fbpx

Pokud IQ stojí za to, abychom ho ochraňovali, stojí za to, abychom ho vylepšovali, říká kontroverzní vědec Julian Savulescu

Zveřejněno: 17. 6. 2019

Lidské inženýrství je způsob, jak upravit vlastnosti člověka na genetické úrovni. Pojem eugenika, kterým se toto snažení také označuje, má historicky obrovsky negativní konotace – nacisté, koncentrační tábory, pokusy na lidech, dystopické scénáře... Což ovšem není chyba technologie, ale člověka, myslí si Julian Savulescu, profesor Oxfordské univerzity.  „Až do dnešní doby jsme neměli nástroje k tomu, abychom mohli měnit sami sebe zevnitř, ty nám poskytuje právě genetická revoluce. Jako živočišný druh máme povinnost vylepšovat sebe sama.“

V roce 1920 vydali profesoři Karl Binding a Alfred Hoch spis s názvem “Povolení k likvidaci nehodného života”. Autoři v ní popisovali situace, kdy je možné díky snížení utrpení zbavit života jiného člověka, a diskutovali různé aspekty – což o několik let později samozřejmě inspirovalo nejhorší nacistická zvěrstva. Vy sám hovoříte o prescreeningu lidských plodů v děloze. Co když lékaři zjistí neopravitelný defekt? Downův syndrom, nemoc motýlích křídel? Je humánní v takovém případě ukončit život ještě nenarozeného dítěte?

Musíme nejdříve definovat morální status embrya. Pokud jej považujete za osobnost stejně jako dospělého člověka, pak je to stejné, co dělali nacisté – vyhlazování populace ospravedlňované tím, že vy sami určíte, kdo má právo žít a kdo ne. V takovém případě ovšem bychom měli zakázat úmyslné přerušení jakéhokoliv těhotenství. I to je vražda nevinného tvora. Měli bychom přestat používat antikoncepci, ta také může způsobit smrt embrya. Ta základní dělicí čára vede právě tady. Je lidské embryo osobnost nebo ne? Musíte se  rozhodnout, na kterou stranu debaty se postavíte.

Rizika biotechnologie jsou tak obrovská, že musíme zvážit určitá omezení svobody pro dosažení bezpečnosti. Není možno nechat rozhodnout trh – ten nefunguje na etických principech.

Dám vám příklad. Když modifikujeme spermie tak, aby dítě v budoucnosti netrpělo intelektuálním deficitem, je to nacistická eugenika? Ne, je to dobrá věc! Pro lidi, kteří embryo nepovažují za osobnost, je jeho úprava stejná jako úprava vajíček nebo spermií.

Jednou z největších výzev budoucnosti určitě bude stanovení hranice, přes kterou nemůžeme zajít, podmínek, za kterých je možné genetiku využívat, a také bezpečnostních opatření tak, aby nedocházelo k jejímu zneužívání. Což je problém všech nových technologií.

Víte, genovou editaci můžete dělat v tajné černé laboratoři. Výsledkem může být například to, že si někdo vyrobí v garáži virus pravých neštovic a zabije následně miliony nebo miliardy lidí. Musíme změnit paradigma absolutně volného trhu, musíme velmi tvrdě regulovat přístup k určitým látkám. A musíme také kontrolovat tok informací. Lidé neustále hovoří o narušování soukromí, ale bohužel – rizika biotechnologie jsou tak obrovská, že musíme zvážit určitá omezení svobody pro dosažení bezpečnosti. Není možno nechat rozhodnout trh. Ten nefunguje na etických principech.

Co když přijde například manželský pár a řekne: „Chceme, aby náš syn uměl hrát fotbal jako Ronaldo“ nebo „Chceme, aby naše dcera byla vědkyně jako Marie Curie“?

No a co když si někdo bude přát, aby jeho dítě bylo extrémně násilné, aby z něj byla třeba světová boxerská jednička? To, o čem mluvíte, je genetický supermarket a něco takového by veřejnost neměla mít nikdy k dispozici. Je potřeba stanovit limity. Zdůrazňuji: limity, ne zákaz.

savulescu 0310874820

Veřejnost by neměla mít k dispozici genetický supermarket


A to je jeden z fundamentálních bodů. Pokud chcete, aby vaše dítě vedlo šťastný a zdravý život, je to skvělá věc! Pokud vám jde o cokoliv jiného, je to špatně. Měli bychom to nechat na lékařích a měli bychom vytvořit takové zákony, které by nám umožnily využít technologie pouze a jedině pro naše dobro.

Vy tvrdíte, že úprava genů může zvýšit nerovnost. Není ale právě odchylka od průměru tím, co je základem vývoje, co ho posouvá kupředu?

Diverzita je základním předpokladem přežití lidstva. Někteří lidé jsou například přirozeně imunní vůči HIV. S epidemií se ale nevyrovnáme tak, že budeme těmto lidem závidět. Vyvíjíme preventivní strategie, antiretrovirální léky… Cokoliv, v čem nám může genetika pomoci. Existuje dobrá diverzita, viz příklad přirozené imunity, a špatná diverzita, například psychopatie. Jedno procento populace jsou psychopati a z evolučního hlediska by diverzita měla být pro lidstvo výhodou – ovšem zemřít díky používání zbraní hromadného ničení žádná výhoda není.

Stejně tak jako existuje kolektivní imunita, existuje také kolektivní zodpovědnost.

I jiné druhy diverzity je možno považovat za "vhodné zachování". Lidé s Aspergerovým syndromem jsou velmi často nadaní v určitých oborech, zatímco těžký autismus je katastrofický stav. Nemůžete tvrdit, že všechna diverzita je dobrá. Stejně tak etika není černá a bílá – existuje také spousta mezistupňů. Existují věci, které chceme zachovat, věci, které zachovat nechceme, a pak velká oblast mezi tím, kde prostě v tuto chvíli nevíme.

Ve své přednášce na dubnovém Summitu Singularity University v Praze jste hovořil o možnosti využití genetiky pro vymýcení nemocí. V Česku a vlastně všude na světě se dost aktivně probírá otázka očkování, zvláště v souvislosti s epidemiemi neštovic. Co si myslíte o lidech, kteří očkování programově odmítají?

Očkování je prospěšné jak pro dítě, tak pro ostatní. Existuje pojem kolektivní imunita, který říká, že pokud je určitá část populace proočkovaná, společnost je chráněna proti epidemiím dané choroby. Vy máte tedy povinnost nejen vůči vlastnímu dítěti, ale také vůči společnosti jako celku, k ostatním dětem, které jsou její součástí. Stejně tak jako existuje kolektivní imunita, existuje také kolektivní zodpovědnost.

Pokud máme k dispozici bezpečné vakcíny, můžete lidem zákonem nařídit, aby své děti očkovali. U nás v Austrálii, když neočkujete, nedostanete od státu příspěvky na děti a stát vás nebude jakkoliv podporovat. Nemůžete je dát do školy ani do školky. Jsem přesvědčen o tom, že tento přístup je ospravedlnitelný a navíc vysoce etický, protože rizika očkování jsou velice, velice nízká a benefity pro společnost obrovské.

Tvrdíte, že zvýšení průměrné inteligence obyvatelstva o 3 % sníží počet obyvatel postižených chudobou o 20 %. Jak jste k tomu číslu došel?

Jedna z věcí, která snižuje IQ dětí, je olovo. To se používalo do benzínu i do nátěrů. A když si to lidé uvědomili, přestali ho do nich dávat – a průměrné IQ stouplo právě o tři procenta. Dvacet procent je můj odhad ekonomických dopadů. Ale i kdyby to bylo jen 10 %, pořád je to hodně. Zvyšování inteligence se logicky na zvýšení hrubého národního produktu projeví. Je to externí kognitivní vylepšení. Ale interní vylepšení mohou mít stejný efekt.

Přál bych si, aby úprava genomu a genetická selekce byly součástí základní lékařské péče.

Další příklad: počet patentů. Když vezmete 1 % lidí s nejvyšším IQ, logicky produkují více patentů. Ale i v rámci toho jednoho procenta můžete vidět rozdíly. Ve spodní čtvrtině je to stále třikrát víc patentů než v běžné populaci. V horní čtvrtině je to osmkrát tolik. Patent může být například na nový lék proti rakovině, nebo nová revoluční technologie při výrobě počítačů. Všechny tyhle věci pomáhají společnosti posunovat se dopředu.

Dokážete si představit, jak bude vypadat obor genetiky v roce 2050? Co byste si přál?

Za 30 let bude daleko více lidí podstupovat umělé oplodnění. Bude se zcela běžně provádět analýza genomu embryí. A vy si budete vybírat z několika embryí. Nejen z těch, které budou zárodkem osobností bez genetických poruch nebo poruch chování, ale také z takových, které budou náležet do vyššího pásma inteligence. Jedna z věcí, ze kterých mají rodiče obavy, je fakt, aby dítě nemělo antisociální sklony. A přesně ty mají velmi silný genetický základ. Lidé si budou moct zvolit nepřítomnost těchto sklonů, to je realita roku 2050. Editace genomu se bude provádět v situaci, kdy lidé nebudou chtít embryo zničit, nebo tam, kde nebude k dispozici embryí tolik. Nemyslím si ale, že za dvacet třicet let budeme používat genetiku ke zvyšování inteligence.

Julian Savulescu

Filozof a vědec, jehož výzkum se týká hlavně etiky v oblasti různých nových technologií. Věnuje se novým metodám reprodukce a optimalizaci lidského genomu. Zabývá se také vylepšením fyzických a kognitivních vlastností člověka prostřednictvím léků a genetické manipulace. Je ředitelem Uehiro centra pro praktickou etiku při Oxfordské univerzitě. Spolupracoval na mnoha výzkumných projektech v různých oblastech, od geoinženýrství až po vakcíny.

A co bych si přál? Aby úprava genomu a genetická selekce byly součástí základní lékařské péče. A aby byla nastavena omezení a bezpečnostní opatření, o kterých jsme mluvili. Chtěl bych poučené rodiče, kteří by dělali informovaná rozhodnutí. Protože tato rozhodnutí musí činit vždy rodiče, nikdy ne stát. Přesně to dělali nacisté: Stát rozhodoval o tom, kdo přežije a kdo ne. To, jestli budete mít dítě a jaké to dítě bude – to je velice osobní otázka. Pokud někdo nechce mít dítě s Downovým syndromem, je to jeho právo a svoboda ho nemít. Stejně tak je svoboda chtít dítě s predispozicemi pro studium na univerzitě.

Ochrana svobody je to nejdůležitější, co by lidé měli mít. A já pevně věřím, že ji v budoucnu budou mít větší než teď. Protože v současné době mají reprodukční svobodu. Máme možnost zvolit si, jestli budeme mít děti, kolik dětí a kdy je budeme mít. A měli bychom mít také možnost si vybrat, jaké ty děti budou.

Související…

Hackněte svou genetiku - pro lepší stav těla i mysliČíňan upravil dvěma dětem DNA a zmizel. Je to pirát, nebo hrdina? Modroocí lidé mají jen jednoho společného předka

foto: Profimedia

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.