fbpx

Může se člověk stát milovníkem whisky a nezruinovat přitom peněženku ani zdraví? I o tom jsme mluvili s jedním z předních českých znalců skotské

Zveřejněno: 9. 2. 2019

Narazili jsme na sebe na nějaké takové akci, jako je Prague Bar Show nebo Whisky Life!. Na rozdíl od jiných vystavovatelů tam nebyl vybaven baterií různých flašek. Petr Chotěbor tam nabízel zajímavé degustační sady miniaturních lahviček.

Nešlo ale o nic pro sběratele, sady malých lahviček whisky měly přisouzenu roli jakýchsi motivačních balíčků pro ty, kteří chtějí překonat počáteční ostych a vstoupit do velkého světa skotské whisky. Tenhle destilát je totiž hodně specifický.

Osobně bych se takovému člověku snažil nabídnout chuť, kterou zná, nebo je mu alespoň povědomá, takže ji může poměrně snadno identifikovat.

Přijdete do baru a řeknete, že chcete skotskou, a už nemusíte dodávat, že tedy máte na mysli whisky. Dobrá, skotskou whisky, ale jakou? Právě na tuhle otázku chce Petr Chotěbor přinášet odpovědi. Teď spolu sedíme v baru Marpek Whisky, který byl založen před několika lety, aby bylo kde degustovat. A vznikl při něm i spolek, jehož účelem je seznamování členů především se skotskou whisky. Bar je takovou malou esencí Anglie či spíše Skotska v pražských Dejvicích, láhve známých, málo známých, ale hlavně téměř neznámých značek v regálech za barem jako by vybízely, „ochutnej mě“.

Čím by měl začít ten, který chce proniknout do světa skotské whisky?

Já osobně bych se takovému člověku snažil nabídnout chuť, kterou zná, nebo je mu alespoň povědomá, takže ji může poměrně snadno identifikovat. Nemělo by to také být drahé, i když… Když si dáme na úvod whisky Monkey Shoulder z oblasti Speyside, bude to láhev zhruba dvakrát tak drahá, jako jsou běžné blendované značky whisky, ale chutí a komplexností asi tak o dvacet levlů výš.

petr chotebor

Petr Chotěbor ve své typické poloze a v typickém úboru


Oblast Speyside je proslulá jemnými whisky spíše ovocného či květinového charakteru, málo kouřové, tedy určitě nikoho neodradí.

Nabízíte hodně málo známé značky. Vyhledáváte je přímo na místě produkce?

Ne, do Skotska jezdím za přírodou. Dát si tam v baru panáka, to už si můžu doma koupit celou flašku. Existují totiž takzvaná nezávislá plnění, kdy se pod jiným označením prodává produkt renomované palírny levněji a ve stejné kvalitě.

Tyhle malé lahvičky, ze kterých ochutnáváme, vám tedy asi ve Skotsku neplní, že?

V tomhle spolupracujeme se společností Alcohol.cz. Díky tomu můžeme nabízet nejen degustační sady, ale i předplatné novinek, aniž bychom prodělali na balení. Ale zpátky ke sklence: Mohli bychom si nyní dát Ian MacLeod ‚As We Got It‘, což je whisky s označením cask strength.

Tohle asi normálně v průběhu degustace nenabízíte, nemám pravdu?

Ne, na začátek by byla na místě whisky trochu ovocná a trochu také kouřová, aby si degustující mohl vybrat, kudy dál, jestli za mocnější, tedy opět Speyside nebo Highland, či spíše k té kouřové. V tom případě bychom směřovali pomalu k whisky z ostrova Islay.

Co vás vlastně vedlo k této bohulibé osvětové činnosti?

Chtěli jsme s jistou nadsázkou prospět whisky a světu. Ne, vážně, nikdo tady nedělal degustační sety nebo předplatné pro novinky ze světa skotské whisky. Sešli jsme se tehdy na to tři a nejdříve to znamenalo rok papírování a vyřizování s celníky. Pak jsme konečně mohli rozjet projekt DramRoom. Dram je skotský výraz pro panáka či doušek whisky a my jsme v rámci toho začali dělat krabičky s pěti vzorky, které mají sloužit k ochutnávání a především u těch začínajících k poznávání různých jejích typů.

Jde o to, aby si každý ve whisky našel, co chce. Whisky není snobárna.

Ke každé lahvičce je taky přiřazená karta, na níž si lze vše potřebné přečíst. Teď chceme ještě přibrat rumy, které jdou u nás v poslední době hodně na odbyt, a gin, jenž zažívá svůj boom. Giny především z Anglie, protože docela dobře spolupracujeme s Britskou obchodní komorou.

Jakou výhodu vaše degustační sady poskytnou kromě toho, že se projdeme chutí Skotska?

Nejdřív ochutnáte a pak je možné si přes e-shop objednat normální láhev za výhodnou cenu. Ve výběru pomohou právě ty kartičky s potřebnými informacemi. Nemáme na nich, co má ve whisky degustující cítit, jestli vanilku, karamel, co vychutnávat. O tom to není. Jde o to, aby si každý ve whisky našel, co chce. Whisky není snobárna.

Ale doutník k ní patří, nebo ne?

Nijak zásadně. Je ale zajímavé, že když si dám k takové kouřové whisky doutník, tak se kouř nezesiluje, ale spíše eliminuje. A ve whisky se zjistí to, co předtím kouř zastíral. A mimochodem, když si večer nebudete čistit zuby, můžete si tuhle kouřovou whisky vychutnat i ráno.

foto: Archiv Petra Chotěbora, zdroj: DramRoom

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...