fbpx

S jedním z konzultantů ve společnosti, jež implementuje koncepci chytrých měst, o tom, co jsou jen "trendy pojmy" a co dokáže obcím opravdu pomoct

Zveřejněno: 15. 3. 2019

Jak udělat z obyčejného města chytré? Ve společnosti M.C.TRITON, která pomáhá samosprávám v konceptu Smart City, na tuhle otázku často odpovídá Kamil Papež. Upozorňuje na to, že moderní technologie sice tvoří nedílnou součást chytrých měst, ale není ideální, když se samy stanou cílem. „Myslím, že to, zda se město stane opravdovým Smart City, závisí na lidech, kteří to město řídí a určují jeho směr, kteří zajišťují jeho odborné zázemí a služby, a samozřejmě i na jeho obyvatelích, podnikatelích a dalších subjektech. Když je koncept Smart City chápán takto, jsou pak moderní technologie dobrým nástrojem, jak město posouvat dál a zlepšit v něm život i veřejnou službu, která je občanům poskytována.“

Kamil o sobě říká, že je typický městský člověk, možná právě z toho důvodu je do tématu Smart City i tak zapálený. Kromě toho, jak se vlastně „chytrá“ koncepce pro město tvoří, mi Kamil prozradil, s jakými problémy se české samosprávy potýkají a jak mohou efektivně řešit například nedostatek podnikatelů nebo začlenění seniorů.

Jaké chyby samosprávy při řešení Smart City nejčastěji dělají?

Je to různé. Určitě mám pocit, že se situace stále lepší i kvůli sdílení praxe a poznatků. Zástupci měst se tak zvládají vyvarovat některých chyb. Někdy je ale chybou absence koncepčního přístupu, který je nezbytný. To znamená, že než nakoupím moderní technologie, je nutné si rozmyslet, co mé město potřebuje, jaké jsou jeho možnosti, co a komu daná technologie skutečně přinese a jak ji mohu propojovat s dalšími oblastmi. To souvisí s tou chytrostí lidí, o které jsem už mluvil.

Některá města také mají, řekl bych, až obsesi na sbírání dat ze všech možných oblastí od životního prostředí až po dopravu, protože v tom vidí podstatu Smart City. Pak ale najednou nevědí, jak ta data využít v praxi. Proto je i tady nezbytný koncepční přístup, tedy nejdříve naplánovat, k jakému účelu chci data sbírat.

 

papez 2

Myslím, že tahouny v množství a rozsahu chytrých řešení jsou většinou velká města, říká Kamil Papež


Občas se také setkávám s takzvaným sektorovým přístupem. Jde o pojetí Smart City jen v dílčích oblastech. Přitom Smart City znamená i to, že se jednotlivé oblasti života ve městě vzájemně ovlivňují, nebo jsou přímo propojeny. Klasickým příkladem je doprava. V jejím případě nejde jen o pohyb autem nebo jiným prostředkem po městě nebo o parkování, ale ovlivňuje i životní prostředí, veřejný prostor nebo bydlení. A tak by se dalo pokračovat. Je jasné, že města mají své prioritní oblasti, a to není špatně, ale nesmí zapomínat, že chytrost je i v propojování, sdílení, multiplikaci.

Vy městům s tvořením koncepcí pomáháte. Jak to probíhá?

Koncepce je vlastně takový rozklad od systémového pohledu až ke konkrétním řešením. Standardně má tři fáze. První je analytická, pak strategická a nakonec implementační. V té první obec poznáváme, zjišťujeme její potřeby. Přitom samozřejmě musíme mluvit s celou řadou lidí, a to nejen s politiky, ale i se zaměstnanci úřadu a dalších organizací, které pod město spadají. Jde například o školky, sociální zařízení, dopravní podnik a tak dále. Důležité je i vnímání potřeb obyvatel a dalších stakeholderů, například podnikatelů.

Když potom dáme všechna získaná data dohromady, potřeby dané samosprávy nám z toho většinou samy vyplynou. Výsledkem je pak určení prioritních oblastí a cílů, na které by se město mělo zaměřit, a vytvoření akčního plánu, jak jednotlivá řešení uvést v život.

Dá se nějak paušalizovat, jaká témata jsou v oblasti Smart City pro česká města prioritní?

Velká část měst řeší dopravu, odpady, energetické úspory. To jsou takové evergreeny. Dnes je velkým tématem i zeleň a čím dál častěji nakládání s vodou. Města se však také začínají věnovat takzvaným „měkkým“ tématům, jako je sociální oblast, vzdělanost a život ve městě obecně.

Zvlášť u menších měst se pak ale konkrétní témata a řešení poměrně liší. Potřeby každé obce se totiž logicky odvíjí od toho, kde se nachází geograficky, jakou má infrastrukturu, socio-demografické složení obyvatelstva, vzdělanost, zajištění služeb a dalších faktorů.

Můžete uvést nějaké příklady z praxe?

Určitě, v poslední době jsme řešili Smart City mimo jiné například ve městech Valašské Meziříčí, České Budějovice nebo Milevsko, která se od sebe z mnoha hledisek liší, a mají tedy i rozdílné potřeby. Když to hodně zjednoduším, tak Valmez je poměrně frekventovaná dopravní křižovatka při cestě na Slovensko, takže jejich prioritou bylo řešit především téma dopravy a životního prostředí. Milevsko je menší město v Jihočeském kraji, tak trochu bokem, pro něj je tedy nejdůležitější podpořit turismus, přilákat podnikatele nebo zlepšit životní prostředí.

Obě uvedená města navíc trápí odliv části obyvatel a především vzdělanosti. České Budějovice jsou zase velké krajské město, které je přirozenou spádovou metropolí pro celý region se širokým pokrytím služeb i sídlem univerzit. Musí proto řešit Smart City velmi komplexně, zajistit propojenost oblastí a smysluplně a účelně využívat nasbíraná data.

Existují oblasti, které řeší velká i malá města, například doprava. Není tedy lepší některá opatření zavádět na zkoušku nejdřív v menších městech a až poté je aplikovat na velká?

Já bych řekl, že se to úplně takhle říci nedá. Myslím, že tahouny v množství a rozsahu chytrých řešení jsou většinou velká města, protože samozřejmě mají větší rozpočty a téma Smart City musí řešit opravdu komplexně ve všech oblastech. Zato u menších měst se to zužuje, priorit si tam musíte stanovit méně.

Jak v menších městech řešíte třeba nedostatek podnikatelů?

Klíčové je nadefinovat, jaké typy podnikatelů město potřebuje. Na to se pak vážou další aktivity, například navázání vztahu s nějakou univerzitou nebo zapojení organizačních složek města a dalších podnikatelů. Různých řešení je na výběr mnoho, ale musí se vždycky ušít na míru dané samosprávě.

Je třeba také počítat s tím, že změna nenastane z roku na rok, proto je pro tyto „měkké“ oblasti někdy složité získat ze strany měst potřebnou podporu. Nejsou to „quick win“ řešení, u kterých se můžete vyfotit pro voliče jako součást PR. To jde jen u těch „tvrdých“ opatření, jako jsou třeba nabíječky pro elektromobily.

Zejména u těch „měkkých“ oblastí je velmi důležitá multiplikace nástrojů, které používáte. Třeba ve zmíněném Milevsku mají hezké náměstí, které nám ale přišlo poměrně nevyužité. Dostali od nás doporučení, aby začali pořádat farmářské trhy, na kterých by byli prioritně podnikatelé z okolí. Tím podpoří lokální ekonomiku, v níž lidé utrácejí peníze ve svém regionu, a ty jdou zase podnikatelům, kteří v regionu žijí. A takhle by se dalo pokračovat, samozřejmě jediné řešení není samospásné, ale v tomto konkrétním případě multiplikace funguje poměrně dobře.

Vzpomenete si na nějaký projekt, který vám přišel něčím zvláštní?

Takových bylo víc, ale zmínil bych třeba Prahu 2. Oslovili nás s tím, že sociální služby mají dobře pokryté, ale zda bychom se na to nemohli podívat z hlediska Smart City. Na první dobrou člověka napadne, že tam dá nějaké moderní technologie. Dnes třeba existují chytré hodinky, které sledují seniory, nebo třeba SOS tlačítka. Ale my jsme spíš vymysleli způsoby, jak podpořit komunitní život a propojit jednotlivé skupiny obyvatel. Zvýšila se tedy podpora edukace seniorů a jejich schopnosti pracovat s moderními technologiemi. Snažili jsme se to dělat multigeneračně, tedy zapojit i studenty základních a středních škol.

Zřídili jsme i nadační fond na bázi crowdfundingu, přes který byla koordinována pomoc lidem v sociální nouzi, kteří něco specifického potřebovali, například speciální lůžko, vozík nebo peníze na obědy. Funguje to tak, že na webu se zveřejní příběh daného člověka a lidé mu přispívají. A samozřejmě to není jen o tom, že se zapojí běžný občan. Často se do toho snažíme vtáhnout i místní podnikatele. Je to zase o té multiplikaci.

Jsou nějaké nové efektivní způsoby sběru dat, které městům doporučujete?

Co se týká konkrétních řešení, je jich celá řada. Například různé typy senzorů, které umístíte třeba na lampy nebo na semafory. Umí sbírat mnoho informací různého typu, například měřit kvalitu ovzduší, znečištění, sledovat dopravu, třeba i parkování, kdy vidíte vytíženost v jednotlivých lokalitách.

Kamil Papež (1984)

Vystudoval mezinárodní vztahy na FF ZČU. Po studiích pracoval jako politický analytik a poradce ve veřejné politice a veřejné správě, kde působil například jako poradce ministra pro místní rozvoj. Od roku 2014 pracuje jako konzultant v české poradenské společnosti M.C.TRITON. Ve volném čase hraje squash nebo cvičí jógu. Má rád společnost lidí a sám sebe považuje za typického městského člověka. Jeho velkou zálibou je také elektronická hudba, za kterou pravidelně vyjíždí i do zahraničí.

Podstatné je, co s těmi daty pak děláte, jak je vytěžujete pro zlepšení života ve městě, jak na jejich základě pracujete a plánujete v čase. Většinu těch technologických řešení navíc nabízí hned několik dodavatelů, takže je opravdu z čeho vybírat.

Téma Smart City už začíná být hodně rozšířené. Skoro všechno, co města dělají, už se označuje za „smart“...

Určitě, a musím také říct, že Smart City je dnes obrovský byznys. To je věc, kvůli které je možná část lidí hlavně na samosprávách z tohoto tématu znechucená, protože jsou pod poměrně intenzivní palbou nabídek dodavatelů konkrétních řešení. S tím, jak tlak roste, se může samozřejmě zvyšovat i rezistence.

A jak se ta oblast hodně řeší, někomu už se možná zdá sousloví Smart City jako prázdný pojem, módní záležitost. Já si to ale upřímně nemyslím. Když pochopíte, o čem Smart City je, jak jsem se snažil vysvětlit na začátku našeho rozhovoru, a dáte si to do kontextu rozvoje moderních technologií, tak musíte dojít k tomu, že Smart City je nejen současnost, ale hlavně budoucnost, ze které mohou těžit všichni, kdo žijí ve městech nebo obcích.

Související…

Jak fungují billboardy 2.0: Čistí vzduch a vyrábí pitnou voduZmonitorujeme dopravu, budovy i splašky: Co čeká chytrá města v roce 2019Chceme v Praze vytvořit "super hub" umělé inteligence, říká primátor

foto: Michaela Cásková, zdroj: M.C.TRITON

Tipy redakce

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Jan Rak: Realitu si každý vytváří podle sebe, až si to uvědomíme, bude tu ráj

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Pouštíte dětem videa z jejich akcí? Můžete je tak připravit o zážitek

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

Zneužívají fotek vašich dětí? Jak fungují digitální únosci

O rodičích, kteří na internetu pilně dokumentují každý okamžik života svých...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.