fbpx


Rostliny mají svoji řeč. Brání si své území, volají o pomoc i odposlouchávají 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Rostliny vůbec nejsou tak pasivní, jak by se mohlo na první pohled zdát

Zveřejněno: 18. 4. 2023

„Rostliny nemohou v nebezpečí utéct, proto musely najít jiné strategie, jak zůstat naživu,“ říká James Cahill, environmentální ekolog z University of Alberta. Proto si vyvinuly způsoby, kterými se dorozumívají s hmyzem i mezi sebou, aby se jim dobře dařilo. A jak tedy konkrétně komunikace probíhá?

Prosby o pomoc

„Když vdechujete vůni čerstvě posečené trávy nebo řezaných květin, možná ani netušíte, že rostlina svým pachem právě volá o pomoc,“ říká Cahill. Například divoký tabák dokáže identifikovat typ housenky podle jejích slin. Když jej napadne, rostlina začne vysílat chemické signály apelující na spřátelený hmyz. Během několika hodin se predátor objeví a housenku zneškodní.

Odposlouchávání

Rostliny mohou „odposlouchávat“ chemické signály svých bratří. Recenze z roku 2013 eviduje 48 studií podporujících myšlenku, že tyto organismy zvýší svou obranu poté, co jsou jejich sousedé napadeni. Například když housenka „zaútočí“ na pelyněk, ten uvolní obranné proteiny zvané TPI, které zabrání hmyzu v trávení bílkovin a zpomalí tak jeho vývin. Pokud sousední rostliny – dokonce i jiné druhy – zaznamenají chemické signály poškozeného pelyňku, začnou chystat vlastní obranu. 

Obrana území

Rostliny vzájemně bojují o místo na slunci se svými sousedy například tím, že rostou rychleji. Konkurenci se však snaží vyřadit ze hry i dalšími způsoby. Invazivní plevel, který má původ ve východní Evropě, uvolňuje svými kořeny určité chemikálie, jež pomáhají rostlině rychleji vstřebávat živiny z půdy. Tyto látky také ničí nativní trávy, takže plevel nakonec „ovládne“ rozsáhlá území a zabije všechny své konkurenty, podobně jako to dělají zvířata. Nicméně některé rostliny si vytvořily obranu. Kořeny lupiny vylučují kyselinu šťavelovou, která tvoří ochrannou bariéru proti toxinům uvolňovaným plevelem. Před jeho výpady může navíc lupina chránit i své sousedy.

Ohleduplnost k příbuzným

Rostliny cítí, když kolem nich roste jiná flora, a stejně jako zvířata i ony dokážou rozpoznat a podpořit svůj druh. Z experimentu s pomořankami vyplynulo, že rostliny zvyklé růst kolem svých sourozenců měly při pěstování v květináči se svými příbuznými umírněnější růst kořenů než ty zasazené s jinými druhy. Další testy prokázaly, že příbuzné rostliny se vzájemně dokážou rozpoznat pomocí chemických signálů.

Komunikace se savci

Rostliny však dovedou komunikovat nejen s hmyzem. Například masožravá láčkovka z Bornea se vyvinula v závislosti na komunikačním systému netopýrů, který využila ve svůj prospěch. Vyplývá to z nové studie Current Biology. Nepenthes hemsleyana má konkávní konstrukci, která je speciálně přizpůsobena odrážení echolokace netopýrů a pomáhá jim rostlinu najít.

Související…

Rostliny mají paměť a dovedou se učit. Ale uvědomují si samy sebe?
Matouš Bárta

foto: Shutterstock, zdroj: Mental floss

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...