fbpx

S českým šlechticem o tom, proč se u nás stále nedaří vítězit v boji s kůrovcem a proč musí být dobrý lesník schizofrenik

Zveřejněno: 11. 11. 2019

Skromnost. Právě tu, pro někoho možná překvapivě, významný český šlechtic a majitel pozemků Constantin Kinský zdůrazňuje ze všech vlastností nejvíce. Jak jsem se ale při návštěvě jeho zámku ve Žďáru nad Sázavou přesvědčila, pan hrabě nemluví jen tak do větru. Do obytné části sídla jsem vešla přes opuštěný dvůr s kašnou bez vody, po schodišti s prošlapaným kobercem až do druhého patra, kde má pan Kinský kancelář. V minimalisticky zařízené místnosti mě přivítal přátelským stiskem ruky a já si hned říkala, že asi nemá potřebu si na nic hrát, natož nějak zdůrazňovat své postavení. A během rozhovoru se to jen potvrdilo.

Constantin Kinský se narodil a dlouho žil ve Francii, pak se ale rozhodl odstěhovat do Čech, kde nyní spravuje nejen zámek, ale i okolní pozemky včetně 5 700 hektarů převážně smrkových lesů. A právě ty se spolu s kůrovcem staly hlavním tématem našeho rozhovoru. „Největší problém vidím v tom, že lesy vůbec musíme obnovovat. Mrzí mě, že bojujeme s ministerstvy a státem, aby obnovu podpořil, ale stále se to neděje,“ začal hrabě. S rukou přehozenou přes opěradlo pohovky a nohou přes nohu působil opravdu majestátně. I přes vážnost tématu se ale často usmíval, a to i tehdy, když měl občas problémy se skloňováním některých českých slov.

Než udělám jakýkoli krok, musím žádat o papíry CHKO a další kontrolní orgány. Je pro mne těžké prosadit právo vrátit přírodě pestrost. Přitom by to měla být má odpovědnost.

Má babička Eleonora Kinská byla vlastně první, kdo tu založil dvě přírodní rezervace na soukromém pozemku. A mezi světovými válkami zahájila transformaci z jednodruhového lesa na smíšený. S lesnickým radou Bakešem vychovali lesníka pana Švarzce, který se za komunistů stal docentem, a i přes tlak doby na monokulturu se snažil o to, aby rozmanitost v lesích aspoň trochu zůstala. A podobně byly školeny další a další generace,“ vysvětlil mi na úvod jeden z největších soukromých vlastníků lesů v Čechách.

U nás jsou ale spíš než smíšené lesy stále rozšířené zejména monokultury. Jak se na to díváte?

Jen proto, že mně se líbí smíšený les, nebudu nutit svého souseda, aby to dělal jako já. Klidně ať má monokulturu, ale musí na ni být hodně opatrný. Ty lesy jsou velmi citlivé – na vítr, sníh, nemoci... Proto v nich musíte mít dostatek lidí, kteří je hlídají, a když nějaký strom onemocní, rychle ho vytáhnou, aby nekontaminoval ostatní. To se ale u mého souseda neděje. A kdo je můj soused? Polovinu českých lesů vlastní český stát, který se o ně nestará. Proto máme takové problémy.

Je to kvůli veřejným zakázkám? Nebo nedostatku lidí na trhu práce?

Lidé jsou, ale bohužel pracují pro firmy, které se do lesa dostanou kvůli veřejným zakázkám pozdě. Kdyby třetina z nich pracovala přímo pro lesníka, záplavu kůrovce bychom měli desetkrát menší. Proto bych chtěl apelovat na lidi, kteří lesy mají rádi a chtějí, aby nezanikly, ať napíšou ministrům a vládním představitelům, že si přejí, aby dělníky do lesů poslali.

Vy lidi v lesích máte?

Ano, vždycky jsme měli a máme minimálně padesát procent pracovní kapacity přímo na činnost v lesích. I přesto, že to je velmi ztrátové. Celkově je teď lesnictví neziskové a nejhorší je, že čím víc pracujete, abyste les vyčistila, tím více tratíte. Náklady na vytahování nemocných stromů jsou čím dál vyšší a cena prodeje dřeva je o třetinu nebo polovinu nižší, než bývala.

Letos byla schválená mimořádná dotace na obnovu lesů ve výši 2,5 miliardy korun. Znamená to konkrétně pro nás nějakou výraznější změnu k lepšímu?

Nám konkrétně to bohužel moc nepomůže. Dotace jsou sice přislíbené, ale do lesa se zatím žádné peníze nedostaly. Za sliby se prostě neplatí. Naštěstí jsme v kraji, který vede osvícené zastupitelstvo a pan hejtman Jiří Běhounek. On ví, že na Vysočinu les patří, takže obnovu lesů podporuje už mnoho let. Jsme tedy rádi alespoň za nějaké dotace, i když nejsou dostačující.

Třeba v Bavorsku zareagovali okamžitě a hned v dubnu minulého roku, když začala ta vlna veder, dali na stůl půl miliardy a potom milion eur, aby se na odstranění kalamity mohlo začít hned pracovat. My jen sedíme a ptáme se, jestli něco vůbec bude.

Proč to tak podle vás je? Všichni včetně vlády vědí, jak jsou lesy důležité...

Podle mě je zde hned několik faktorů. Systém veřejných zakázek zaprvé vychází z takzvané Dřevěné knihy, což je strategie, na které se domluvil dřevařský průmysl se státem. Alibi bylo, že díky tomu bude cena transparentní. Ale všichni víme, jak to s veřejnými zakázkami v Čechách bylo a možná stále je. Dost často vyhrávaly stále stejné firmy, mimochodem dvě z nich myslím vlastní náš pan premiér. Takže ty z toho profitují.

Druhý důvod je, že ministr životního prostředí, který by to měl hlídat, to nehlídá. A má máslo na hlavě. Koketuje se tam se snůškou ideologických keců a emocí, jde přitom ale hlavně o moc a peníze, o dotace, které jdou přes ně. Samozřejmě je tam i část noblesních ekologů, kteří mají přírodu rádi a její obnově věnují i svůj osobní život. Ale „nenažraných“, kteří se za každou cenu snaží o prosazení svých zájmů, které s přírodou nemají nic společného, je stále dost.

kinski in

Hrabě Kinský u modelu žďárského poutního kostel sv. Jana Nepomuckého. Teď je potřeba se modlit hlavně za naše lesy

A do třetice stát, který katastrofu způsobil, nedůvěřuje soukromým vlastníkům. Tím pádem máme nejpřísnější a nejkomplikovanější lesnický zákon z celé Evropy, který nás jen zbytečně buzeruje. Přitom samotný stát, který vlastní polovinu českých lesů, si v nich není sám schopen udělat pořádek. Klidně nechá kůrovce, aby se množil a kontaminoval naše lesy. 

Jaký je v tom zákonu největší problém? Neumožňuje rychle reagovat?

Ano. Víte, podle některých teorií je možné, že s oteplováním planety dojde i ke zpomalení Golfského proudu, což způsobí v Evropě ochlazení. A mimochodem, strom, který tím pádem přežije nejlépe, bude smrk. Ale neříkám, že to tak bude. Budoucnost neznáme, proto musíme být skromní. A skromnost znamená dvě věci. Z pohledu ekologie znamená biodiverzitu, pestrost. A z pohledu ekonomie znamená flexibilitu. Ale já tady tu flexibilitu nemám. Než udělám jakýkoli krok, musím žádat o papíry CHKO a další kontrolní orgány. Je pro mne těžké prosadit právo vrátit přírodě pestrost. Přitom by to měla být má odpovědnost.

Říká se, že do lesů, které jsou postižené kůrovcovu kalamitou, je vhodné z dlouhodobého hlediska investovat. Souhlasíte?

Právě mám strach, že tohle vyhovuje zejména vlastníkům firem, které teď v lesích pracují, a patří jim mimochodem i několik českých mediálních skupin. Nedivil bych se, kdyby přišla nějaká nenápadná kampaň typu: Vidíte, lesy jsou zdevastované a stát se o ně nestará, pojďme je zprivatizovat. A ti samí lidé, kteří ten les zdevastovali a teď vydělávají peníze, budou velmi levně ty státní lesy odkupovat. Bohužel už se to částečně děje.

A kdybych ty peníze měla a o les se chtěla opravdu dobře starat?

Pak musíte být schizofrenní. Na jednu stranu romantik, kterému se líbí návrat přírody a chápe, že krátkodobost v lese znamená 80 let, na druhou stranu velmi tvrdý byznysmen, protože jediný způsob, jak v lese vydělávat, je nechat přírodu pracovat a nevrazit do toho žádné zbytečné peníze navíc.

A návratnost?

Když jde všechno dobře, tak dvě až čtyři procenta, ale to už jste superhrdina a máte strach, že to nevydrží. Když to porovnám s tím, že peníze dáte do státních dluhopisů a ta dvě procenta máte bez námahy a bez rizika… Lesnictví bývalo nízkoziskovou a bezpečnou investicí, teď je to velmi nízkozisková, někdy i ztrátová činnost s velkým rizikem. A investovat bych doporučil jen tehdy, pokud třeba máte závod na zpracování dřeva a jste schopna vidět tak osmdesát až sto let dopředu.

Jaký byste v případě takové dobrodružné investice doporučil postup?

Určitě se spojit se Sdružením vlastníků lesů a své zájmy bránit společně s nimi. Za druhé bych koupil minimálně tisíc hektarů lesů, protože jinak se vám to nevyplatí. A potřebujete alespoň jednoho člověka, který vám je ohlídá. Osobně bych doporučil investovat do lesa, který není stoprocentně monospecifický, a soustředit se na druhy stromů, které dobře rostou v dané lokalitě.

Jak ty druhy namixovat? V současnosti je hodně podporován buk oproti smrkům…

Smrku stačí k nabytí ekonomické hodnoty padesát až sedmdesát let, buku téměř třikrát déle a prodává se za polovinu ceny. Takže se na to nesmíte dívat jen z pohledu toho, co se líbí vám či někomu v Praze. Musíte uvažovat ekonomicky i ekologicky. A sladit to.

Constantin Norbert Kinský (1961)

Český šlechtic, mecenáš a finanční poradce. Narodil se v Paříži, vyrůstal ve Francii a jeden rok strávil s rodinou ve Skotsku. V roce 1997 se vrátil do Česka a spravuje panství ve Žďáru nad Sázavou. Vede rodinnou firmu Kinský Žďár, která obhospodařuje 750 ha rybníků, lesní hospodářství, podniká v zemědělství a provozuje hobby market. Od roku 2013 rekonstruuje zámek, ve kterém vybudoval interaktivní muzeum s názvem Muzeum nové generace se zaměřením na baroko a období budování cisterciáckého kláštera. V roce 2016 získal Nejvyšší ocenění kraje Vysočina a spolu se svojí manželkou Marií získal skleněnou medaili Kraje Vysočina.

Smrk je dobrý, buk také, ale třeba i bříza, která nemá žádnou finanční hodnotu, je nejlepší strom na kolonizaci napadených porostů. Jinými slovy, u nás ve Žďáru výraz „nežádoucí dřevina“ neexistuje, protože každý strom má svůj účel.

A když už mám poničenou monokulturu? Jak konkrétně s její obnovou začít?

Musíte pozorovat, co se v lese děje. Nahoře i dole. Co tam roste, jaké je tam klima, srážky. Když jsem byl poprvé v našem pralese, čekal jsem chaos, ale překvapilo mě, jak krásně čistý byl. Příroda ví, jak si to zařídit, jen ji v tom musíme umět správně podpořit.

Související…

Stav českých lesů je nejhorší v EvropěŽelivka Prahu udrží, i kdyby rok nekáplo, říká Richard BrabecMuž, který sází stromy: Milion stromů v Praze zvládneme. Do centra se ale nevejdou

foto: Jitka Pavlová, zdroj: Společnost Kinský Žďár

Tipy redakce

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Jak hvězdě Her o trůny sociální média pomohla k depresi

Začalo to poměrně nevinně. Příjemné povídání dvou příjemných lidí. Situace se...

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

S Věrou Jourovou o tom, zda pravda a láska nakonec zvítězí i na internetu

Také druhý ročník konference Dítě v síti zaštítila a nakonec také i navštívila...

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Je to nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.