Česká republika a Spojené státy se logicky v mnohém liší, všechna její doporučení nemůžeme a možná ani nechceme brát doslova, ne každému se chce mýt si vlasy mýdlem doma vyrobeným, nebo vůbec žádným, nebo si vyrábět potraviny, ale inspirovat se jimi můžeme. Bea Johnsonová založila svůj boj s odpadem na několika „z“ – zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat, zkompostovat.
Zamítněte, co nepotřebujete
Nejlepší odpad je ten, který zůstane za zdmi bytu, který si domů vůbec nepřineseme. Jenže to se snadno řekne a hůř plní. To, co Bea Johnsonová popisuje hned v první kapitole, známe všichni. Reklamní letáky, které nám přistanou ve schránce, ačkoli na ní máme nalepený štítek s upozorněním, že je nechceme. Stejně je tam kurýr hodí, co by s nimi dělal? Potřebuje se jich zbavit. Většinou letí rovnou do kontejneru na papír, aniž bychom je vůbec otevřeli. Časopis, který si koupíme v trafice, je často zatavený v plastovém obalu, aby nám vydavatelství mohlo přidat další časopisy z remitendy, o které jsme nežádali, nebo reklamní předměty, které nám jsou k ničemu. V rámci pracovních setkání dostaneme spousty vizitek, na které se většinou ani nepodíváme, někdy i tašku, samozřejmě igelitovou, s reklamními předměty. Sto padesátá propiska a nezbytný blok.
Tašky zadarmo
Autorka článku si vzpomíná, jak v devadesátých letech známé osobnosti, které se vracely z emigrace, vyprávěly, že na Západě dostanete k nákupu zdarma tašky, a ještě si můžete vybrat, jestli chcete plastovou nebo papírovou. Koukali jsem na to tehdy s otevřenu pusou. Za čas jsme se dočkali i my. Patřili jsme přece na Západ. Tašky byly zadarmo a mohli jsme si jich vzít, kolik jsme chtěli. Většina pravda praskla ještě dřív, než jsme nákup přendali z košíku do kufru auta. A tak jsme se časem opět pokorně vrátili k těm pevným, které jsme si přinesli z domova.
Nechte si jen předměty, které používáte pravidelně. A pravidelně neznamená dvakrát do roka. Nepodvádějte. Nesnažte se zrovna dnes využít cokoli, na co jste si uplynulé dva roky ani nevzpomněli. Jen tím oddálíte chvíli, kdy se předmětu budete muset zbavit.
Vymezit se proti marketingovým trikům je boj s větrnými mlýny. Aneb jak řekl jeden klasik: Marketing je sprosté slovo. Vnutí vám něco, co nepotřebujete, za peníze, které nemáte. Bea Johnsonová popisuje svůj boj s nevyžádanou poštou jako marný, přesto tvrdí, že časem se jí podařilo její objem přece jen výrazně snížit. „Taky jsem se kdysi těšila na barevný katalog jednoho obchodu s nábytkem. Pak jsem si ale uvědomila, kolik zbytečného papíru mi přistálo ve schránce a následně v kontejneru, než jsem si od nich něco koupila. Pochopila jsem, jak nepřiměřené to je,“ popisuje svou cestu k životu bez odpadu.
Co nemůžete zamítnout, zredukujte
Zredukovat svoji domácnost znamená, zamyslet se nad minulými, současnými i budoucími nákupy. Pomůže vám to dosáhnout stavu, kdy budete vlastnit jen to, co opravdu potřebujete. Nejprve zauvažujte nad věcmi, které už doma máte. Skutečně se bez nich neobejdete? Nenutíme vás, abyste se zbavovali věcí, které jsou pro vás nezbytné nebo oblíbené, ale kolik takových je? Existuje pravidlo, že pokud něco rok nepoužijete, nepotřebujete to. Není nutné věci vyhazovat, můžete je nabídnout potřebným, azylovým domům, zvířecím útulkům apod.
Jakmile začnete redukovat věci, které už doma máte, uvidíte, že vás to automaticky naučí více přemýšlet o aktuálních nákupech. Možná vás to přivede k tomu, že začnete věci sdílet. Lze se přece domluvit se sousedy, ne se všemi a ne vždy, samozřejmě, ale někdy ano a věci, které využijete jen občas, sdílet. A že jich je. Existují půjčovny, ne všechno musíte nutně vlastnit. Když máte všeho méně, logicky to přináší méně starostí, uklízení, skladování, opravování a v neposlední řadě i vyhazování.
Zužitkovat, zrecyklovat, zkompostovat
Ne vždy lze všechno odmítnout, a přinesete-li si domů věc, o niž jste nestáli, neznamená to konec světa. Nakonec i ta se může někdy hodit. Na druhou stranu, pokud se vám podaří podobné situace minimalizovat, nebudete pak muset přemýšlet, co s věcí, kterou nepotřebujete. Není to zase až tak těžké, stačí si pohlídat pár kroků. Nakupujte do opakovaně použitelných nádob, tašek, obalů. Využívejte společnou spotřebu věcí, které vám doma leží dny i měsíce bez užitku, nakupujte z druhé ruky, pokud něco sháníte, prohlédněte si nejprve online bazary, projděte si starožitnictví, sami víte, že kolikrát jste něco použili jednou či dvakrát, a pak jste zjistili, že danou věc vlastně nepotřebujete. Jinému se může hodit.
Reklama
Bea Johnsonová jde ovšem ve svých radách a počínáních ještě dál. Zjistila totiž, že téměř vše, co si v obchodech s potravinami koupí, si může vyrobit doma. Zdravěji, levněji a ve chvíli, kdy to potřebuje. První potravina, u niž ji tohle napadlo, byla hořčice. „Když jsem se chystala vyhodit sklenici od dijonské hořčice, všimla jsem si štítku se složením a uvědomila si, že všechny ingredience mám doma a že si ji tedy můžu vyrobit sama,“ pokračuje autorka knihy s tím, že nechápe, proč si doteď myslela, že hořčice je jedna z věcí, kterou si člověk musí koupit. Přitom její výroba je tak snadná. „Na domácí výrobě potravin mě nejvíc baví proces učení, jak a z čeho se běžně dostupné potraviny vyrábějí,“ pokračuje a dodává, že ji začalo velmi zajímat, co bude její rodina jíst a pít.
Nečte se to snadno
Spousta toho, co Bea Johnsonová ve své knize píše, se nečte snadno, přitom ale víme, že to tak je. Většina kuchyní je plná udělátek, která nám mají vaření usnadnit, různé vaflovače, toastery, panini, sady prostírání – velikonoční, vánoční, narozeninové, sady talířů, škrabky, formy různých tvarů apod. Přitom v tomto případě platí víc než kdy jindy, že méně znamená více. Jedna velká odměrka se stupnicí se hledá lépe než ta správná ze sady několika menších. Podle Paretova principu (podle italského ekonoma Vilfreda Pareta, který tvrdil, že 80 % bohatství vlastní 20 % populace, později byl princip zobecněn) využíváme z 80 % jen 20 % předmětů. Zbytku bychom se měli zbavit.
Jenže ke spoustě věcí jsme si vytvořili vztah. Nechte si předměty, které používáte pravidelně. Pravidelně neznamená dvakrát do roka. Nepodvádějte. Nesnažte se zrovna dnes využít cokoli, na co jste si uplynulé dva roky ani nevzpomněli. Jen tím oddálíte chvíli, kdy se předmětu budete muset zbavit. Nepotřebujete ho, nepotřebujete ani pomalu vařící hrnec, který se už dva roky chystáte nechat opravit, ani patery chňapky. Zbavit byste se měli věcí, které by mohly škodit zdraví, nádobí s teflonovým povrchem, z hliníku a někdy i plastu.
Uspořádání koupelny
V případě koupelny zapláče srdce ženy ještě více než kuchyně. Podle Bey Johnsonové je koupelna nejspíš druhým největším zdrojem zbytečného odpadu. Ano, máte pravdu, chce po vás, abyste se zbavili všech těch milovaných serepetiček, co jich máte plnou poličku. Prvním krokem je vytvořit si selektivní slepotu vůči reklamám, které slibují zázraky, jichž produkované přípravky nejsou schopny. Autorka knihy Domácnost bez odpadu radí nahradit tekutá mýdla pevným, ideálně nebaleným, nebo v recyklovatelném obalu. A když tekuté, zajděte si s vlastní nádobou do bezobalového obchodu a tam si načepujte. Existuje údajně i stáčené pleťové mléko, ale k hydrataci pokožky lze využít i oleje, které běžně používáte na vaření, zejména olivový nebo slunečnicový. Deodoranty, pevné i tekuté, je možné vyrobit z domácích zdrojů, ale musí se to umět. Nahradit je lze kamencem, což je přírodní deodorant. V knize je spousty dalších rad, které překračují kapacitu článku. Publikace je stále k dostání, jsou v ní i recepty na domácí výrobu potravin a spoustu dalších návodů. Záleží, do jaké míry se jejími radami chcete řídit.
