I to jsou následky covidu: Bulhar chtěl zabít rodinu, žena se bála únosu dětí

Covid-19 není jen respirační onemocnění, jak se zpočátku zdálo. Může zasáhnout téměř všechny části těla včetně mozku. A u některých lidí může být období rekonvalescence z virového onemocnění doprovázeno nepříjemnou epizodou v podobě postcovidové psychózy. Jde o vytržení z reality, které může být pro pacienta a jeho blízké děsivé.

Psychóza je stav charakterizovaný zmatenými myšlenkami, bludy a halucinacemi. Lidé s psychózou mohou mít problém rozeznat, co je skutečné, od toho, co není. Psychóza se vyskytuje v „epizodách“, které mohou trvat dny nebo týdny. Informace o postcovidové psychóze přicházejí od začátku pandemie z celého světa.

U šestatřicetileté Američanky se rozvinula psychóza přibližně čtyři dny poté, co začala mít příznaky onemocnění koronavirem. Upadla do bludu, myslela si, že se její partner snaží unést její děti

Postcovidová psychóza se od psychóz pozorovaných u jiných mozkových onemocnění a nemocí přece jen liší. Takzvaná „psychóza první epizody“ je obvykle pozorována u dospívajících nebo mladých dospělých při rozvoji schizofrenie nebo spolu s demencí u starších lidí. Ovšem lidé, kteří prožívají postcovidovou psychózu, jsou často ve věku od 30 do 50 let a zažívají psychózu poprvé. Obvykle nemají žádnou rodinnou anamnézu. Lidé s postcovidovou psychózou mají také na rozdíl od běžných psychotiků často vhled do toho, jak se cítí. Uvědomují si, že pro ně tento stav není normální a ve způsobu jejich myšlení se něco změnilo.

Na základě vyhodnocení zatím poměrně malého počtu dat začala u pacientů psychóza dny, týdny, nebo dokonce měsíce po diagnóze nakažení covidem-19. Příznaky postcovidové psychózy mohou být různé, ale existují určité společné rysy. Lidé mají obvykle problémy se spánkem, následované paranoidními bludy a halucinacemi. Někteří lidé cítí nutkání ubližovat sobě nebo okolí. Vědecké důkazy o této psychóze pocházejí většinou z kazuistik, což jsou výzkumné práce popisující symptomy a uzdravení jednotlivých pacientů.

Děti ve výdejním okénku

V prvním zdokumentovaném a nejčastěji citovaném případě se u šestatřicetileté Američanky rozvinula psychóza přibližně čtyři dny poté, co začala mít mírné příznaky onemocnění koronavirem. Upadla do bludu, myslela si, že se její partner snaží unést její děti. Byla přesvědčená, že je sledována prostřednictvím mobilního telefonu. Poté, co se pokusila protlačit své děti přes výdejní okénko místní pobočky fastfoodového řetězce, aby je ochránila, byla převezena do nemocnice. Po týdnu hospitalizace a léčby psychózy byla propuštěna a její bludy se už nevrátily.

Třiačtyřicetiletý Bulhar začal pociťovat psychózu dva dny poté, co byl propuštěn z nemocnice po prodělání těžkého covidu-19. Věřil, že lékaři výsledky zfalšovali a že infekci stále prodělává. Měl také bludy o tom, že už zemřel a že má shnilé orgány. Ve chvíli, kdy uvěřil, že by měl zabít svou rodinu, aby je ušetřil podobného utrpení, byl hospitalizován a dva týdny s psychózou léčen. Po ukončení léčby jeho psychotické příznaky ustoupily a už se nevrátily.

Jiné případové studie uvádějí, že lidé mají iluze o tom, že pacienti v nemocnici byli herci a lékařský personál se jim snažil ublížit, že slyšeli hlasy hovořící cizími jazyky, které je nabádaly, aby se ujali zásadních misí, jako je záchrana Země a podobně.

Virus leze na mozek

Příčina postcovidové psychózy zatím není úplně známá. Někteří vědci se domnívají, že by mohla být způsobena přetrvávajícím zánětem v mozku, zánětlivými ložisky v těle nebo změnami na mozkových cévách. Existují nové důkazy, že oblasti mozku, které při mírné infekci koronavirem procházejí změnami, mohou být také oblastmi, které se mění v případě pocitu ohrožení nebo během první epizody psychózy. Těmito oblastmi jsou orbitofrontální kortex v přední části mozku a parahipokampální gyrus, klíčová paměťová oblast hluboko v mozku. Ty se mohou zmenšit jak při mírném koronaviru, tak při psychóze. K potvrzení těchto souvislostí je však zapotřebí dalšího výzkumu.

Covid-19 není prvním virem, který je spojován s psychózou. Zprávy o postvirové psychóze se objevily už během pandemie „španělské chřipky“ v roce 1918. Psychóza byla hlášena po infekcích jinými lidskými koronaviry, jako jsou ty, které způsobují závažný akutní respirační syndrom (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Byly také nalezeny souvislosti mezi koronaviry, aktivací imunitního systému a psychózou.

Dosavadní zjištění naznačují, že jde o vzácný jev, který se vyskytuje přibližně jen u 0,25 % případů nehospitalizovaných (tedy těch, kteří prodělali mírnou variantu) onemocnění covidem-19 a u 0,89 % lidí, kteří byli s tímto onemocněním hospitalizováni. Přestože je riziko takto nízké, měli by si podle vědců lidé, kteří prodělali covid-19, a jejich rodiny dávat pozor na jakékoli náhlé změny osobnosti, paranoiu nebo bludy během dnů, týdnů nebo i měsíců po infekci. Pokud si všimnete těchto příznaků, je životně důležité vyhledat lékařskou pomoc, nabádají odborníci. Většina případů se podle nich rychle vyřeší správnou psychiatrickou péčí a medikací.