fbpx

Mohl být skvělým reprezentačním lyžařem, stal se ale vynikajícím výtvarným umělcem, který výrazně obohatil českou výtvarnou scénu druhé poloviny minulého století. Josef Jíra, velký přítel Bohumila Hrabala, vytvořil za svůj život stovky obrazů. Ani jeden z nich není veselý.

Zveřejněno: 1. 7. 2019

Více než sedmdesát jeho děl je nyní k vidění v liberecké Oblastní galerii Lázně. Výstava s názvem Divadlo světa, která se koná u příležitosti 90. výročí Jírova narození, potrvá do konce září. Jako doprovodný program galerie nabídne kromě tradičních komentovaných prohlídek a koncertu také bonbónek v podobě publikace Život bez rukávů.

Malíř přírody i velkoměsta

Josef Jíra byl malířem hluboce ukotveným ve svém rodném kraji, který celý život přijímal impulzy z krajiny svého dětství. Český ráj, Kozákovsko, Jizerské hory, Krkonoše… - tady všude byl doma a ve svých obrazech tento niterný vztah zachytil. „Byl ale také toulavcem, čerpajícím inspiraci z četných cest do zahraničí, člověkem velkoměsta obdivujícím jeho poezii a kontrasty, člověkem, jehož fascinovala imaginace divadelního, filmového, literárního a hudebního světa,“ říká kurátorka Zuzana Štěpanovičová. Mezi jeho přátele patřili např. Josef Kemr, Bohumil Hrabal, Miroslav Macháček nebo Vlastimil Brodský. Rád je maloval, a některé z těchto portrétů jsou zastoupeny i na liberecké výstavě.  

Zatímco v druhé polovině 20. století většina umělců žila modernou, Josef Jíra se držel „tradičního malířství“. Výstava v liberecké galerii je první retrospektivou Jírova obrazového díla od jeho do smrti v roce 2005.

Život bez rukávů

Málokteré výtvarné dílo nese tak silné autobiografické rysy jako právě dílo Josefa Jíry. Pro nalezení klíče k pochopení umělcovy tvorby je, podle Štěpanovičové, třeba zabývat se i jeho vnitřním světem, jeho názory a stanovisky k různým životním událostem. Proto galerie zároveň přistoupila k vydání publikace Život bez rukávů. Jedná se o Jírův deník z protialkoholní léčebny U Apolináře, kde strávil tři měsíce na přelomu let 1970 a 1971. Obsáhlou předmluvu k deníku, jehož součástí jsou i původní ilustrace, napsal jeho dlouholetý přítel, Bohumil Hrabal. Ten kdysi prý s nadsázkou pronesl, že deníky Josefa Jíry jsou lepší než jeho obrazy. „Deník ukazuje kromě ryzího člověčenství Josefa Jíry i jeho osobitý způsob výtvarného myšlení,“ vyzdvihuje kurátorka.

Přijďte do galerie a ocitnete se v divadle

Název výstavy „Divadlo světa“ vychází mimo jiné z kompozičního uspořádání mnohých Jírových obrazů. „Malba byla pro Jíru seizmografem a rezonanční deskou jeho často dramatického života. Řada jeho obrazů má scénickou kompozici, a připomíná tak pohled na jeviště,“ vysvětluje Zuzana Štěpanovičová.

Tomu odpovídá i instalace. Architekt výstavy Tomáš Moravec použil diagonální uspořádání panelů s obrazy, mezi něž umístil židle, aby návštěvník mohl posedět a jako v divadle vnímat výtvarné představení, které mu Jíra svým dílem připravil. „Protiklady dramatičnosti a hlubokého lyrismu, tragédie a frašky, fantazie a realismu, pokleslosti a morality, autobiografie a podobenství současného světa v kontrastu těžkých nánosů pastózní barvy a lehké kresby činí z obrazů i asambláží podmanivé divadlo světa´,“ uzavírá kurátorka.

 

Divadlo světa a Život bez rukávů pábitele Josefa Jíry

 

Divadlo světa. Tak se jmenuje velká retrospektivní výstava „básníka“ Podkrkonoší, malíře Josefa Jíry, která je až do konce září k vidění v liberecké Galerii Lázně. Kromě obrazů a děl ze všech Jírových uměleckých období a oblastí tvorby jsou na výstavě i fotky z jeho bohatého života a také deníky. Přijeďte do Liberce nahlédnout za oponu Jírova života. Nebudete litovat.

Bohumil Hrabal a Josef Jíra, dva přátelé, veselí kumpáni, glosátoři života, alkoholici, bručouni a podivíni. Dva velcí čeští umělci. Oba žili v tomtéž světě a oba jej zaznamenávali tak, jak nejlépe dovedli. Hrabal perem a Jíra štětcem. Oba lze charakterizovat krásný českým slovem pábitelé.

O Hrabalovi není pochyb. Malíře Josefa Jíru a jeho pábitelství můžete objevit právě na výstavě jeho celoživotního díla v Galerii Lázně. Obrazy na vás možná zpočátku budou působit pochmurně, tmavě a tak trochu smutně. Dejte jim ale šanci. Zprvu vás nostalgicky rozhoupou a možná vám naservírují čistý smutek, aby ve vás po chvilce vykřesaly jiskřičku radosti a nakonec pohladily vaši duši. Nejsou veselé, sám Jíra přiznal, že radost téměř nikdy nemaloval. Impulsem mu bývalo trápení, hluboké vnitřní prožitky a rozháranost. Přesto to zkuste. Kromě obrazů jsou na výstavě k vidění i fotky z Jírova života, mimo jiné i ty s Hrabalem, nebo portréty dalších veselých smutných mužů, malířových přátel z hereckého světa.

Jíru jako vypravěče velmi dobře představí jeho deníky. Pod názvem Život bez rukávů vydala galerie jeho deník z protialkoholní léčebny, kde malíř strávil tři měsíce na přelomu roku 1970. Je to zajímavá sonda do života a složité duše výjimečného umělce a díky předmluvě Bohumila Hrabala hodně vypovídá i o přátelství obou mužů.

Hrabal prý kdysi s nadsázkou pronesl, že deníky Josefa Jíry jsou lepší než jeho obrazy. Jíra totiž miloval cestování a na každé své cestě psal deník. Poznámky doplňoval skicami, studiemi či kresbami. Leckdy vytvářel i koláže a zaznamenával tak svoje zážitky z toulek Evropou. Z deníků čiší ryzí člověčenství, je z nich cítit tehdejší nálada i Jírův talent k vypíchnutí toho podstatného. Těžko to lze srovnávat s dnešními pomíjivými instagramovými story nebo facebookovými posty, které ač na síti navždy zůstanou, upadají v zapomnění s každým dalším příspěvkem.

Vypravěč potřebuje posluchače, malíř diváka. Právě tou interakcí totiž ono kouzlo pábení má svůj smysl. Ani Josef Jíra ani Bohumil Hrabal vaši jiskru v očích nebo nepatrné pousmání v koutku úst při svém pábitelském vyprávění už bohužel nezahlédnou, ale můžete jim dát aspoň na galerijním facebooku lajk nebo napsat na twitter, jak se vám to líbilo. A úplně nejlepší by bylo, kdybyste si jen tak sedli v hospodě a chvíli si povídali. Třeba i s někým cizím, s někým, koho neznáte ani z facebooku. Zkuste prostě pábit.

Josef Jíra, Divadlo světa – Oblastní galerie Liberec, 28. 6.-29. 9. 2019

www.ogl.cz

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...