fbpx

Vít Šimral: Gymnázia nejsou výběrové elitní školy, přesto je rodiče i žáci stále preferují 1 fotografie
Foto: Se svolením Víta Šimrala

V počtu míst na gymnáziích má Praha až 2000 míst v rezervě, zástupci odborných komor ale proti navyšování protestují.

Zveřejněno: 27. 7. 2022

Struktura vzdělávání v Praze je odlišná od zbytku republiky, Pražané chtějí posílat děti hlavně na vysoké školy, z toho důvodu musí být struktura škol v Praze jiná než ve zbytku republiky – tak zní hlavní myšlenka, kterou dnes prezentoval radní pro školství Vít Šimral spolu s primátorem Zdeňkem Hřibem. Primátor nedávno navštívil s hejtmankou Peckovou ze Středočeského kraje ministra školství v otázce dostatku poptávaných oborů na středních školách v Praze a Středočeském kraji. „Problém, který máme, je dán požadavky průmyslu, který chtěl silné populační ročníky použít k naplnění neatraktivních učňovských oborů,“ říká Zdeněk Hřib. „Je to samozřejmě chyba, je potřeba nedělat pokusy se sociálním inženýrstvím a centrálně řízeným hospodářstvím.“ Podle magistrátu je potřeba vycházet vstříc požadavkům veřejnosti a ne požadavkům průmyslu. Zástupci magistrátu, Středočeského kraje a ministerstva se shodli, že chtějí problém řešit a že pro toto řešení je zásadní podpora státu. Zatím díky pilotnímu programu gymnaziálních tříd na středních odborných školách získala Praha dalších 500 gymnaziálních míst. Ovšem za posledních několik let se ukázal jednoznačný trend: významně roste poměr všeobecně vzdělávacího směru oproti odbornému směru.

Ale zástupci hospodářské a agrární komory nebyli jediní, kteří proti navyšování počtu míst na gymnáziích protestovali. Ozvala se i asociace ředitelů gymnázií, kteří stále považují gymnázium za výběrovou elitní školu a obávají se, že pokud se bude navyšovat počet gymnazistů, poklesne kvalita vzdělávání. „A to je podle mě chybná premisa,“ říká Vít Šimral, radní pro vzdělávání. „Trend zvýšené poptávky po gymnáziích je důkazem toho, že si česká společnost uvědomuje, jakou šanci všeobecné vzdělávání dává. Doba se mění, mění se pracovní trh a průmysl, proto je snaha studovat déle. My těmto trendům chceme jít naproti a dohodli jsme se s ministerstvem, že máme k dispozici ještě 2000 míst, které chceme poskytnout.“ Na gymnázia v Praze se podle Cermatu hlásilo letos 3972 dětí, na střední odborné školy 10 909 a na maturitní obory učilišť 1421 dětí. Z celkového počtu 16 302 míst je 9691 dětí z Prahy, zbytek přijíždí ze Středočeského kraje. „Chceme udělat všechno pro to, aby poptávka žáků a rodičů více odpovídala tomu, co můžeme ve struktuře pražských škol nabídnout,“ říká Vít Šimral.

Proč se musí nabídka vzdělávání pro středoškoláky změnit?

Protože je výrazný rozdíl mezi tím, kam chtějí mladí lidé chodit, a mezi tím, co my můžeme nabídnout. Děti už dnes nechtějí chodit na nematuritní obory a odborná učiliště, protože v tom nevidí perspektivu. A je potřeba říct, že my s nimi de facto souhlasíme. Predikovaná situace za 10 let se výrazně odlišuje od toho, co Praha může studentům nabídnout. Prvním krokem je navyšovat počty gymnaziálních tříd na pražských odborných školách, navyšovat kapacity současných gymnázií a ideálně v horizontu 7–8 let vystavět gymnázia nová.

Některé obory jsou ale dlouhodobě otevřené, a přesto se na ně nikdo nepřihlásí. Je obtížné někdy vůbec informovat rodiče i studenty, že ta místa existují. 

Kde by ty nové třídy mohly vzniknout?

Nejdále jsme se posunuli v jednání s městskou částí Praha-Běchovice, kde má vzniknout nová základní škola na místě fotbalového hřiště, a ze současné základní školy bychom udělali nové gymnázium. Jeho výhodou by mohlo být i dobré železniční spojení. Dále jednáme i s Prahou 13, zítra jedu na výjezd na jižní pražské městské části a i tam by se mohlo nové gymnázium objevit.

A bude se něco dělat i dříve?

My jsme jednali s Českou zemědělskou univerzitou, zda by nemohla pro jedno z našich gymnázií Na Zatlance vytvořit v Suchdole detašované pracoviště. Ta jednání ale stále probíhají, protože univerzita má velmi komplikovanou strukturu, a vidím to až na další školní rok.

V Praze je nyní spousta ukrajinských žáků a studentů. Jak uspěli oni?

Většina z nich se na střední školy vůbec nepřihlásila. Buď počítají s tím, že budou pokračovat v online výuce na středních školách na Ukrajině, nebo jejich cesta povede někam jinam. Připravujeme pilotní program, kde bychom pro zájemce vytvořili nultý ročník. Tam by se měli v prvních třech měsících intenzívně učit češtinu, následně české kulturní a historické reálie. Poté bychom je další tři měsíce připravovali i na specificky jednotné přijímací zkoušky, aby měli vyšší šanci dostat se na klasické střední školy. Tady ty kapacity budou a uvidíme, kolik zájemců se nám přihlásí.

Vy jste řekl, že se nesplnily předpoklady Hospodářské komory, že budou žáci muset chodit na učiliště, protože jim „nic jiného nezbude“. Podle těch dnešních čísel je ale naopak míst nadbytek, čili to zřejmě nehrozí. Kolik vlastně těch dětí, které se hlásí přímo na učiliště, celkem je?

Tato čísla budeme vědět až v listopadu. Má to několik důvodů: zaprvé, žáci podávají velké množství přihlášek – v některých případech třeba až 30. Zadruhé jsou zde administrativní důvody, včetně GDPR, čili přesná čísla v tuto chvíli nemáme. Některé obory jsou ale dlouhodobě otevřené, a přesto se na ně nikdo nepřihlásí. Není o ně prostě zájem, byť to může být zajímavá pracovní perspektiva. Ani pro rodiče, ani pro žáky to ale tak nevypadá a je obtížné je někdy vůbec informovat, že ta místa existují. Magistrát se ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy snaží o pozitivní motivaci, v rámci programu „Řemeslo žije“ ukazujeme hezké stránky odborného vzdělávání, ale preference rodičů a žáků stejně i nadále směřují ke gymnáziím.

Někteří žáci podávají na střední školy až 30 přihlášek. V rámci programu „Řemeslo žije“ ukazujeme hezké stránky i odborného vzdělávání, ale preference rodičů a žáků stejně i nadále směřují ke gymnáziím.

Můžete uvést příklady oborů, které jsou vypisovány a na které se nikdo nehlásí?

V nejobecnější rovině lze konstatovat, že do těchto oborů se nehlásí v prvním kole nikdo nebo jen jednotky uchazečů. Jedná se zejména o obory vzdělání s výučním listem, často specifické svým zaměřením, nebo náročné pro žáky (např. obor chemik). Ve školách zřízených hl. m. Prahou to jsou například obory chemik, sklenář, strojník, umělecký rytec apod. Do nedávna to byly i obory velmi dlouho žádané trhem práce – pokrývač nebo tesař apod.

V článku pro PrahaIN jste uvedl (cituji): „Obecně je převis poptávky nad nabídkou u většiny pražských gymnázií, s výjimkou nových, dosud nepříliš známých soukromých gymnázií.“ Jak to tedy je?

Tato situace samozřejmě nejčastěji vyplývá z procesu zápisu nové školy do rejstříku škol a školských zařízení, kdy se standardně nové subjekty zapisují s účinností od 1. 9. příslušného roku. To znamená, že do doby formálního vzniku nové právnické osoby (soukromé školy) nemůže probíhat řádné přijímací řízení a povědomí o nové soukromé škole vzniká u veřejnosti až postupně a především na základě jejich marketingové kampaně. Z tohoto důvodu často takové školy nemusí získat zájem uchazečů. Z naší pozice nelze dovozovat, z jakých důvodů nové školy nelákají větší množství uchazečů. Situace se samozřejmě s delším fungováním školy mění a na základě uplatňování jejich obchodní strategie se postupně u již zavedených subjektů zvyšují počty uchazečů o vzdělávání a místa se zaplňují.

Které nejbližší kroky budou následovat?

Dáme dohromady materiály pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby mohlo jednat s Ministerstvem financí. Je bohužel pravdou, že na žádný z plánovaných kroků nejsou v resortu školství dostatečné finance. Žádný speciální dotační program pro Prahu, Středočeský kraj ani žádné jiné město vymyšlený není. Ale na realizaci programu v oblasti vzdělávání prostě finance potřebujeme.

Související…

Podpořme ve školách nejslabší, vzdělání není závod
Zdeněk Strnad

foto: Se svolením Víta Šimrala, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...