně v důsledku snížené hladiny hormonu melatoninu, který ovlivňuje cirkadiánní rytmy.

Želvy i ptáci bloudí

Adaptace všech druhů zvířat na přirozené světelné podmínky, tedy Slunce, Měsíc a hvězdy, se vyvíjela miliardy let. Teď je narušená. Několik studií už ukázalo, že umělé světlo v noci narušuje jejich životní cyklus. Mláďata mořských želv se vyklubají z rodného hnízda v noci a směřují k nejjasnějšímu obzoru, což je dřív spolehlivě vedlo k moři. Mořští ptáci jako bouřňáci či albatrosi opouští kvůli umělému nočnímu světlu své dlouhá léta obývané kolonie. Migrující ptáci, kteří se částečně orientují světlem Měsíce a hvězd, se odchylují z kurzu, což má pro ně fatální následky. 

Klanonožci, významná složka planktonu, za světlem míří do mělkých vod. A za planktonem putují kytovci, kteří na mělčině uváznou.

Velké množství hmyzu, primárního zdroje potravy pro ptáky a jiná zvířata, je přitahováno umělým osvětlením a při kontaktu se zdroji světla hyne. Tím trpí především noční lovci, jako jsou netopýři, kteří mnohdy také marně čekají na soumrak. Kosové v německých městech se také probouzejí až o pět hodin dřív, než jejich příbuzní v přírodě. Na světlo reagují i mořští živočichové. Například klanonožci, významná složka planktonu, za ním z dosud neupřesněných důvodů míří do mělkých vod. To by asi problém nebyl, ovšem za planktonem putují kytovci, kteří na mělčině uváznou...

Popleteným stromům hrozí mráz

Světelným znečištěním je samozřejmě ovlivněna také vegetace. Studie ukázaly, že stromy stále častěji kvetou mimo sezónu. Osvětlení přiměje jejich pupeny k rozpuku příliš brzy, takže jsou pak náchylné k poškození chladnými teplotami před skutečným nástupem jara. To ovlivňuje také ovocné sady. Výzkum prováděný po celé Velké Británii na čtyřech druzích listnatých stromů prokázal, že v oblasti se světelným znečištěním jejich pupeny rozpukly až o osm dnů dříve než u těch na temných místech.

Stejně tomu bylo i u podzimní fenofáze, která vinou pouličního osvětlení začala u sledovaných stromů až o dvaadvacet dní později. To, že později shazovaly listy, také znamenalo, že byly náchylnější k vážnému poškození mrazem. Listy, které jsou vystavené zvýšené expozici světla, také ve větší míře odpařují vodu, ke které mají ve městech stromy omezený přístup. I vegetace přitom potřebuje jakýsi noční klid, ale takto je vystavena stresu, který se mimo jiné projeví úbytkem pro ně životně nezbytného chlorofylu.

Týden temného nebe

Záře z nesprávně nasměrovaných světel osvětluje oblohu, kde je rozptýlena molekulami vzduchu, vlhkostí a aerosoly v atmosféře, což způsobuje "rozsvícení" noční oblohy. Astronomové pak mají nevyhnutelně potíže při pozorování vesmírných objektů. Stěhují se se svými observatořemi tam, kde nejsou tak špatné podmínky – oprávněně říkají, že světlu ze zbytku vesmíru může trvat miliardy let, než se dostane k našim očím, a je tedy škoda ho ztratit během poslední milisekundy jeho cesty třeba ve světle pouličních lamp. Evropští už dávno šanci na pozorování vesmírných objektů ztratili, a tak jejich teleskopy mají svá místa například v chilské poušti Atacama, sídle Evropské jižní observatoře.

Existuje již mnoho organizací, které si daly snížení světelného znečištění za svůj úkol. Jednou z nich je americká International Dark Sky Association (IDA), která byla založena v roce 1988. V roce 2017 IDA dosáhla vytvoření první americké rezervace temné oblohy. My se můžeme pochlubit, že v té době už byly takové oblasti na českém území tři, a to Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO). Bohužel, do skutečně temné oblohy mají daleko.

Podle Bortleovy stupnice, která určuje míru světelného znečištění, dosahují za výjimečných podmínek stupně tři, přičemž devítka je vyhrazena centru přezářeného velkoměsta. Možná si ale budeme moci vychutnat pohled na hvězdy týden po Velikonocích. IDA totiž jako každoročně vyhlásila Týden temného nebe. Tak uvidíme, jestli něco uvidíme. Obzvlášť my, kteří musíme kvůli zákazu překročení okresu zůstat ve městě.

Související…

Budiž tma aneb Proč svět potřebuje temnou noční oblohu
Jan Krčmář

foto: Shutterstock, zdroj: Deutsche Welle

Tipy redakce

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Jsme v klimatické nouzi, nebo jde jen o paniku? 10 úvah o přehřívání Země

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...