Myslíte si, že se lidé vyvinuli z opic a tečka? To je častý omyl, po kterém se vyloženě nabízí otázka: proč tedy primáti ještě existují? Pravdou je, že oba dva druhy měly společného předka, ovšem pak už se každý rozvíjel po svém a tento proces stále pokračuje. Evoluce je trvalá a opravdu dlouhodobá a na sobě ji nevysledujete. Nebo ano? 

Vaše tělo je chrámem, ale je zároveň i muzeem přírodovědné historie. Pokud se podíváte pozorněji, zjistíte, že některé části organismu vám prostě dnes chybí jen proto, že vaši předkové je potřebovali a vy už ne. Existují ale i takové pozůstatky, které sice nevyužíváme, ale čas je ještě nestihl odstranit. 

Důkaz místo slibů

Položte nataženou paži na rovnou podložku dlaní vzhůru, spojte palec s malíčkem a zatlačte, poté ruku ještě lehce nadzvedněte. Vidíte na zápěstí nataženou šlachu? V tom případě máte v předloktí zakrnělý sval. Ten se nazývá palmaris longus a u 10-15 % lidí chybí na jedné nebo obou rukou. To ovšem neznamená, že by to nějak ovlivňovalo jejich sílu úchopu. Tento sval využívají převážně savci, kteří potřebují ruce k pohybu – jako například primáti. My ho zužitkujeme maximálně v plastické chirurgii.

Ovšem palmaris longus není jediný sval, co je nám k ničemu. Máme dokonce další tři a všechny se nacházejí kolem našeho ucha. Ty slouží především nočním savcům, kteří díky nim hýbou sluchovým orgánem, aby zachytili i ten sebemenší ruch ve tmě. 

Dalším projevem evoluce je husí kůže. Když je nám zima, titěrné svaly kolem chloupků se stáhnou, chlup se napřímí a na kůži se vytvoří nám známé hrbolky. Pro naše příbuzné z živočišné říše je tato schopnost nezbytná, jelikož pomáhá zlepšit izolaci a udržet teplo. Tuto reakci organismu řídí adrenalin, který je taktéž zodpovědný za útěk či útok. Takže pomáhá zvířatům v ohrožení vypadat větší. 

A pak je tu náš ocas. Na konci páteře má každý člověk 3–5 spojených obratlů, kterým říkáme kostrč. Ta dnes slouží k ukotvení některých pánevních svalů. Věděli jste ovšem, že každý lidský tvor měl v jednu chvíli ocas? Když se během čtvrtého týdne těhotenství formují základy těla, naše embryo vypadá hodně podobně jako zárodek ostatních obratlovců, a to včetně ocasu složeného z 10 až 12 obratlů. Tyto buňky jsou u nás ovšem naprogramovány k tomu, aby po pár týdnech odumřely.

dna shutterstock 552130150

Evoluce je nezastavitelná. I u nás probíhají změny DNA, jen je velmi obtížně vystopovat jejich tendence.

Na X-Meny zapomeňte

Evoluce nefunguje tak, že by nová generace automaticky zahrnovala i párek X-Menů. Jde o velmi pomalý a pozvolný proces. Ovšem když se pozorně díváte, můžete ho zaregistrovat. Nedávná genetická studie, zveřejněná v magazínu PLOS Biology, která zahrnovala 215 000 lidí a sledovala na 8 milionů mutací, vystopovala novou tendenci v genetice člověka. Vědci zjistili, že geny, které nás předurčují k Alzheimerově chorobě, se u starých lidí zvolna vytrácejí. Stejně tak se zdá, že i podobné genové kmeny, které jsou zodpovědné za astma, vysoký cholesterol a srdeční choroby, se stávají vzácnějšími. Ačkoliv však tato studie může přinášet naději, potřebovali bychom mnohem větší vzorek lidí k tomu, abychom zjistili, zda je tato tendence opravdu dlouhodobá a vyvíjí se správným směrem. 

 

foto: Shutterstock, zdroj: TED ED

Flowee eshop protože vím co chci

Sebehodnota Ženy / Litoměřice

Litoměřice – Na Valech 35
3 300 Kč
K dispozici 10 ks Do košíku