Volejbalistka Markéta Sluková nezáří jen při utkáních. Okouzlující je i při obyčejném posezení u kávy. Nyní je právě v přípravách na novou sezónu, a proto nebylo snadné ji na pár minut utrhnout. Nicméně nakonec se zadařilo, a tak nám na krásné Marina Ristorante prozradila, jak se žije s mužem, který je zároveň jejím trenérem, i to, jak to tenkrát bylo s její bývalou spoluhráčkou Kiki…

Markét, co tě bavilo jako malou holku?

Takové ty běžné věci, co malé holky baví. Byla jsem dost panenková, stavěla jsem si barbíňáckej dům, potom přišla fáze, kdy jsem chodila hrát s klukama fotbal a už to pomalu směřovalo ke sportu.

Takže míče pro tebe byly osudové odmala…
Já jsem si od toho fotbalu odskočila ještě do sportovní gymnastiky, což dnes beru jako dobrou přípravu. Naučila jsem se koordinovat tělo, člověk se také naučí vnímat jednotlivé části těla a pracovat s nimi. V jedenácti letech jsem přestoupila na volejbalovou třídu a tam potom začala volejbalová příprava.

Jak ses pak dostala přímo k plážovému volejbalu?

Bylo mi asi sedmnáct, hrávaly jsme v jednom pražském klubu a trenér, který nás trénoval, koučoval zároveň v létě beach, a tak se nás tenkrát ještě s Kristýnou jednou zeptal, jestli to nechceme zkusit. Hned ta první sezóna pak byla hodně úspěšná. Podařilo se nám vyhrát Mistrovství Evropy v kategorii do osmnácti let.

V čem to pro tebe bylo jiné? Jaký je rozdíl mezi klasickým volejbalem a beachem?

V počtu. V hale je klasická šestka, v beachi jste jen dva, což má spoustu výhod, ale i nevýhod. Když se něco podaří, člověk má pocit, že je to jen jeho úspěch, ale na druhou stranu, když se nedaří, člověk musí vydržet, protože vás nikdo na lavičce nevystřídá.

1y3a6480

Markéta jen září...

Někdy je víc vidět, když hra nejde. Jak se s tím vyrovnáváš a co se ti děje v hlavě?

Už poznám, že se chystá krize, a umím s tím pracovat. I když čas od času ta krize přijde. Já se snažím vnímat to nejpodstatnější. Pomáhá mi být v daném momentě, plně se na něj soustředit a nepřemýšlet moc dopředu.

Takže vlastně být ve flow. A jak na sobě pracuješ mentálně obecně?

Na té vrcholové úrovni se zápasy poté vyhrávají hlavně v hlavě. Už dlouhodobě proto spolupracujeme se sportovní psycholožkou. Mám doma také hodně knížek na toto téma – mohli bychom si s manželem otevřít stánek.

Teď jsi nakousla i svého manžela… Víme, že je to zároveň tvůj trenér a kouč. Jaké to pak v tom partnerství je?

Tak my jsme nejprve spolu začali fungovat jako pár. Pak jsme ale dlouho hledali trenéra, a protože můj muž patří mezi uznávané beach trenéry i ve světě, tak se nabídl, že nám dočasně vypomůže. Jenže pak jsme pod jeho vedením v žebříčku skočily z 60. místa na 12., takže jsme si řekly, že toto bude ta správná cesta, a už jsme spolu trénovat nepřestaly. No a jaké to je teď? Někdy náročné – občas samozřejmě dochází k nějakým sporům i díky tomu, že si práci taháme dost často domů. Je trochu náročné si najít čas na osobní soukromý život.

Měla jsi ve svém profesním životě štěstí na parťačky?

Myslím, že veliké. Deset let jsem odehrála s Kristýnou, nyní hraju s Bárou Hermanovou. V obou případech je tam harmonie. S Kristýnou jsme se znaly odmalička, s Bárou jsme si sedly hodně osobnostně.

Váš rozchod s Kristýnou vypadal mediálně hodně dramaticky. Jak to nyní vnímáš s odstupem času?

Pro mne to bylo hodně náročné období. Hrály jsme spolu deset let, od deseti let jsme se i znaly, kamarádily. Ten vztah přešel potom do takové marketingové klícky. Dlouhou dobu to fungovalo, jenže pak přišel moment, že už jsme neměly kam spolu růst. V tu dobu jsme to hodně řešily. V roce 2015 jsem Kristýně řekla, že už nechci takto pokračovat, a tam právě přišlo to, proč to bylo tak dramatické. Zatímco já to nechtěla mediálně probírat, Kristýna se rozhodla o tom mluvit. To drama vzniklo tím, že to bylo prezentováno jen tou její formou, takže celá kauza byla hodně jednostranná. Kdybych mohla něco změnit, tak bych se k tomu vyjádřila a tu jednostrannou verzi zvrátila.

20170525 100303

Kauza s Kiki byla podle Markét hodně jednostranná.

Teď ses vrátila z Ria po velkém úspěchu. Co ale ráda děláš, když se nepřipravuješ na sezónu?

Tak já strašně ráda čtu. To je pro mne útěk mimo realitu, chvíle, kdy relaxuju. Máme dva pejsky. Tak ty nás také „zaměstnávají“. Jsou pro mne obrovský příval energie – taková dlouhá procházka po lese s nimi mne dost nabíjí.

A co by sis do budoucna ještě chtěla splnit?

Tak vyhrát nějakou medaili ze světového poháru, a jelikož jsme spolu s manželem osm let a dokážeme si představit mít rodinu, tak tu – krásnou, zdravou a velkou.