fbpx

S generálním ředitelem organizace Compassion in World Farming Philipem Lymberym o tom, jak intenzivní zemědělství proměnilo svět, jak si ten svět ničíme průmyslovým velkochovem zvířat a jak Česko udělalo správnou věc se zákazem klecového chovu slepic

Zveřejněno: 19. 11. 2020

Tím, že stále hodně konzumujeme maso, vejce a mléčné produkty, si doslova vyjídáme planetu. Na farmách je každoročně kvůli živočišné výrobě zabito více než 70 miliard zvířat, přičemž dvě třetiny z nich pochází z velkochovů, a toto číslo neustále roste. Přitom už dlouho víme, že celkově tento průmysl vyprodukuje asi šestinu celosvětových emisí skleníkových plynů, což je víc než všechna letadla, vlaky a auta na světě dohromady. Často argumentujeme tím, že „něco přece jíst musíme“, podle generálního ředitele nevládní organizace Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství) Philipa Lymberyho si ale neuvědomujeme, že právě živočišná výroba hlad naopak podporuje.

„Na dobytčích farmách každoročně zkrmíme čtyřicet procent z celosvětové sklizně obilí, kde je pak skrze zvířata neefektivně transformováno na maso, mléko a vejce. Přitom z každých sto kalorií, které dáváme zvířatům ve formě plodin vhodných pro člověka, se nám vrátí v průměru jen 17 až 30 kalorií v podobně živočišných produktů,“ konstatuje Philip Lymbery. Philip, který žije v britském hrabství Hampshire, se ochranou hospodářských zvířat zabývá více než dvacet let. Kromě jiného je také autorem dvou významných publikací Farmagedon a Mrtvá zóna, v nichž na základě svých cest po celém světě mapuje devastující účinky intenzivního zemědělství na divokou zvěř a krajinu.

„Z důvodu neefektivních zemědělských a potravinářských systémů potřebujeme stále více půdy, tudíž musíme čím dál víc zasahovat do lesů a dalších původních ekosystémů. To nás mimo jiné dostává do kontaktu s celou řadou nám dosud neznámých divokých zvířat, rostlin a také virů. Tímto způsobem si pak podrýváme vlastní budoucnost a také se každý den znovu vystavujeme riziku vzniku nové pandemie. Podle mě by řešení na celosvětové úrovni přinesla globální dohoda, která intenzivní zemědělství nahradí selským rozumem ještě dřív, než bude pozdě,“ říká Philip, s nímž jsme na dálku vedli rozhovor o jeho poznatcích z cest, dosavadních úspěších v oblasti ochrany hospodářských zvířat i o tom, v čem stále ještě máme na globální úrovni velké mezery.

Kvůli vzniku svých knih jste procestoval téměř celý svět. Jaké následky intenzivního zemědělství na divokou přírodu jste vypozoroval?

Za posledních 40 let, tedy od doby, co se průmyslové zemědělství rozšířilo, přišel svět o polovinu veškeré divoké zvěře. Během svých cest po Brazílii jsem byl například svědkem toho, jak ničivý vliv měla ztráta přirozeného životního prostředí na nejznámější brazilské šelmy, jaguáry. Hlavním důvodem je přitom pěstování sóji a kukuřice na rozsáhlých polích, která mohou za většinu kácení deštných pralesů. Brazílie, jakožto domov pro polovinu zbývající populace jaguárů na světě, tedy nyní drží osud této krásné velké kočky ve svých rukou.

Po celém světě však neustále roste hnutí farmářů, kteří vyrábí potraviny citlivějšími a udržitelnějšími metodami. Jsou to lidé, kteří vytvořili živoucí krajinu a dobré podmínky pro zvířata.

Průmyslové zemědělství také hraje klíčovou úlohu v urychlení vymírání včel, které jsou nezbytné pro opylení třetiny našich plodin. Zároveň má zásadní vliv i na úbytek půdy. OSN varuje, že pokud se i nadále budeme chovat k půdě jako doposud, může to trvat jen šedesát let, než půdy tak, jak je známe, přestanou existovat a s nimi také potravinový systém. Žádná půda, žádné jídlo. Je to tak jednoduché a naše děti se této rovnice mohou dožít.

Velkochovy nemají negativní dopad jen na zvířata, ale také na lidi. Nyní se hodně mluví o koronaviru, dříve to zase byla například ptačí či prasečí chřipka. Jak právě současný přístup k chovu zvířat přispívá k tomuto problému?

Průmyslové zemědělství, kde jsou tisíce zvířat nacpaných v klecích vedle sebe, je ideální živnou půdou pro vznik a šíření chorob. Vysoce patogenní kmeny virů ptačí a prasečí chřipky jsou jen dvěma příklady z mnoha, přičemž druhá zmiňovaná nemoc způsobila pandemii jen před pouhými deseti lety. Celosvětově za tu dobu na tuto nemoc zemřelo půl milionu lidí.

V současné době pandemické, klimatické i biologické nouze tedy nutnost celkového odklonu od neudržitelného a nezdravého průmyslového zemědělství čím dál víc roste. Stávající systém pak musíme nahradit potravinovým systémem vhodným pro budoucnost, který bude založený na regenerativním zemědělství. Na toto téma jsme v dubnu publikovali i zvláštní zprávu.

Jak byste zhodnotil povědomí lidí ve světě o tom, jak je důležitý přechod k šetrnému a udržitelnému zemědělství?

V každé zemi, kterou jsem navštívil, jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří se o ochranu hospodářských zvířat a životního prostředí velmi zajímají. V Evropské unii jsme získali téměř 1,4 milionu podpisů pro evropskou občanskou inciativu Konec doby klecové od občanů ze všech členských států, včetně téměř 50 tisíc podpisů z Česka. Signatáři požadují ukončení chovu hospodářských zvířat v klecích. Jsem nadšený ze zákazu klecí pro slepice, který nedávno čeští zákonodárci schválili a který vstoupí v platnost v roce 2027. Tento zákaz je dalším důležitým krokem k Evropě bez klecí.

Obrovskou vůli ke změně však vidím všude, a to i u velkých mezinárodních společností. Z nich bych mohl jmenovat například Nestlé, Barillu nebo Unilever, které získaly naše prestižní ocenění Good Egg Awards za svůj závazek využívat pouze vejce od slepic, které nejsou chované v klecích. Existují také zajímavé příklady inovací, jako je například práce německého řetězce hypermarketů Kaufland, který se ve spolupráci se svými dodavateli snaží o změnu metod chovu králíků. Drtivá většina králíků v Evropě nyní pochází z velkochovů, kde celý život přežívají v těsných klecích. Kaufland se však snaží zasadit o chov králíků v neklecových systémech. Někteří lídři v potravinářském odvětví jdou tedy opravdu správným směrem.

Kdybyste měl zmínit jednu zemi, ze které by si ostatní v oblasti zemědělství měly vzít příklad, která by to byla a proč?

Je těžké ukázat na jednu konkrétní zemi. Po celém světě však neustále roste hnutí farmářů, kteří vyrábí potraviny citlivějšími a udržitelnějšími metodami. Jsou to lidé, kteří vytvořili živoucí krajinu a dobré podmínky pro zvířata. Jejich dobytek se pase venku na loukách nebo má možnost pohybu po farmě či v lesích. Půdu přitom zvířata přirozeně hnojí svým trusem. Opravdoví farmáři také kombinují plodiny tak, aby přirozeně snižovaly výskyt nežádoucího plevele a hmyzu, čímž obnovují zdraví půdy, chrání vzácné vodní zdroje a produkují výživnější a zdravější produkty, než kdyby se spoléhali na klece a chemické postřiky.

Co se týká ekologických dopadů intenzivních chovů, existuje názor, že než být striktním vegetariánem či veganem a jíst sóju a dovezené ovoce, je lepší klidně konzumovat i místní živočišné produkty, a tím podporovat ekologické farmáře. Souhlasíte?

Jako spotřebitelé máme obrovskou moc snížit utrpení hospodářských zvířat, a to už prostřednictvím výběru jídla. Například právě tím, že budeme konzumovat víc rostlinné stravy. Já osobně jsem zvolil stravu veganskou, ale mám mnoho přátel a kolegů, kteří si vybrali vegetarináství či konzumaci menšího množství, ale zato kvalitnějšího masa, vajec a mléčných produktů. Záleží na každém a každý, byť sebemenší krok k větší zodpovědnosti se počítá.

Nejnovější kampaň vaší neziskovky je zaměřena na globální certifikační systémy ryb. Proč je podle vás to téma tak důležité a co je hlavním cílem kampaně?

Věda, která se zabývá welfare neboli životní pohodou zvířat, zjistila, že i ryby pociťují bolest a utrpení. Jsou to velmi složitá a emotivní stvoření. Studie ukázaly, že pokud ryby trpí bolestmi, dokážou zaplatit vysokou cenu za tišící léky. V jednom poznávacím testu bylo dokonce prokázáno, že pyskoun rozpůlený předčí v některých komplexních úkonech šimpanze, orangutany i opice malpy kapucínské. Přesto každý den utrpení milionů chovaných i lovených divokých ryb ignorujeme.

Philip Lymbery (1965)

Výkonný ředitel přední mezinárodní organizace pro ochranu hospodářských zvířat Compassion in World Farming a hostující profesor na Winchesterské univerzitě. Od roku 1990 do roku 2000 působil v CIWF jako ředitel kampaní, také pracoval ve Světové společnosti na ochranu zvířat jakožto ředitel komunikace. Od roku 2005 působí v CIWF jako generální ředitel. Je autorem mnoha publikací, z nichž nejznámější jsou Farmagedon: Skutečná cena levného masa a Mrtvá zóna: Kde dřív žily divočiny. Žije na venkově v britském hrabství Hampshire spolu s manželkou a nevlastním synem.

Na vytvoření lepších životních podmínek pro ryby pracuji nyní už třicet let a je pro mě čím dál těžší pochopit, proč se jim v tomto směru nedává tolik pozornosti, jakou si už naštěstí vydobyla suchozemská zvířata. Cílem této kampaně je přesvědčit přední světové distributory certifikací chovu ryb, aby svou sílu využili právě ke zlepšení životních podmínek těchto zvířat.

Tyto certifikační společnosti tvrdí, že jejich primárním zaměřením je udržitelnost a životní prostředí, což je samozřejmě nesmírně chvályhodné. Už dávno však nastala doba, kdy je potřeba považovat dobré životní podmínky pro zvířata za jeden z ústředních pilířů udržitelnosti.

Na jaké úspěchy vaší organizace jste hrdý, a čeho chcete dosáhnout?

Naším největším úspěchem je uznání EU, že zvířata jsou citliví tvorové, nikoli pouhé komodity a zboží, a že se musí brát ohled na jejich životní pohodu. S pokorou bych se s vámi také rád podělil o fakt, že od zahájení našeho potravinářského obchodního programu v roce 2007 jsme spolupracovali s více než tisícem společností na vytvoření závazků, které přináší lepší život více než 1,7 miliardy zvířat. Ale neusínáme na vavřínech.

Věřím, že nyní nastal ten správný čas se spojit a společně začít „znovu a lépe“, což jsou mimo jiné i slova OSN. Abychom to však dokázali, musíme resetovat způsob, jakým zvířata a přírodu vnímáme.

Související…

Romana Šonková: Ztratili jsme soucit ke zvířatům, vrátí se nám to v budoucnostiVeganství je trend roku 2018: Podporují ho i Google a ČínaRostlinná strava je nutričně bohatší než to, co jí většina lidí, říká lékařka

foto: Archiv Philipa Lymberyho, zdroj: Compassion in World Farming

Tipy redakce

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Mohou změnit Einsteinovu teorii relativity chameleoni? Zatím se žádný nechytil

Vesmír se rozpíná a zároveň zrychluje. O tom mezi vědci panuje v zásadě shoda....

Severní magnetický pól se pohybuje čím dál rychleji. To ohrožuje Zemi

Severní magnetický pól se pohybuje čím dál rychleji. To ohrožuje Zemi

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...