fbpx

Jak dál? Zakladatel Microsoftu věděl, že koronavirus přijde. A má plán, jak ho porazit. Objevit vakcínu by prý neměl být zas až takový problém

Zveřejněno: 17. 5. 2020

V roce 2015 se Ezra Klein, redaktor časopisu Vox, zeptal Billa Gatese: Čeho se nejvíc bojíte? Odpověď zněla: Křivky počtu úmrtí ve 20. století. Je tam prudký nárůst v období první světové války. Prudký nárůst v období druhé světové války. Ale mezi nimi je ještě jeden vrchol, a to je španělská chřipka z roku 1918, která zabila odhadem 65 milionů lidí. Gates se nejvíce ze všeho obával toho, že podobná nemoc napadne hyperglobalizovaný svět.

Gates také financoval model podobného scénáře. Během dne budou zasažena městská centra po celém světě. Během měsíců zemřou desítky milionů lidí. Zakladatel Microsoftu zkrátka očekával, že něco takového přijde, a pokoušel se varovat svět. Mluvil na konferencích, publikoval v lékařských časopisech. Navrhoval politikům optimální postupy a utratil desítky milionů za výzkum vakcín. A výsledek? Nic. Virus přišel a my jsme nebyli připraveni. A teď všichni žijeme v Gatesově noční můře.

Novinář Ezra Klein z časopisu Vox se tedy po pěti letech zeptal Billa Gatese už konkrétněji: Jaké to je, být objektem koronavirových konspirací? Co se stane, pokud opatření uvolníme příliš rychle? Proč jsou v různých městech natolik různé výsledky? Je potřeba, aby bohaté a chudé země reagovaly jiným způsobem? Jaká je šance, že během 18 měsíců budeme mít k dispozici funkční vakcínu? A jaká je vize života po koronaviru?

Na konci února jste v New England Journal of Medicine psal, že Covid-19 „se začal chovat jako stoletý patogen, kterého jsme se všichni obávali“. Uplynuly dva měsíce. Odehrálo se něco, co by vaše obavy trochu uklidnilo?

Nemoc se bohužel začala šířit exponenciálním růstem jak v Evropě, tak ve Spojených státech. Zemřelo daleko více lidí, než jsem čekal. Pořád se snažíme přijít na to, jak správně testovat. I ve Spojených státech jsou nadhodnocená čísla, protože se nesoustředíme na ty správné lidi a nemáme výsledky včas. Takže mé pocity jsou značně smíšené. Dobrou zprávou je, že sociální izolace pomáhá kritické počty snižovat. Cena za to je ale obrovská.

V roce 2015 jste vytvořil model, podle kterého by mohla chřipka, podobná té z roku 1918, zabít až 33 milionů lidí během půl roku. Tak vysoké číslo to asi ale teď přece jen nebude. Myslíte si, že to je tím, že koronavirus je méně smrtelný než virus z roku 1918, nebo jsme prostě jako globální komunita lépe připraveni a reagujeme efektivněji, než modely predikovaly?

Vůbec nevíme, co se děje v rozvojových zemích, kde žije většina populace. Aktuální počty z těchto zemí jsou velmi nízké. Ovšem pokud se nestane zázrak, pak je pravděpodobné, že většina úmrtí bude pocházet právě z těchto zemí. Je daleko náročnější zavést tam sociální izolaci a dělat to, co děláme my. Takže je podle mě velmi předčasné predikovat jakýkoliv finální počet úmrtí.

U rozvojových zemí ještě na chvíli zůstaňme. Před měsícem to vypadalo, že v Brazílii nastane katastrofa, v jižní Africe nastane katastrofa, že se Indie zhroutí... Zatím to ale není tak zlé, jak spousta lidí předpokládala. Proč je tomu tak?

To je pro mě ta největší záhada. Jen doufám, že to není dáno malým počtem testovaných, nebo jen tím, že lidé cestující po světě jsou separováni od zbytku populace, takže přenos na dělníky ze slumů může trvat ještě jeden dva měsíce.

V těch zemích je lepší věková struktura, ale horší znečištění, HIV, podvyživenost… To všechno celou situaci výrazně zhoršuje. V Ekvádoru je jedno město, kde počet nakažených roste exponenciálním způsobem. A já se pak dohaduju: Mají v onom největším městě Ekvádoru Guayaquil metro? Londýn a New York jsou na tom ještě hůř, než by se dalo odhadovat, díky hustotě zalidnění nebo mezinárodnímu cestování. Proč se virus v těchto případech tak lavinovitě šíří?

Tomu také moc nerozumím, některá data prostě nesedí. Proč se z New Yorku stalo mrtvé město, ale San Francisco to zvládá? A pokud je to všechno jen o sociální izolaci, proč to nevypadá hůř na Floridě, která vyhlásila karanténu daleko později a má daleko starší populaci? Stejné je to v rozvojových zemích. Připadá mi, že ve hře jsou neznámé faktory, které nevidíme, nebo neměříme korektně.

Běžná chřipka zabije každý rok okolo 40 tisíc lidí a je tu s námi už velice dlouho. A přesto toho o ní stále moc nevíme. Nechápeme, proč je to sezónní záležitost – tři měsíce je aktivní a pak o ní devět měsíců nevíme. Infekční choroby nejsou tak "atraktivní" jako rakovina nebo srdeční choroby, protože se je ve vyspělých a bohatých zemích podařilo téměř vymýtit.

billmelinda profimedia 0514290489

Bill a Melinda Gatesovi, zakladatelé stejnojmenné nadace, která bojuje nejen proti infekčním chorobám


Ale přesně to dělá naše nadace, pracujeme na věcech, které zabíjejí nejvíce lidí, včetně záběru infekčních chorob. A v současnosti máme co do činění s úplně novým onemocněním.

Co jsou ty velké věci okolo koronaviru, které byste si přál, abychom věděli, a my je zatím nevíme?

Sezónnost a vlivy počasí. Způsob, jakým obíhá vzduch v uzavřených prostorách, jako je třeba metro, a přispívá tak k šíření nemoci a pracuje proti nám. Jsou asymptomatici prostě jen méně vystaveni, a tudíž nejsou součástí přenosového řetězce? Nejlepší studie ze Singapuru ukazuje, že šest procent případů pochází od lidí, kteří nevykazují žádné symptomy. Jiné studie ale uvádějí nerealisticky vysoká čísla.

V současné době toho o lidské imunitní reakci nevíme dostatek. A je velmi důležité to napravit, protože pokud je reakce imunity slabá, pak nejsme chráněni proti druhé vlně. A nemyslím si, že je to nepravděpodobné. Pokud neprozkoumáme krevní plazmu a nezjistíme množství protilátek, pohybujeme se v neprozkoumaných vodách. Binární sérologie nám v tom moc nepomáhá.

Co se týče binární sérologie, která zkoumá přítomnost virů v krvi, tak tu dělají v Santa Claře nebo v Los Angeles. A ve vzorcích se zjistila vysoká přítomnost nemoci samotné, ovšem při výrazně nižší smrtnosti. Proč si myslíte, že dané studie nejsou spolehlivé?

Je tam obrovské množství falešně pozitivních testů. Tak prostě statistika funguje. Když máte 98 procent těch, kteří s určitou jistotou pozitivní nejsou, pak falešně pozitivní data totálně znehodnotí skutečná data. Takže ta studie třeba řekne, že existuje desetkrát tolik lidí, kteří byli vystaveni koronaviru, než těch, kteří nemají žádné symptomy. U většiny ostatních krizových situací s velkým vystavením koronaviru, jako tomu bylo například u výletní lodi Diamond Princess, je to dvoj- až trojnásobek. Ale tohle vyřešíme. Máme kvantitativní sérologické testy, které testujeme v pěti zemích. Zjistíme to. Pokud by imunitu zvýšilo vystavení koronaviru, pak by to bylo v pořádku. Teď ale nevíme, jak to ve skutečnosti je.

Neustále se připravujeme na válku v cizí zemi. Neustále se připravujeme jako součást NATO nebo amerických válečných her. Proč se tolik soustředíme na nebezpečí, které nám hrozí od nás samotných navzájem, než na nebezpečí, které nám hrozí z přírody?

Jednou z věcí je to, že malé epidemie jen zřídkakdy zasáhnou USA. Pokud se podíváte na asijské země, které epidemii zvládají, spousta z nich uvedla, že prvním krokem je identifikovat všechny PCR přístroje (polymerázová řetězová reakce), které používají laboratoře na kopírování malých segmentů DNA. Druhým krokem je zajištění zásob pro PCR přístroje. Toto jsme neudělali, i když máme více PCR přístrojů než kdokoliv jiný.

Země jako Tchaj-wan nebo Jižní Korea měly připravená pravidla, protože už v minulosti čelili epidemiím MERS či SARS. Takže tam prostě jen otevřeli knihu s pravidly a řídili se jimi, což jim zachránilo 10 procent hrubého domácího produktu a ušetřilo nezměrné množství lidského utrpení. U nás tato nová infekční choroba dlouho nebyla, takže jsme to nepovažovali za prioritu. Přál bych si, abychom v minulosti více investovali. Přemýšlím nad tím, že jsme mohli být důraznější, hlasitější… Udělalo se toho velice málo.

eseji z 23. dubna uvádíte, že nestačí pouze znovu otevřít svět – jsou také inovace, které je potřeba zavést. Jaké to jsou?

Existují tři kategorie. Musíme více testovat – teoreticky bychom měli testovat každého, kdo se bude chtít nalodit na výletní loď, jít do zoologické zahrady nebo do práce ve skladu. Ale od toho jsme hrozně daleko. A naše kapacita testování není nekonečná, máme jiné priority. Druhou kapitolou je trasování kontaktů, které je pro redukci šíření infekce velmi důležité. Třetí skupinou pak jsou léky a terapie. A také vakcína.

Začněme tedy testováním. Mluví se o nedostatku chemikálií nebo odběrných nástrojů. Jaký je podle vás optimální testovací režim?

Vy se můžete například otestovat sám, dát vzorek do plastikového sáčku a poslat ho zpátky – pokud se tedy dostane k testovacímu přístroji včas. Takže odběry by neměly být limitujícím faktorem. Co se testovacích přístrojů týče, testování samotné lze provádět rychleji, ale přístroje nejsou využívány efektivně. Ani dnes nesledujeme, které mají stále volné kapacity, a navíc nejsme schopni zajistit kontrolu toho, že do nich vkládáme ty správné věci.

Další skupinou jsou tedy léky. Existují nějaké, které můžeme používat ještě předtím, než bude k dispozici vakcína?

Samozřejmě. Terapie je jednodušší. Pokud má váš lék terapeutický benefit, vidíte to i na skupině třeba stovky pacientů. Existují určité postupy, jež vykazují velmi slibné výsledky. Můžete například zkoumat krev uzdravených a nalézt nejlepší protilátky, ta cesta vypadá mimochodem velice slibně. A pak se můžete ptát: Kdo má nejlepší protilátky? Kdo má dostatečnou výrobní kapacitu? To všechno je potřeba udělat do konce roku.

Nebude půlroční lhůta limitující faktor?

Je to velmi obtížné. Jsou to nové látky s velmi komplexním chemickým složením. Navíc mluvíme o miliardách dávek, to je množství, ve kterém se žádná vakcína nevyrábí. Dělají se stovky milionů, ale to jsou látky, kde jsme optimalizovali výrobu během desítek let. Na světě není ani dostatek skleněných ampulek, ve kterých bychom vakcínu distribuovali. Doufám, že to vyřešíme, protože investice v řádu miliard nyní mohou zachránit trilióny v budoucnu.

Zeptám se možná hloupě: Spousta lidí věří tomu, že bude vakcína k dispozici za nějakých 18 měsíců. Ovšem třeba vakcína proti AIDS není k dispozici dodnes. Jak pravděpodobné tedy je, že za dva roky budou vakcínou očkovány třeba tři miliardy lidí?

Je to velmi pravděpodobné. Není obtížné zacílit úsilí tak, jako v případě HIV. Jedna ze základních proteinových komponent koronaviru nemění tvar tak často jako v případě HIV. A co se SARS týče, tam už vakcínu máme a nemoc zmizela. Máme dokonce i přípravek proti Ebole. Takže si nemyslím, že koronavirus je nemožný cíl, ale zaručit to nemůžu. Už teď máme první data a na konci léta by mělo být jasno. Testují se různé medicínské přístupy.

Jaké to jsou?

Většinou se to dělá tak, že do organismu vložíte část viru, a následně si imunitní systém uvědomí, že je to cizí věc, a začne okamžitě produkovat protilátky, kdyby se náhodou objevil virus znovu. Takže do těla vpravíte jen část daného viru. Někdy je to i celý virus, někdy je to neživý virus… Podle situace. Většina nových vakcín pracuje ale pouze s malou částí viru – jako třeba část proteinového řetězce, jako v případě koronaviru.

bill2 profimedia 0095539917

Místo celého viru tak vložíte pouze kód, který daný tvar popisuje. Musíte vyrobit pouze RNA, což je triviální, protože tyto kódy známe, a stačí je pouze pospojovat. I proto je to slibný přístup. Pokud bude fungovat, bude to platforma pro rychlou odpověď na budoucí pandemie.

Pokud bychom za minulých deset let odpovídajícím způsobem investovali do výroby vakcín, byli bychom dnes někde jinde?

Samozřejmě. To bychom to byli schopni celé udělat za rok. Je ale spousta otázek: Kdo by měl učinit dané rozhodnutí? Kde na to vzít peníze? Jak se vyrovnat s regulačními opatřeními a předpisy, které brání rychlému nasazení do praxe? Lidé chtějí instinktivně vypadat dobře, respektive nechtějí vypadat špatně. A v krizi není moc času pospojovat dohromady všechny kousky. Pokud děláte důležitá vědecká rozhodnutí, není dobré být pod tlakem.

Spousta amerických států dnes uvažuje nad uvolněním restriktivních opatření. Obáváte se druhé vlny koronaviru?

Obávám se velmi. Pokud se nebude postupovat po rozumných krocích, může se stát, že některé státy to budou zvládat dobře a v jiných to bude tragédie. Bez správného testování je celé uvolňování opatření jen střelba naslepo. Nechci se opakovat, ale proč někdo neklade testování na nejvyšší stupeň důležitosti? Na konci května a začátku června budeme mít nízký počet případů, takže pokud do té doby zvládneme řádně naplánovat testování a trasovat kontakty, pak dává uvolnění opatření smysl. A neměly by k tomu vést politické důvody, ale vědecké.

Co si myslíte o trasování kontaktů, digitálním sledování za pomocí telefonů a bluetooth technologie?  

Je to příliš komplexní otázka, nejde na ni odpovědět jednoduše. Některé z prvků jsou spíše jako prostředky k napomáhání tomu, abyste si vzpomněli. Takže vás zavolají na rozhovor a vy si vzpomenete: Ano, byl jsem tam v tom a tom obchodě. A to může být důležité.

Pokud používáte bluetooth, vzdálenost je příliš veliká, takže můžete počítat s obrovským počtem falešně pozitivních výsledků. Někteří lidé jdou ještě dále a používají ultrazvukové přístroje, aby zjistili, které další telefony jsou poblíž. Ale ani to není dokonalé, protože virus se může přenášet také tím, že zůstane na určité ploše: Jeden člověk s telefonem odejde, druhý přijde za dvě hodiny, dotkne se stejné plochy a dostane to. Ty telefony se nemusí dostat nikam blízko. Ovšem ta německá cesta, která vyžaduje nasazení obrovského množství lidí, může fungovat dobře. A co se soukromí týče, pokud budete spravovat databázi řádně, nebude to nijak porušovat právo na soukromí, jak se to děje v některých asijských zemích.

V roce 2015 jste řekl, že se obáváte pandemie smrtící chřipky. A právě uprostřed jedné takové se nyní nacházíme. Poprosím vás o stejně vizionářský vhled do budoucnosti: Co si myslíte, že bude za dalších pět let?

Já doufám, že tato krize dokáže svět propojit. Po druhé světové válce jsme vytvořili nové instituce a dokázali jsme zabránit dalšímu světovému konfliktu. Nepoužili jsme jadernou bombu, a to právě díky vazbám na různé organizace – včetně třeba WHO. Výsledek je i přes komplikace pozitivní.

Bill Gates

Technolog, business leader, filantrop. Vyrostl v Seattlu a od dětství se zajímal o počítače. Odešel z vysoké školy a se svým kamarádem z dětství Paulem Allenem založil společnost Microsoft, jednu z nejúspěšnějších softwarových firem historie. Se svou ženou Melindou založil charitativní nadaci, která nese jejich jméno. Nadace se věnuje snižování rozdílů mezi lidmi. "Věříme tomu, že když dáme lidem možnost žít zdravý a produktivní život, pomůžeme jim dostat se z chudoby," zní motto nadace. Nadace se aktuálně věnuje také boji proti infekčním chorobám.

To, čím teď procházíme, je tragédie. Cokoliv dobrého z toho vzejde, nemůže vyvážit problémy, se kterými se musíme vyrovnat. Měli bychom si uvědomit, jak důležitá je věda. Pojďme ji využít a zabraňme dalším pandemiím. Nedostaneme se z toho, dokud to úplně nezmizí ze světa. Zákaz cestování je velmi tvrdé opatření, které má spoustu negativních dopadů. I když jsme to zavedli pouze dočasně, není to věc, kterou bychom dělat chtěli. Do epidemie si každý přináší touhy z dřívějška. A já vždy toužil po globální spolupráci. Můžete si říct, že chci pouze přesvědčit ostatní o své pravdě. Ale já opravdu věřím tomu, že analogie s druhou světovou válkou je přesná.

Konspirační teorie tvrdí, že když už jste koronavirus předpověděl, možná jste ho také vytvořil, abyste na tom mohl vydělat nebo abyste pomocí vakcíny ovládl lidstvo. Takže se ptám: Proč jste ten koronavirus vyrobil? A jaké je to být středobodem konspiračních teorií?

Je to vlastně hrozně smutné. Kdo by si pomyslel, že společnost Lysol bude muset varovat lidi, aby si nevpichovali injekcemi dezinfekci do těla? Někteří lidé těm nesmyslům vážně věří, a dokonce podle nich jednají. Dezinformace jsou velmi nebezpečné, zvláště v období krize, kdy mají lidé větší tendenci věřit nesmyslům. Je mi to líto, nemyslím si, že to je nějak významný trend, ale přesto doufám, že zmizí.

Efektivní reakce na virus spoléhá na mezilidskou důvěru a solidaritu. Naše schopnost zničit důvěru v instituce ale stoupá rychleji než naše schopnost ji zase zvýšit. Co si o tom myslíte?

Pokud se podíváte na volební preference, většině politiků pořád rostou. Jsou schopni přiznat, že něco nevědí, a zároveň přizvat k řešení odborníky, a to velmi posiluje důvěru veřejnosti v ně samotné. Spousta lidí také dodržuje sociální izolaci. Jejich trpělivost se ale časem může otupit, zvláště pokud jim jejich vláda dodává navzájem si odporující informace.

Lidé chápou koncept smrti a přežití. Většina otázek, které jsou v tomto období kladeny, je velice férová. Týkají se ale tak složitých a komplexních záležitostí, že rozlišit mezi tím, co "s určitostí nevíme" a co "možná nevíme", může být těžké.

Související…

Proč se zakladatel Microsoftu objevů "svých" válečných vraků nakonec nedočkalCo přijde po koronaviru? Budeme se muset postarat o voduBergamo v obležení: Svědectví lékaře z centra epidemie

foto: Profimedia a Wikipedie, zdroj: Vox

Tipy redakce

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po Novém roce dali jako spousta lidí následující předsevzetí: Už...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.