fbpx

V Moldavsku, státu ležícím mezi Ukrajinou a Rumunskem, zatím nebyl naočkován vůbec nikdo, píše britský The Guardian. Tamní zaostalý systém si s očkováním ani s pandemií prostě neumí poradit

Zveřejněno: 6. 2. 2021

„Jsem rád, že pracuji v přední linii a že vidím dobře fungovat kanadský zdravotnický systém,“ napsal na Facebook Alecu Mătrăgună. „Ale jsem smutný, že jsem byl očkován dřív než moje matka, která pracuje ve zdravotnictví doma v Moldavsku.“ Mătrăgună je moldavský lékař, který pracuje na sonografii v Montrealu. Jeho matce je 61 let a více než 30 let pracuje v Moldavsku jako dětská lékařka. Zatím prý netuší, kdy by mohla být pro ni a dalších 53 300 zaměstnanců moldavského zdravotnického systému k dispozici vakcína proti koronaviru, popisuje britský The Guardian.

Paula Erizanuová je moldavská novinářka žijící v Londýně a její zkušenost z domovské země je podobná. I její rodina posílá zprávy o tom, jak cedule na místních lékárnách informují, že vakcíny jsou zatím na cestě. Většina západoevropských zemí přitom již pracovníky v přední linii očkovala. Moldavsko, nejchudší země Evropy, dosud nebylo schopno naočkovat nikoho. Prostě si to nemůže finančně dovolit.

Katastrofické selhání

Moldavská vláda neočekává, že by první dávku vakcíny dostala dřív než koncem února, a dokonce i tento harmonogram je nejistý a plný odsunů ze strany úředníků. Ukrajina, Gruzie a Arménie jsou na tom podobně. Takto vypadá slovy šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse „katastrofické morální selhání“ při distribuci vakcín v Evropě.

V propojeném světě není v bezpečí žádná země, dokud nejsou v bezpečí země všechny.

Ekonomicky nejslabší evropské země se spoléhají na takzvaný Covax. Jde o vakcínovou alianci pro národy s nízkými příjmy, kterou řídí WHO. Tato organizace má zaručit očkování zdarma pro 20 % populace i v Moldavsku. Pokud jde o zbývající dávky, které budou potřeba, chudé země hledají pomoc u bohatších sousedů. To je ovšem dost zoufalý postup, jak vyřešit globální pandemii. V propojeném světě není v bezpečí žádná země, dokud nejsou v bezpečí země všechny.

Bez topení a bez vody

Koronavirus přitom právě v Moldavsku aktuálně drasticky řádí. Celková míra úmrtnosti vzrostla mezi květnem a prosincem 2020 o 21 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Místní systém zdravotní péče je ochromen. Podle Pauly Erizanuové musel například jeden šedesátiletý nemocný muž čekat tři hodiny na mrazu v nádvoří nemocnice. Pacienti musí přečkat šokující podmínky hlavně v menších provinčních nemocnicích. Nefunguje zde topení a chybí pitná voda.

S 2,6 milionu obyvatel mělo do ledna Moldavsko necelých 157 000 oficiálně vykázaných případů koronaviru a více než 3 300 úmrtí. Skutečné počty nakažených však budou pravděpodobně mnohem vyšší, protože vláda testovala denně pouze 1 000 až 3 000 lidí a v prosinci zaznamenala neuvěřitelných 58 % pozitivních testů. Lidé s jasnými příznaky často čekají na test celé týdny. Jediní lékaři, kteří jsou na koronavirus testováni, jsou ti, kteří pracují na specializovaných odděleních. Míra infekce mezi zdravotnickými pracovníky byla v květnu 25 %, což je nejvyšší číslo v Evropě.

Raději do Ruska či Izraele

Pandemie poodhalila závažné nedostatky ve financování moldavských přetížených nemocnic a jejich špatné řízení. Dlouhodobější důsledky by mohly být katastrofické. Moldavsko kromě jiného trápí odliv lékařských mozků. Třetina zdravotnických pracovníků je v důchodovém věku, mladí lékaři odcházejí do zahraničí za lepším finančním ohodnocením.

Jakmile to bude možné, tak se ti, co budou moci, vrátí vydělávat do ciziny.

Masová emigrace přitom není problémem pouze pro moldavský zdravotní systém, jde pravděpodobně o největší zádrhel obecně. Více než milion Moldavanů odešlo do Ruska nebo Izraele či na Západ kvůli zvýšení životní úrovně. V uplynulém roce se domů vrátily desetitisíce emigrantů kvůli lockdownům nebo ztrátě práce v zahraničí. Tato zpětná migrace však může být dočasná, jakmile to bude možné, tak se ti, co budou moci, vrátí vydělávat do ciziny.

Skepse a žádné úlevy

V Moldavsku jsou na ulicích povinné roušky a platí pravidla pro sociální distancování. Obchody měří všem zákazníkům teplotu, ale ne všichni obyvatelé se řídí vládními doporučeními. Skepse vůči očkování je vysoká, dokonce i mezi zdravotníky. V průzkumech lidé říkají, že se více zajímají spíše o ekonomickou než zdravotnickou krizi. Víc je trápí budoucnost jejich dětí, vysoké ceny, chudoba, nezaměstnanost a korupce.

Po celý rok 2020 bylo Moldavsko jedním z mála evropských států, které občanům nebo malým podnikům neposkytly téměř žádnou finanční úlevu. Důsledky by se mohly začít tvrdě projevovat už letos. Nově zvolená prezidentka Maia Sanduová, bývalá ekonomka Světové banky, byla slavnostně uvedena do funkce na Štědrý den loňského roku a zajistila pomoc západních partnerů, včetně darování 200 000 dávek vakcín z Rumunska a krizového grantu ve výši 15 milionů eur od Evropské unie. Tak třeba se něco koncem února projeví.

Související…

Libor Grubhoffer a Jakub Dvořáček: Nechat se očkovat je výraz solidarity s bližnímiAž se zjeví vakcína: Zmizí kromě koronaviru konečně i hnutí antivaxerů?Kdy bude skutečně na světě vakcína proti koronaviru a jak poznáme, zda funguje

foto: Profimedia, zdroj: The Guardian

Tipy redakce

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...