Když jsem stavěl pasivní dům, vázaly se k tomu mnohé peripetie, o kterých si můžete přečíst zde. Zjistil jsem ale, že spousta lidí má mylnou představu o tom, jak takový domov vůbec funguje. Proto jsem se rozhodl toto téma osvětlit. 

V první sérii mýtů jsem se zabýval cenou těchto příbytků, otevíráním oken, krbem a neprodyšností. Dnes vám nabídnu další čtyři báje, které se mezi lidmi šíří. 

1. Topit svíčkami stačí

Tento scénář je opravdu příliš optimistický. I když je otázkou, co člověk myslí pojmem vytopit.  Na malé toaletě je svíčka schopna zajistit slušný výkon, ale pro temperování celého domu je toto řešení nevhodné. V základu pracuje pasivní dům vždy s teplem z rekuperační jednotky, s energií ze slunce čerpanou pasivně skrze okna a s teplem získaným z lidí, domácích přístrojů a případných svíček. 

Když je opravdu zima, tak se spustí jedno z možných řešení pro zajištění dostatečné teploty v domě, ať už je to přímý ohřev vzduchu ve vzduchotechnické jednotce, tepelné čerpadlo nebo krb. 

Topit svíčkami nestačí, pokud se však nejedná o černou hodinku, kde okolo stolu sedí šest lidí. To je jiná situace, každý člověk generuje 80-100 W tepla a v tu chvíli se prostor rychle „zadýchá“. V pasivním domě svíce pomůže, ale aby byla jediným zdrojem tepla, tak to smysl nedává. 

pasivni dum shutterstock 304268132

Svíčka generuje 75 Wattů tepla, při jedné hořící svíčce je to 657 kWh ročně. Náš dům má 160 m2 a potřebuje 12 kWm2 ročně, tedy za rok 1920 kWh. Pro udržení tepla potřebujeme 3 svíčky hořící celoročně. Ale to smysl nedává, teplo je třeba nárazově v zimě, nikoliv celoročně.

2. Musíte se teple obléct, aby vám nebyla zima

Ne, v pasivním domě opravdu nemusíte být navlečeni jak na severní pól. Běžná teplota je 19-24 stupňů dle uživatelských preferencí. Stále je hodně lidí, kteří si myslí, že zde šetříme náklady na topení jenom tím, že je termostat nastaven na velmi nízkou hodnotu. 

Faktem zůstává, že v případě velké návštěvy je velmi rychle výrazně tepleji a teplota po krátkém čase stoupá na 23-24 stupňů.

3. Vzduchotechnická jednotka práší

Veškerý vzduch, který vstupuje dovnitř, prochází hrubým a jemným filtrem. Pokud dochází k jeho pravidelné výměně, tak by měl být vzduch čistší, než je venku. 

Prach, který v domě vzniká, nemá vazbu na vzduchotechnickou jednotku pasivního domu, a není tudíž důvod, aby ho bylo více. Existují dvě možnosti, které by jeho údajné zvýšené množství mohly vysvětlit. V dnešní době je obvyklé, že podlaha je provedena z laminátu, dřeva nebo dlažby. Jedná se tedy o rovnou plochu, na které je prach lépe vidět. V minulosti byly velmi často využívány koberce, které nečistoty pohlcují. Neznamená to však, že jich bylo méně. Jen nejsou tolik vidět. 

pasivni dum shutterstock 303233528

Pasivní dům je jako dělaný pro alergiky. Veškerý vzduch, který do objektu vstupuje, prochází filtry a většina alergenů je tak eliminována.

4. Pasivní dům je nevhodný pro alergiky

Pokud jsou filtry v provozu a nevětráte současně oknem, je prostředí v pasivním domě z pohledu alergika výrazně příznivější než jakékoliv jiné. 

Už u tématu prašnost přišla řeč na vzduchotechnickou jednotku a řízenou výměnu vzduchu. Ten je zpravidla z venku filtrován hrubým filtrem třídy filtrace G3 nebo G4 a za ním následuje další třídy F7 nebo F8. Co to znamená konkrétně? G3 zadržuje částice do velikosti méně než 10 μm a je schopen vyfiltrovat 80-90 % hmyzu, vláken, písku, popílku a pylu. Filtr třídy F7 čistí daleko menší částice, pracuje až na úroveň 1 μm, kde odloučí ze vzduchu 90-95 % všech částic.

Výtrusy a pyl, které dělají alergikům největší problémy, mají velikost okolo 5-50 μm. V tomto spektru působí filtry vzduchotechnické jednotky a téměř kompletně je ve vzduchu eliminují. Látky jako dým, aerosol nebo viry procházejí filtrem bez povšimnutí, jejich částečky jsou pro tento typ filtrů příliš malé. 

Další nepravdy o pasivním domě budu rozkličovat zase v následujícím článku. Více informací můžete získat na http://ertner.cz/



 

foto: Shutterstock

Flowee eshop protože vím co chci