fbpx

V rámci iniciativy Nakopni Prahu představilo hlavní město šest oblastí, se kterými by Praha potřebovala pomoci od týmů vybraných dobrovolníků. Úspěšné startupy si kromě konzultací a možností realizace odnesou i zajímavou finanční motivaci

Zveřejněno: 6. 3. 2020

Z původně přihlášených více než čtyř desítek týmů se do únorového semifinále pražského inovačního maratonu Nakopni Prahu probojovalo 25 vícečlenných družstev. Ta by se měla účastnit prvního kola prezentace nápadů, které proběhne 6. dubna. Samotné finále prezentací spojené s vyhlášením pak proběhne 14. června, kdy na stupních vítězů stanou tři vybrané týmy, mezi něž organizátoři rozdělí rovných sto tisíc korun. Vítězové obdrží padesát tisíc, druhé místo je dotováno třiceti tisíci a za bronz si účastníci odnesou dvacet tisíc korun. Vyhlášení výsledků proběhne v rámci veletrhu Maker Faire, který na pražském Výstavišti pravidelně hostí několik tisíc návštěvníků včetně zástupců města.

Pořadatel inovačních maratonů CEE Hacks Tomáš Studeník za organizátory na takzvané nalejvárně, která proběhla 28. února, soutěžícím firmám vysvětlil, proč se jedná spíš o "symbolickou částku". „Město z nikoho milionáře neudělá, ale dokáže hodně pomoci při realizaci projektu, který už by vás v případě úspěchu finančně zajistit mohl,“ vysvětlil Studeník semifinalistům během prezentace jednotlivých soutěžních oblastí, označovaných jako výzvy. „Nápady pochopitelně nepřijdou shora od zástupců radnice. My potřebujeme iniciativu zdola,“ vysvětlil Studeník v zaplněné aule Centra architektury a městského plánování.

Projekt, který bude nejblíž svému spuštění, bude mít také největší šanci na úspěch.

Tomáš Studeník účastníkům také doporučil, aby se v případě společného tématu klidně spojili a pracovali společně, čímž se pochopitelně navýší šance projektu na úspěch. Další Studeníkova rada směřovala k maximální možné míře připravenosti prezentovaného projektu. „Projekt, který bude nejblíž svému spuštění, bude mít také největší šanci na úspěch.“ Na porotce prý tedy nejvíc zapůsobí reálná řešení, která si budou moci doslova ohmatat a na místě vyzkoušet. Pak už v CAMPU začaly prezentace jednotlivých výzev, do kterých se týmy mohou pustit.

1. Co dělat s městskými daty

První výzvu pro soutěžící firmy představili zástupci projektu Golemio, který zveřejňuje volně přístupná data z mnoha oblastí tuzemské metropole třeba na webu Opendata.Praha.eu nebo Data.gov.cz. Primárně se zaměřuje na dopravu, parkování, městskou hromadnou dopravu, životní prostředí, odpady nebo energetiku. Při shromažďování dat využívá třeba údajů z parkovacích automatů, informací o autobusech Pražské integrované dopravy nebo nově nainstalovaných čtyř stovek podzemních senzorů pro měření zaplněnosti košů v reálném čase.

hackathon 2

Po uzavření dohody o mlčenlivosti se soutěžící mohou dostat i k sadám neveřejných informací


Jak ale ve svém příspěvku do "nalejvárny" naznačil Martin Lev z městského Operátora ICT, soutěžící by neměli zadání řešit jen prostřednictvím sdílených dat. „Soustřeďte se na samotnou výzvu a na to, čeho chcete jejím prostřednictvím dosáhnout. Až pak hledejte potřebné zdroje informací,“ poradil soutěžícím. Každopádně doplnil, že po případném uzavření dohody o mlčenlivosti se soutěžící mohou dostat i k sadám neveřejných informací.

2. Jak se zbavit vizuálního smogu

Druhou výzvu prezentovali společně Martin Špičák z Institutu plánování rozvoje hlavního města a Filip Hájek, náměstek pražské Technické správy komunikací. Podle Špičáka se vizuální smog rozšířil po Praze jako nebezpečný virus a je potřeba s ním něco dělat. A tady roušky úplně nestačí. Město by rádo vyvinulo systém pro evidenci reklamních zařízení.

Technická správa komunikací by potřebovala systém pro zasílání tipů na nelegálně provozované reklamní plochy a jejich evidenci.

Město aktuálně inkasuje každý rok z reklamních ploch zisk kolem devadesáti milionů korun. Neexistuje ale centrální registr příslušných smluv a je obtížné identifikovat jednotlivé nosiče. Technická správa komunikací by proto potřebovala systém pro zasílání tipů na nelegálně provozované reklamní plochy a jejich evidenci. Stavební úřady nemají podle Hájka kapacity na přeměřování každého nově postaveného nosiče, a stavební povolení tak mohou získat i projekty, které potřebné nároky nesplňují.

3. Jak poznat souseda

Výzvu zaměřenou na budování komunit představila Tereza Fasurová z Institutu plánování a rozvoje hlavního města (IPR). Podle ní jsou pro rozvoj komunitního života ve městě klíčovými faktory konkrétní místo, osobnost jejího lídra, komunikace směrem ven, ale i dovnitř dané skupiny a zapojení všech skupin obyvatel. „Nepodceňujte osobní setkávání a neřešte vše podstatné jen ve virtuálním prostoru,“ radila soutěžícím Fasurová.

Ve své prezentaci uvedla několik komunitních projektů, které se povedlo zrealizovat doslova po celém světě. Zdůraznila třeba iniciativu More BikeKitchen, tedy opravnu a servis jízdních kol, který ale cyklisty učí, jak si kola udržovat a jak opravit závady. Aktuálně už projekt funguje i v Čechách a na Moravě, konkrétně v Praze a Brně. 

4. Jak na vodu a zeleň

Výzvu věnovanou životními prostředí uvedl Jan Richtr ze sekce plánování města IPR. „Umíme řešit vlny veder nebo jiné náhlé krize. Praha ale potřebuje spíš dlouhodobý plán pro rozvoj vegetace, výsadbu stromů, údržby vody a konkrétních mikroklimat,“ vysvětlil zadání Richtr.

Ředitel strategie Pražských služeb pak narovinu řekl, že potřebuje vymyslet "nejlepší systém sběru a svozu odpadu na světě".

Ideální řešení by podle něj mělo využívat principů přírody, která si sama nejlépe poradí, i když ve městě pochopitelně hraje svou roli i lidský faktor. Za problém Richtr pak považuje, že Praha zatím nemá nástroje na podporu zelených střech u průmyslových objektů, i když se připravuje třeba projekt na využití Holešovické tržnice.


Na využití vody ve městě se ve svém vystoupení zaměřily zástupkyně Pražských vodovodů a kanalizací Ilona Líkařová a Marcela Segeťová. Průměrný obyvatel metropole podle nich denně spotřebuje více než sto litrů pitné vody. Výzvou v oblasti životního prostředí je proto třeba využití dešťové vody, která by neměla končit v kanalizaci. S ekologickou podvýzvou „Zaplať, kolik vyhodíš“ se do soutěže zapojili i zástupci Pražských služeb. Vojtěch Vosecký vysvětlil soutěžícím, že je potřeba nevnímat komunální odpad jen jako odpadky, ale jako potenciální zdroj surovin a podle toho s ním zacházet. Michal Čoupek, ředitel strategie Pražských služeb pak narovinu řekl, že potřebuje vymyslet "nejlepší systém sběru a svozu odpadu na světě".

5. Jak pečovat o nemocné a ohrožené

Pátou výzvu si vzala za svoji předsedkyně magistrátního sociálního výboru Eva Horáková z Pirátské strany. Za nejpalčivější sociální problém Prahy považuje bezdomovectví a ráda by poskytla potřebnou lékařskou péči i vyloučeným skupinám. Ve svém vystoupení zmínila i problém vší, kvůli kterým odmítají klienti využívat služeb ubytovny na lodi Hermes, a dokonce uvedla, že "člověk má nárok na byt". Bohužel už nezmínila jeho parametry a potřebné podmínky pro jeho získání.

Analytička komunikační agentury Wunderman Silvana Trifunovic pak představila projekt Pragulic, který zapojuje lidi žijící na ulici jako průvodce a nabízí třeba firemním zákazníkům možnosti teambuildingu v podobě 24 hodin strávených na ulici nebo procházky po městě pod vedením současných nebo bývalých bezdomovců. Po celé České republice žije podle ní nějakých 68 tisíc lidí a kolem dvě stě tisíc obyvatel má tuto zkušenost za sebou. Právě na příkladu projektu Pragulic pak Tomáš Studeník zapojeným týmům demonstroval zásadu, že je možné vybranou iniciativu rozjet za pomoci dotací, ale následně musí být schopná fungovat samostatně, a to i ekonomicky.

6. Jak progresivně vzdělávat

Poslední prezentovaná výzva se pak zaměřila na oblast vzdělávání. Michal Navrátil z IPR týmům vysvětloval, že "vzdělávání není výchova". Oba procesy se sice přirozeně prolínají, ale ve škole by podle něj mělo probíhat právě vzdělávání. A na ně by se soutěžící týmy ve svých projektech měly zaměřit.

Praha nehledá nový produkt nebo služby, spíš iniciativu, hnutí nebo "nový trend".

Prezentaci jednotlivých výzev zakončil Tomáš Studeník. Praha prý podle něj nehledá nový produkt nebo služby, spíš iniciativu, hnutí nebo "nový trend". A promyslet se prý musí nejen nápad, ale i jeho samotná prezentace.  Za měsíc, tedy konkrétně 6. dubna, budou soutěžící zatím prezentovat jen své nápady. Tak snad jim ona nalejvárna alespoň trochu pomohla.

Související…

Svůj hackathon vyhlásila i Praha. Soutěžit v něm bude 25 týmůDá se udělat funkční e-shop na dálniční známky za víkend? Jak to vidí odborníciPořadatel Climathonů: Ekologické startupy jsou léky proti klimatické bolesti

zdroj: Nakopni Prahu

Tipy redakce

Alkoholismus? Dá se léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus? Dá se léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po propité silvestrovské noci dali jako spousta lidí následující...

Našla se nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Našla se nová planeta naší galaxie? Možná jde jen o černou díru

Aby nějaký astronom objevil novou planetu v naší sluneční soustavě, to je věc...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.