fbpx

Věra Doušová, potravinová banka: Výrobci v Česku nejsou zvyklí rozdávat neprodejné potraviny 2 fotografie
Věra Doušová. Zdroj: Zdeněk Strnad

Chybí nám trvanlivé potraviny, sýry a máslo dostáváme až z Německa, kde neprodejné potraviny dávají potravinovým bankám všichni výrobci, u nás téměř nikdo, říká ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj.

Zveřejněno: 10. 3. 2022

Pražská potravinová banka zásobuje jídlem ty, kteří si jej z nejrůznějších důvodů nemohou dovolit. Obří sklad, ve kterém se shromažďují a rozdělují potraviny, které z nejrůznějších důvodů nemohou být prodávány v normálních obchodech, o klienty nouzi rozhodně nemá – kromě charitativních organizací a poskytovatelů sociálních služeb se ale poslední dobou navyšuje počet těch, kteří si chodí sami: „V době před covidem jsme potravinové balíčky rozdávali asi 50 klientům za měsíc, dnes je to mnohonásobně víc. Narůstá to neuvěřitelně rychlým tempem, říká Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha.

Kolik organizací a jednotlivců od vás tedy jídlo odebírá?

Je to 260 organizací, které naše jídlo rozdají asi 70 000 klientů. Jednotlivcům pak rozdáme asi 2600 balíčků za měsíc. Vloni jsme tak rozdělili 2500 tun jídla, což je přes 200 tun za měsíc. 

Kdo je na tom z vašich klientů nejhůř?

Hodně chodí lidé, kteří přišli o práci kvůli covidu – ti chodí pár měsíců, než si najdou novou práci. Jednou z nejohroženějších skupin jsou určitě osamělí senioři, hodně k nám chodí také lidé z kultury, například administrativní pracovníci z divadel.

Veterinární zákon nedovoluje prodávat věci, které by mohly být označeny jako klamání zákazníka. Když výrobce zkazí jednu šarži, je toho tolik, jako my svezeme za celý týden z obchodů. 

A taky hudebníci – ti chodí dlouho a jen tak nepřestanou. A samozřejmě také matky samoživitelky. Ještě do podzimu měli všichni tihle lidé peníze na hraně a dokázali přežít za cenu toho, že si kupovali jen opravdu nutné věci. Ale se zdražováním potravin a zvyšováním cen energií už to prostě nedávají. Těch lidí je opravdu hodně. 

Co obsahuje typický potravinový balíček, který si lidé domů sami odnášejí?

V těch balíčcích je samozřejmě to, co tady máme ve skladu. Nemůžeme dát to, co nemáme. Vždycky se snažíme, aby tam byly těstoviny, rýže, luštěniny... Když je olej, tak olej, ale ten není každý týden. Často je tam cukr, čaj, káva, snídaňové cereálie, různé sladkosti. Míváme hodně ovoce a zeleniny a čerstvých mléčných výrobků – když máme ve skladu paletu rajčat, jablek nebo banánů, můžou si vybrat sami. V každém balíčku je také vždycky nějaká konzerva a nějaké polévky v sáčku.

Od koho typicky dostáváte potraviny?

Nejčastěji jsou to řetězce s plochou nad 400 m2, které nám musí podle zákona 110 o potravinách a tabákových výrobcích dávat potraviny neprodejné, ale vhodné pro konzumaci. Každý den ráno vyráží našich 7 dodávek, které objedou řetězce a přivezou, co se neprodá.

Co jsou potraviny neprodejné, ale vhodné ke konzumaci?

Třeba zelenina, která je moc velká nebo malá, nebo třeba prostě škaredá. Nebo když třeba květáku oschnou listy, které se ale stejně olámou. Chodí nám potraviny, kterým se blíží doba expirace, potraviny s poškozeným obalem. Dalším zdrojem jsou potravinové sbírky, ty bývají dvakrát ročně, na jaře a na podzim. A pak samozřejmě jednotlivci. Zvlášť v covidové době dělala spousta organizací a pracovních kolektivů sbírku a tu pak přinese do potravinové banky. Třeba hasiči z jedné vesnice nám to přivezli hasičským vozem, v Počernicích udělali sbírku ve škole, vojenští letci z Kbel vyberou jednou za půl roku peníze mezi sebou a přivezou dvě tři auta trvanlivých potravin. To je moc fajn. Naši řidiči taky jezdí do Hostivaře do ateliérů, vždycky když začíná natáčení nového MasterChefa, mají tam potravin opravdu hodně. Pak jsou také kuriózní situace, kdy nám přivezli sto vyčištěných kaprů…

img 7067 smaller

"Chybí nám trvanlivé potraviny. Nedostáváme máslo, sýry… ty občas dokonce vozíme z Německa. Tam to na rozdíl od Česka dostávají od výrobců v daleko větší míře. Protože Německo správně usoudilo, že v řetězcích se sice potravinami plýtvá hodně, ale u výrobců ještě mnohem víc." Foto: Zdeněk Strnad


Které potraviny vám chybí nejvíc?

Trvanlivé potraviny. Proto vždycky při sbírkách prosíme, aby nám dávali luštěniny, rýži, prostě věci, které vydrží dlouho. A také třeba drogerii.

Dováží k vám někdy potraviny také jejich výrobci?

Ano, třeba zemědělci, kterým to odběratel odmítne. Lidé chtějí prostě střední velikost, a když je to moc malé nebo moc velké, nemají o to zájem. Máme  dobré vztahy s několika farmáři… jeden mladý kluk pěstuje dýně hokkaido, když jsou na začátku sezóny moc malé nebo na konci moc velké, dá nám třeba pět palet. Někdy jezdíme taky sami sbírat na pole. Ale abych pravdu řekla, máme pořád větší poptávku než nabídku, a jsme šťastní za cokoliv. Z řetězců dostáváme potraviny, kterými se jak v České republice, tak v Evropské unii nejvíce plýtvá. Ovoce, zelenina a čerstvé věci… těch máme obvykle hodně. Pečiva úplně nejvíc. Chybí nám trvanlivé potraviny. Nedostáváme máslo, sýry… ty občas dokonce vozíme z Německa. Tam to na rozdíl od Česka dostávají od výrobců v daleko větší míře. Protože Německo správně usoudilo, že v řetězcích se sice potravinami plýtvá hodně, ale u výrobců ještě mnohem víc.

Jak plýtvají jídlem výrobci?

Veterinární zákon jim nedovoluje prodávat věci, které by mohly být označeny jako klamání zákazníka. Na obalu nesmí být jiné informace, a kdyby ty obaly přetiskli, tak je to vyjde dráž, než když to zlikvidují. Když zkazí jednu šarži, je toho tolik, jako my svezeme za celý týden z obchodů. A jsou to naprosto kvalitní věci, které mají třeba jen špatný popisek, například na obale stojí 0,5 % tuku, a ve výrobku je 0,4 % tuku. Nebo nedají správné množství do kelímku, nebo nenaplní úplně skleničku. Jednou třeba dali na všechny jogurty nálepky, že jsou jahodové, a půlka byla jahodová, půlka vanilková a půlka čokoládová. Všechny byly v pořádku. To samozřejmě nikomu nevadí a kvalitě to neubírá. Z toho máme vždycky největší radost, protože to jsou kvalitní věci s velkou expirací, takže nám můžou ve skladu zůstat třeba měsíc. Navíc nejsou nijak poškozené a vizuálně to nevypadá taky vůbec špatně. Ale takových dárců je velice málo.

A v Německu jich je víc?

Tam to dělají všichni výrobci, takže jsou potravinové banky přezásobeny. Tam prostě mají víc potravin, než jsou schopni rozdat – takže se před pár lety obrátili na potravinové banky u nás v Česku, a my tam teď jednou za měsíc jezdíme a dostáváme třeba francouzské sýry, nebo mražené pizzy… jsou to velmi kvalitní potraviny. Je to ale také tím, že v Německu mají potravinové banky dlouholetou historii. U nás tomu tak není – třeba naše pražská potravinová banka je nejstarší a to vznikla až v roce 2009. 

Naši výrobci nejsou zvyklí dávat neprodejné potraviny do potravinových bank – prostě se jim nechce a plýtvají jídlem. Přitom se jedná o kvalitní, ale neprodejné potraviny. Když na jahodový jogurt nalepíte nálepku, že je to borůvkový jogurt, už to nesmíte prodávat. 

Hodně se toho udělalo v době, kdy byl ministrem zemědělství Marian Jurečka. Ten se s námi každé tři měsíce scházel, zeptal se nás: kde máte největší problémy, co pro to můžu udělat já? A taky udělal spoustu skvělých věcí. Například tehdy existoval zákon, že když jste darovali potraviny potravinovým bankám, museli jste z toho platit daň, kdežto když jste je zlikvidovali, tak jste je jen prostě odepsali. A tehdy vzniklo nařízení, které potravinovým bankám udělilo výjimku, a z darů se daně platit nemusí. Ale naši výrobci to stejně nejsou zvyklí dělat, nechce se jim. Klidně by to mohli rozdávat, proto jsem také velmi ráda za ty, kteří to dělají.

Zkoušeli jste některé z výrobců oslovit?

To děláme neustále, ale velmi neúspěšně – s výjimkou tedy, jak jsem již řekla, dvou výrobců mléka a jogurtů. Jednou jsem si v televizi postěžovala, že nemáme vejce, a odteď už máme dva dodavatele vajec. Pořád ale nemůžu sehnat těstoviny, rýži, trvanlivé věci. Už jsme napsali plno dopisů, zkoušela jsem volat a také občas oslovuji výrobce masa, protože maso máme vlastně jen ze dvou řetězců. Je ho neustále nedostatek.

Jak vás podporuje hlavní město?

Dostáváme dotaci na provoz. Ta částka se zvyšuje podle počtu klientů. Kromě toho se vždy okolo Vánoc dělá adventní primátorská sbírka na Mariánském náměstí. Hlavní město Praha osloví všechny zastupitelské úřady v Praze, což je moc fajn, protože chodí nejen zastupitelé, ale také úřednici, vrátní, údržbáři… prostě všichni. A je také hezké, že dávají to, co je typické pro jejich zemi. Třeba Filipínci nám dali filipínské polévky, které byly tedy extrémně pálivé... Je to hezká akce, někdy je u toho i legrace… třeba když primátor donesl loni své dary v nůši na zádech! To já viděla naposledy u babičky, když jsem ještě i já byla malá.

Související…

Alarmující plýtvání: Jídlo, které vyhodíme, by nakrmilo všechny hladové země
Milada Kadeřábková

foto: Zdeněk Strnad

Tipy redakce

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

V Praze vyžebráte třeba dva tisíce za půl hodiny, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu video z akce hned po akci

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...