Světové metropole bijí na poplach: Ztráty v kultuře měst mohou být nevratné

Kulturní fórum světových metropolí se sídlem v Londýně na začátku srpna vydalo zprávu, jak jsou na tom největší města s kulturou od vypuknutí pandemie koronaviru. A ta zpráva, jak se dá i očekávat, nezní příliš optimisticky. Podle dat organizace UNESCO, ze kterých zpráva také čerpá, celosvětově kreativní byznys přispívá do ekonomiky o 2,25 bilionu dolarů a zaměstnává 29,5 milionu lidí. Jen v USA už ale celý sektor hlásil na začátku srpna ztrátu 9,1 miliardy dolarů.

Dopady pandemie covid-19 jsou obzvlášť pro kulturu závažné. Omezení pohybu a shromažďování lidí ohrožuje už tak křehký sektor po celém světě. Jen samotný Londýn by měl podle zprávy přijít o 14,8 miliardy liber a o práci v oboru má přijít každý šestý člověk. Zaměstnanost v kultuře přitom klesá celosvětově.

Naděje tu je

Už na začátku dubna téměř 50 % kulturních organizací v kanadském Montrealu alespoň dočasně propouštělo. (Culture Montréal). Dodavatelské řetězce jsou narušeny. Ve čtrnáctimilionovém čínském Kantonu 40 % malých a středních společností, které podnikají v kultuře, ohlásilo, že dopad koronaviru ohrožuje jejich přežití. „Pokud budou dopady pandemie, jako jsou střídavé uzavírání firem a institucí a zastavení nebo zpomalení výroby, dlouhodobě pokračovat, mohli bychom v kultuře zaznamenat nevratné ztráty a systémové změny,“ uvádí zpráva.

Newyorský COVID-19 Response and Impact Fund měl na začátku srpna na kontě více než 500 dárců, kteří na kulturu ve městě přispěli více než 100 milionů dolarů.

Pandemie však také podle zprávy odhaluje, kde je kultura nejodolnější. Pokud města budou s kulturními organizacemi jednat o oživení kreativního byznysu, kulturní ekosystém se může překonfigurovat. Mohou vzniknout nové organizace i nové kulturní formy. „Města mohou podporovat dlouhodobou udržitelnost prostřednictvím nových modelů partnerství a financování,“ konstatuje zpráva.

Přesun na online a na balkón

Některé akce, produkce a kulturní události pokračovaly i skrze pandemii na dálku online. Některá města již vyvinula platformy napříč kulturním ekosystémem – od „Cultura en casa“ (Kultura doma) v Buenos Aires po „CulturAll“ v Abú Zabí. Pokračující akcelerace „digitální kultury“ by podle zprávy mohla poskytnout novou dimenzi kulturní nabídky a dlouhodobě poskytnout i nové zdroje příjmů.

Také v Praze jsme zažili akce, jako bylo třeba Hraní do oken, do nichž byli kromě umělců zapojeni přímo obyvatelé města. Podobné „balkonové umění“ probíhalo například v Paříži.

Díky online kultuře by mohla vzniknout také nová pracovní místa a nová povolání. Například radnice v Tokiu zahájila program podpory pracovníků v kultuře na vytváření videoděl. Los Angeles zase spouští program pro streetartové umělce, které chce dostat zpět do ulic, a zároveň za jejich práci zaplatit.

Vídeň zase uspořádala dvouměsíční letní akci, kterou spoluvytvářela s pořadateli stávajících městských festivalů. Města mohou také zprostředkovat nová partnerství, jejichž cílem má být financování kultury. Newyorský COVID-19 Response and Impact Fund měl na začátku srpna na kontě více než 500 dárců, kteří na kulturu ve městě přispěli více než 100 milionů dolarů.

Také v Praze jsme zažili akce, jako bylo třeba Hraní do oken, do nichž byli kromě umělců zapojeni přímo obyvatelé města. Podobné „balkonové umění“ probíhalo například v Paříži. A tahle místní, sousedská kultura by se podle zprávy mohla dostat do popředí. Města mají každopádně jedinečnou pozici k podpoře kultury a, jak se píše ve zprávě, „jejich reakce v nadcházejících měsících bude zásadní pro zmírnění dopadů a podporu odolnosti sektoru“.