fbpx

I do Česka by se měla na přelomu roku dostat vakcína, která snad konečně zastaví pandemii. Samozřejmě už se ozývají hlasy, jak můžou být tyto látky nebezpečné. Z velké části jde ale o nesmysly

Zveřejněno: 11. 12. 2020

Čekali jsme dlouho, jak se situace okolo koronaviru vyvine, a konečně jsme se dočkali i vakcíny, tedy přesněji vakcín. Důvod k oslavě to je, i když spoustě lidem běží v hlavě otázky, zda rychlost vývoje vakcíny není tak trochu na úkor bezpečnosti. Pojďme si každopádně udělat přehled v dostupných informacích o vakcínách, které bychom mohli mít už na začátku příštího roku k dispozici.

Vývoj běžné vakcíny obvykle trvá roky, ale koronavirus a s ním spojená opatření popohnaly vědce rychle dopředu. Na začátku prosince tedy máme 58 vakcín ve fázi klinického zkoušení. Tři vakcíny (pokud nepočítáme ruský Sputnik V) jsou hotové a připravené k aplikaci. Ta od společností Pfizer a BioNTech již dostala povolení v Anglii, kde už se ve velkém očkuje. Další vakcínou je Moderna, která čeká každým dnem na schválení v USA. A připravena je i látka od Oxford-AstraZeneca.

Pfizer-BioNTech

Účinnost této mRNA vakcíny je odhadována na 95 %. Nevýhodou této vakcíny je ovšem složitý transport, protože musí být uchována v teplotě -70 °C. To je právě z důvodu stability mRNA. Když vakcína dorazí na místo určení, může být skladována až 5 dní v teplotním rozmezí 2–8 °C.

Moderna

Je založena na stejném principu jako Pfizer-BioNTech. Podle zatím zveřejněných údajů ochránila 94,5 % oočkovaných dobrovolníků. Tato očkovací látka má jednodušší skladování, protože vydrží v -20 °C po šest měsíců.

Oxford-AstraZeneca

Tato vakcína je založena na jiném principu než předchozí dvě. Využívá virus chřipky, který je běžný u šimpanze. Je upraven tak, aby se u lidí nemohl množit ani způsobit nemoc. Opičí virus ovšem obsahuje koronavirový protein, kterým se virus dostává do lidské buňky. Právě tento protein je tělem detekován a začínají se tvořit protilátky, které můžeme využít pro budoucí setkání s koronavirem. Tento postup přípravy vakcíny se používá například i při malárii, Ebole nebo MERS.

AstraZeneca plánuje prodávat jednu dávku vakcíny za 3 až 4 dolary, Pfizer za 20 dolarů a Moderna za 25 dolarů.

Ukazuje se, že vakcína má nižší účinnost než obě výše zmíněné. Činí nějakých 70 %. Momentálně se uvažuje o tom, že by se změnou schématu očkování účinnost mohla ještě zvýšit. Tato vakcína je mnohem levnější a skladovat se může v běžné chladničce. AstraZeneca plánuje prodávat jednu dávku vakcíny za 3 až 4 dolary, Pfizer za 20 dolarů a Moderna za 25 dolarů.

mRNA vakcíny naše DNA nezmění

Ne úplně všichni se na vakcíny proti nemoci covid-19 těší. Mnoho lidí jim už preventivně nevěří a podléhá falešným zprávám. Objevují se například zprávy, že technologie, na které je vakcína od Pfizer-BioNTech a Moderny založená, nebyla nikdy předtím testována. A dokonce prý může reagovat s lidskou DNA a změnit ji. To je podle Marka Lynase z Aliance pro vědu na Cornell University nemožné. „Genetická modifikace je způsobena vložením cizí DNA do jádra lidské buňky, integrace RNA do DNA možná není.“

Pfizer-BioNTech a Moderna fungují na základě mRNA technologie. Princip je založený na vytvoření malých úseků genetického kódu koronaviru na RNA, které slouží jako návod na výrobu proteinu. V těle je RNA hned přeložena do proteinů, které imunitní systém rozpozná jako cizí částice a spustí imunitní reakci a produkci protilátek. Virový protein je sám o sobě neškodný, ale pro tělo klíčový, aby byl v budoucnu rozpoznán s pravým virem SARS-CoV-2.

Imunita? Nevíme, na jak dlouho

Vakcíny byly vyvinuty v rekordním čase a žádný vědec zatím nemůže předpovědět, jak dlouho imunita vydrží. Dokonce ani lidé, kteří se covid-19 nakazili a vyvinuly se u nich protilátky, ještě nemusí být před touto nemocí trvaleji chráněni. Podle zveřejněných studií zatím můžeme odhadovat délku ochrany na týdny. Vše je ale stále podrobně zkoumáno.

Zatím se ukazuje, že vakcína snížila i počet bezpříznakových pacientů. To znamená, že šíření viru bude přinejmenším zpomaleno.

Z čeho mají vědci těžkou hlavu, je také otázka, zda mohou očkovaní lidé přece jen covid-19 asymptomaticky prodělat a dále jej šířit mezi populací. Zatím se ukazuje, že vakcína snížila i počet bezpříznakových pacientů. To znamená, že šíření viru bude přinejmenším zpomaleno.

Kdo dostane vakcínu jako první?

Všechny firmy dokážou dodat miliony dávek do konce roku 2020 a v příštím roce se počítá s produkcí miliard očkovacích látek. Všude ve světě i u nás budou přednostně očkováni lidé, kteří pracují ve zdravotnických a pečovatelských službách. Dalšími adepty budou rizikové skupiny, například lidé starší 65 let a chronicky nemocní pacienti.

Jak je to s vedlejšími příznaky

Anglií teď otřásá menší rozruch, protože dva lidé, konkrétně šlo o zdravotníky, prodělali po podání vakcíny Pfizer-BioNTech alergickou reakci. „Vakcína byla schválena velmi zkušenými lidmi, můžeme být tedy klidní, pokud regulační orgán prohlásí, že přínosy převažují nad riziky,“ říká doktorka Penny Wardová z King's College London. Pokud zvážíme jiné léky, které běžně používáme, tak ani tam se neobejdeme bez vedlejších příznaků. Například Ibuprofen, který je snad v každé domácnosti, může způsobit vzácně krvácení do břišní dutiny.

Oba výrobci vakcín Moderna a Pfizer-BioNTech už dříve informovali, že vedlejší efekty očkování se mohou projevit v podobě zvýšené teploty a bolesti v místě vpichu. Obtíže ale nejsou vážné a není potřeba vyhledat lékařskou pomoc. „Jistota, že je vakcína bezpečná, je založená na sledování účastníků po dobu dvou měsíců. Po této době nastávají vážné komplikace zřídkakdy,“ dodává Jerome Kim, šéf Mezinárodního vakcinačního institutu.

Související…

Mělo se s rozvolněním počkat? Odpovídají virologové Libor Grubhoffer a Jiří ČernýUžít si letos lyžování? Vyhýbejte se interiérům a vířivkám, radí infektolog

foto: Shutterstock, zdroj: Nature

Tipy redakce

V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i 2 000, říká bývalý bezdomovec

V Praze se dají za půl hodiny vyžebrat i 2 000, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

USA jsou zaplavené fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA jsou zaplavené fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...