Vědecký tým z univerzity v Kodani odhalil genetickou mutaci, která se odehrála před 6–10 tisíci lety a je příčinou modré barvy oční duhovky všech modrookých lidí, kteří žijí na naší planetě. Tím se potvrdil úžasný fakt. Všichni modroocí lidé mají jednoho jediného společného předka!

„Původně měli všichni lidé hnědé oči. Ale genetická mutace ovlivňující gen OCA2 v našich chromozomech vedla k vytvoření jakéhosi vypínače, který doslova vypnul schopnost vytvářet hnědé oči,“ vysvětluje profesor Hans Eiberg z oddělení buněčné a molekulární medicíny. Zmíněný gen OCA2 kóduje takzvaný protein P, který se podílí na produkci melaninu, pigmentu, jenž dodává vlasům, očím i pokožce barvu.

modre oci shutterstock 229823458

Za modrýma očima stojí genetická mutace.

Modroocí lidé mají v genech hnědé oči

Zabarvení duhovky tedy určuje množství melaninu. Zelenoocí lidé mají tohoto pigmentu výrazně méně než jedinci hnědoocí. Naopak mezi modrookými a hnědookými jedinci již rozdíl v množství pigmentu tak výrazný není. Podle vědců mají modroocí lidé v genech hnědé oči – jejich vytvoření je však vypnuto. „Všichni zdědili stejný vypínač na stejném místě ve své DNA. Z toho můžeme usoudit, že všichni modroocí lidé jsou spojeni stejným předkem,“ potvrzuje profesor Eiberg. Tuto odvážnou teorii Eiberg se svým týmem potvrdil v desetiletém genetickém výzkumu, který probíhal od roku 1996. V něm zkoumal mitochondriální DNA a porovnával barvu duhovky jedinců s modrýma očima v různých zemích – například v Jordánsku, Dánsku a Turecku. U všech zkoumaných se potvrdila tatáž velmi specifická genetická mutace.

Když si hraje příroda... 

Přestože má slovní spojení „genetická mutace“ pejorativní nádech, není podle vědců změna hnědé barvy očí na modrou ani pozitivní, ani negativní. Jedná se jen o jednu z několika mutací, mezi něž patří například i barva vlasů, plešatost nebo pihy, které ani nezvyšují, ani nesnižují šance člověka na přežití. Jak dokládá Eiberg: „Modré oči jsou důkazem toho, že příroda neustále přebírá lidský genom, vytváří genetický koktejl lidských chromozomů a zkouší různé obměny.“ Dočkáme se tedy v budoucnu dalších barev duhovky?

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily

Flowee eshop protože vím co chci