fbpx

Elitní jednotka 29155 ruské GRU, jejíž důstojníci podle českých zpravodajských služeb v roce 2014 vyhodili do povětří sklady zbraní ve Vrběticích, vznikla zřejmě v roce 2008 po válce s Gruzií. Jejím úkolem je "aktivní boj proti Západu"

Zveřejněno: 21. 4. 2021

Česká vládní politika se zmítá v prapodivných křečích. Země má celosvětově nejhorší výsledky, co se týče úmrtí na covid na 100 tisíc obyvatel, popularita kabinetu je na dně a do toho ještě přišly podivné veletoče s cestou Jana Hamáčka do Moskvy kombinovanou s teroristickým útokem ruských tajných služeb z roku 2014. Nechme českou vládu, ať se ještě chvilku zmítá, a pojďme se podívat, kdo to zde v roce 2014 na muniční sklady u Vrbětic vlastně útočil. Bezpečnostní informační služba (BIS) spolu s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) tvrdí, že za teroristický útok (nebo jak tomu chce naše vláda říkat) jsou zodpovědní dva agenti jednotky 29155 ruské GRU. Co je tato jednotka zač?

Rusko má čtyři hlavní zpravodajské a bezpečnostní služby. Tři z nich podléhají přímo ruskému prezidentovi. Jde o Službu vnější rozvědky (SVR), Federální službu bezpečnosti (FSB) a Federální správu ochrany (FSO). A pak je tu Hlavní správa rozvědky (GRU) – vojenská zpravodajská služba. Organizačně jde o součást ruského generálního štábu. To také znamená, že náčelník GRU je přímo podřízen náčelníkovi generálního štábu a je také jedním z jeho zástupců.

Nás v tomto případě zajímá jednotka 29155, do jejíž působnosti patří špionáž, hackerské útoky i vraždy, jejichž cílem je především destabilizace států Evropy.

Právě vojenská rozvědka GRU má na starosti komplikované operace s vysokým rizikem. Náčelník GRU, jímž je mimochodem v současnosti admirál Igor Olegovič Kosťukov, nemá na rozdíl od šéfů ostatních zmíněných organizací stanovený den a hodinu, kdy musí o všech probíhajících operacích informovat ruského prezidenta. O činnosti Hlavní správy rozvědky tedy nemusí nic vědět ani nejvyšší ruští představitelé. Podle českých bezpečnostních odborníků je ovšem zrovna v případu Vrbětic nepravděpodobné, že by o akci vedení Ruska včetně jeho prezidenta nevědělo.

Aktivně proti Západu

GRU nevyužívá jen agenty, ale rozkazuje asi pětadvaceti tisícům vojáků Specnaz, kteří mají podle příslušnosti k různým jednotkám i různé úkoly od ochrany nejvyšších státních činitelů po cílené diverzní akce v zahraničí. Ve struktuře této organizace najdeme složky, jež mají na starosti dokonce tajné operace ve vesmíru, ale i na moři, rádiové a elektronické odposlechy, informační technologie, hackerské útoky či třeba padělání dokumentů. GRU vede také Vojenskou diplomatickou akademii, jejíž tři fakulty připravují jednak důstojníky operativně-taktického zpravodajství, jednak pro ruské ambasády v zahraničí vojenské atašé a agenty s diplomatickým krytím.

Důstojníci operativně-taktického zpravodajství, v mluvě obyčejného smrtelníka špioni či agenti, jsou zařazeni podle svého zaměření v jednotkách, jež jsou značeny číslem. Nás v tomto případě zajímá jednotka 29155, do jejíž působnosti patří špionáž, hackerské útoky i vraždy, jejichž cílem je především destabilizace států Evropy. Činnost jednotky poprvé poodhalil v říjnu roku 2019 článek v deníku New York Times, který popsal některé její operace v Evropě s tím, že její příslušníci mají za úkol "aktivně bojovat proti Západu".

Základ pro nelineární válku

Jednotka 29155 byla zřejmě založena kvůli válce Ruska s Gruzií, která se roku 2008 rozpoutala o vliv nad Jižní Osetií. Ruská armáda sice zvítězila, ale bylo to vítězství upachtěné, potýkala se s problémy velení a řízení, nedostatečnou koordinací mezi zpravodajskými službami a nízkou hodnotou jejich informací o gruzínských vojenských silách. Velká část odpovědnosti za tuto upachtěnost se přitom přičítala právě GRU. Nespokojenost vrchního velení pak vedla k reformě ozbrojených sil i zpravodajských služeb. A tehdy zřejmě vznikla i jednotka 29155. Ovšem ty největší změny čekaly GRU poté, co byl roku 2011 prezidentským nařízením do čela Hlavní správy rozvědky jmenován generálplukovník Igor Dmitrijevič Sergun.

Ruské tajné služby mají problém v tom, že si v podstatě můžete koupit jakékoli informace. Je to trochu šílená realita, že Rusko je tímto způsobem velmi transparentní.

Právě ten přesvědčil ruského prezidenta Putina, aby pod jeho velení převedl i jednotky Specnaz. Stál také zřejmě i za rozpoutáním alternativní (nelineární) války, kterou nyní Rusko vede proti zemím EU. Specnaz sehrály hlavní roli při obsazení Krymu a sám Sergun se dále podílel na plánování operací v Doněcké a Luhanské oblasti proti Ukrajině či vojenských akcí v Sýrii. Úspěšně, o čemž svědčí jeho rychlé povyšování až do hodnosti generálplukovníka. Vzhledem k jeho prioritám, aby GRU vedla "aktivní opatření" (rozuměj atentáty, diverze, politické provokace, kybernetický boj), začala nabývat jednotka 29155 na významu.

Informace o jednotce se dají koupit

Podle informací západních médií, včetně například agentury Reuters, je jednotka 29155 elitní součástí GRU, která provádí citlivé zahraniční operace. Sídlí v centru zvláštního určení Seněž nedaleko Moskvy. Asi pětašedesát kilometrů severozápadně od Moskvy, v Solněčnogorsku, je také základna této jednotky. Velitelem jednotky 29155 je podle dostupných informací generálmajor Andrej Averjanov a opravdovou údernou sílu, která působí za hranicemi Ruska, tvoří zhruba jen dvě desítky agentů.

To neznamená, že by to Evropa – a nejen ta – nepocítila. Federace amerických vědců (FAS) je americký neziskový globální politický think tank, jehož záměrem je využití vědy a vědecké analýzy k zajištění bezpečnějšího světa. Ve své zprávě z listopadu 2020 pro americký Kongres uvádí některé případy zásahů do státní suverenity cizích zemí ze strany GRU a konkrétně také jednotky 29155. Jak je ale možné, že se k odhalení činnosti tajných agentů tito vědci dostanou a znají i jejich pravá jména?

Většinou to umožňuje skutečnost, že v Rusku kvete obchod s hacknutými a uniklými daty. Databáze letových záznamů, celních údajů, informace o pasech a registrace automobilů pomohly při práci novinářů a vědců, kteří pátrali po aktivitách ruských agentů v zahraničí. „Ruské tajné služby mají problém v tom, že si v podstatě můžete koupit jakékoli informace. Je to trochu šílená realita, že Rusko je tímto způsobem velmi transparentní,“ tvrdí Mark Galeotti, analytik britského Royal United Services Institute.

Zachránce Janukovyče a atentátník

Proč se ovšem některé akce "elitní jednotky" GRU nevydaří, proč oběti útoků často přežijí nebo se operace prostě mine účinkem? Někteří analytici tvrdí, že jde spíše o záměr těmito útoky poslat zprávu či varování, čeho všeho je GRU schopná. Mark Galeotti k tomu dodává: „Ruské špionážní operace jsou profesionální. Ovšem zatímco lidé v GRU mají silný smysl pro vojenská a technická tajemství, jejich politické cíle jsou někdy naivní.“ Americká FAS sestavila jakousi časovou osu tří nejznámějších případů, v nichž GRU, popřípadě agenti jednotky 29155 hráli hlavní roli.

Začíná to ruskou anexí ukrajinského Krymu a proruskými nepokoji na východě Ukrajiny v roce 2014. Případ výbuchů ve Vrběticích se odehrál v říjnu téhož roku. Při všech těchto událostech zastávala GRU a oddíly Specnaz významnou úlohu (v případě Vrbětic se to ovšem ještě nevědělo) a poprvé se tu můžeme setkat i se jménem Anatolij Vladimirovič Čepiga, který je nyní plukovníkem GRU. Ten také v roce 2014 dostal titul Hrdina Ruské federace, oficiálně za "účast na mírových misích", neoficiálně za záchranu bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který po svém svržení uprchl do Ruska. Čepiga, který nejčastěji vystupuje pod jménem Ruslan Boširov, se také těsně před explozemi ve Vrběticích pohyboval na místě činu se svým spolupracovníkem Alexandrem Miškinem, jenž používá krycí jméno Alexander Petrov.

Od Čečny po Skripala

Čepiga byl velice akční i jako "ruský hrdina". V roce 2018 zveřejnila turecká vláda videozáznamy z atentátu na čečenského velitele Abdulwahída Edelgirjeva, který byl v roce 2015 v Istanbulu postřelen a pak probodnut. Na záběrech byl v útočníkovi poznán Ruslan Boširov, tedy Čepiga. V témže roce proběhly dva pokusy otrávit bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva, který je spojován s nákupem vojenského materiálu z Vrbětic. Gebrev vždy přežil a bulharské vyšetřování ukázalo, že se vždy poblíž pohyboval hlavní podezřelý, příslušník jednotky 29155 Sergej Fedotov, vlastním jménem Denis Vjačeslavovič Sergejev.

I s tímto mužem, nyní v hodnosti generálmajora, se vyšetřovatelé zločinů GRU budou setkávat. Denis Sergejev, Alexej Kalinin a Michail Opryško působili v Barceloně přibližně v době referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, což při vyšetřování potvrdil nejvyšší soud ve Španělsku. Sergejev velel také malé jednotce, v níž byli i staří známí Čepiga se svým komplicem Miškinem, kteří společně v březnu 2018 přicestovali do britského Salisbury, aby novičokem otrávili v známé kauze ruského přeběhlíka Sergeje Skripala.

Akce v Haagu a francouzská spojka

Použití novičoku v Anglii a chemických zbraní ze strany Ruska v syrském konfliktu vyšetřovala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v Haagu. V dubnu 2018 přijeli do Nizozemska čtyři agenti GRU s diplomatickým krytím. Mezi 11. a 12. dubnem prozkoumali okolí ústředí OPCW a zarezervovali si pokoje ve vedlejším hotelu. Ve výbavě měli high-tech zařízení, které bylo možné použít k proniknutí do počítačové sítě OPCW. Ve spolupráci s britskými zpravodajskými službami byli muži zadrženi a vyhoštěni.

A dalo by se pokračovat. Dva důstojníci GRU byli obžalováni v Černé Hoře za pokus o převrat a svržení prozápadního předsedy vlády v říjnu 2016. V červnu 2017 Moldávie vyhostila pět agentů GRU s diplomatickým krytím z ruského velvyslanectví v Kišiněvě, protože se pokoušeli naverbovat muže z Gagauzie, jež leží v jižní části Moldavska, aby bojovali v probíhajícím konfliktu s Ukrajinou. V prosinci 2019 francouzský list Le Monde uvedl, že společným úsilím západních zpravodajských služeb byla objevena ve francouzské oblasti Auvergne-Rhône-Alpes základna pro členy jednotky 29155 k akcím po celé Evropě. Bylo identifikováno patnáct agentů, kteří ji používali, včetně Alexandra Petrova a Ruslana Boširova. V Česku se tedy po letech objevují důkazy o operacích této jednotky také. Otázka ovšem je, zda to Rusům ještě vadí.

Související…

Co mají společného Sputnik V, novičok a antrax? Jeden ruský biologický program
Ivan Verner

foto: Profimedia, zdroj: New York Times

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...