fbpx

Zatímco Češi řeší, zda nově zvolený prezident ještě žije, ve světě nastupuje generace mladých politiků

Zveřejněno: 6. 2. 2018

Do čela zemí, a to nikoli jen těch na Západě, se dostávají mladí lidé. Dobrá zpráva je, že „generační obměny“ se dočkáme i v Česku. Otázkou jen zůstává, kdy se tak stane.

Jen namátkou. Do čela Rakouska se loni dostal jednatřicetiletý Sebastian Kurz. Je tedy nejmladším předsedou vlády v Evropské unii (toho nejstaršího, třiašedesátiletého, máme my).  Emmanuel Macron se stal ve svých devětatřiceti nejmladším prezidentem v historii Francie. San Marino vede jako jeden ze dvou regentů dvaatřicetiletý politik Enrico Carattoni, Estonsko, technologického tygra Evropy, řídí z pozice předsedy vlády devětatřicetiletý Jüri Ratas. V Německu zase současné vyjednávání o nové vládě značně ovlivňuje osmadvacetiletá hvězda SPD Kevin Kühnert. I díky němu už nebude s největší pravděpodobností kancléřkou Angela Merkelová, která je o dva měsíce starší než Andrej Babiš.

Mládí ve světě

Nedávno jsme psali o novozélandské premiérce, sedmatřicetileté Jacindě Ardernové, která čerstvě oznámila, že si funkci navíc okoření porodem. Justin Trudeau, který se stal premiérem Kanady ve 42 letech, zase láme ženská (ale i dívčí) srdce svými fotkami z jinošských let... A tak bychom mohli (snad s výjimkou největších velmocí USA a Ruska) pokračovat. Mladí (v tomto případě vynecháme Severní Koreu, kde to mají trochu jinak) se derou na přední místa v politice na všech kontinentech. Co za tím je?

„Nedá se říct, že jde o jednu příčinu. Je to určitá míra obecného ‚kultu mládí‘, který se projevuje i u nás. V politice to ale může být také hledání alternativy,“ konstatuje profesorka politologie na VŠE v Praze Vladimíra Dvořáková. Co se týče „nových evropských zemí“, tak se navíc hodně mladých politiků, kteří nemají aktivní zkušenost s minulým režimem, blíží čtyřicítce. „To je zároveň období, kdy se již dají zužitkovat znalosti, životní zkušenosti a zároveň mají tito lidé ještě dostatek energie a nápadů. A obecně jde samozřejmě o klasické generační výměny,“ říká Vladimíra Dvořáková.

Česká želízka

Pokud naše přední čerstvě zvolené zástupce Andreje Babiše a Miloše Zemana neskolí spravedlnost v jednom případě a nemoci v druhém, mělo by tedy dojít ke klasické generační výměně i u nás. Tomu nasvědčuje mimochodem i úspěch Pirátské strany, jejíž preference, pokud neudělá zásadní chybu (a tu v opozici neudělá), půjdou jenom nahoru.

Jak jsou na tom, jak by řekl Andrej Babiš, strany klasické? ČSSD má nepříliš blahou zkušenost s „mládím“ Stanislava Grosse. Do čela se proto mohou hrnout figury typu Jiřího Zimoly nebo Milana Chovance, které by se v normálních zemích dávno z politiky stáhly. Překvapit ovšem může devětatřicetiletý Jan Hamáček a svou kandidaturu na místopředsedu strany oznámil sedmadvacetiletý Radim Hejduk, sociální demokrat z Prahy 2, který vede spolek iDealisté, zdatně komunikuje na sociálních sítích a v ČSSD chce nastolit proevropský směr.

Také v ODS se derou dopředu „mladší kádry“ jako Jan Skopeček nebo Martin Kupka, i když u nich o jiných aktivitách, než že jsou členy ODS (a Kupka i bývalý mluvčí nepříliš populárních politiků ODS), příliš nevíme. Ani Vladimíra Dvořáková není, co se týče mladých politických kádrů z klasických stran, příliš optimistická.

Čtěte také:

 Nejmladší novozélandská premiérka: Proč ji milují mileniálové?

Nejmocnější figury v čele státu: Nejde o vůdce pro minulé století?

 

„U nás se mladí zájemci o politickou aktivitu v tradičních stranách ‚socializují‘ tak, že patří k nějaké frakci, k těm, co spolu mluví. Trochu jde o reprodukci chování ‚mladých svazáků‘, kteří se napojují na momentálně mocné skupiny či jednotlivce. A mnohdy se snaží zavděčit svým ‚patronům‘,“ uvádí politoložka. „Mají velké ambice a malou sebereflexi. Umějí spíše hry na to, kdo s kým v rámci strany, ale nevnímají společnost, nemají empatii a jsou lehce manipulativní.“ Zajímavým zjevem (a to nejen svým zjevem) je Dominik Feri v TOP 09. Má vtip a nadhled, umí komunikovat nejen na sociálních sítích, ale i na kamery. Přičemž jeho „manipulace“ ve straně, která ztratila svého zakladatele i hlavního talismana a její nový předseda působí v Bruselu, může získávat jen kladné body. Pokud mu tedy funkce „nejmladšího poslance v českém parlamentu“ nevleze do hlavy.

Někdo typu Hilšer

Podle Vladimíry Dvořákové se v brzké době můžeme spíš než na ty stranické těšit na výkony politických solitérů. „Řada čtyřicátníků, schopných a vzdělaných, mívá stranických ‚bratrstev‘ plné zuby a jdou případně do protestních stran, třeba k Pirátům nebo i do ANO, případně ty strany volí. U nás je příklad nadějného čtyřicátníka prezidentský kandidát Marek Hilšer,“ konstatuje politoložka. „Určitě je to talent s citem pro společnost a je zcela mimo klientelistické vazby.“

Je třeba připomenout, že právě Hilšer zvítězil v prezidentské volbě u Pirátů a podle průzkumů by vyhrál i u voličů Pirátské strany, pokud by ovšem nemuseli volit Jiřího Drahoše jako „nadějnějšího Nezemana“. Piráti v parlamentních volbách a Jiří Hilšer v těch prezidentských tedy ukázali, jakým směrem se generační výměna politiků může ubírat u nás.

Podle Vladimíry Dvořákové se tyto výměny občas urychlují například během sociálních konfliktů. Tak jako tomu bylo v 60. letech. To se ale v poklidném a nekonfliktním Česku, kde se smíříme kromě toho, co máme k večeři, v podstatě se vším, zřejmě nestane. A to zřejmě ani v případě, kdy budeme „tu stovku“ slavit s Andrejem Babišem a, dá-li zdravíčko, s Milošem Zemanem.

Musíme tedy čekat, až k nám trend „mládí v politice“ dorazí zase jako k posledním. Tak jako převrat v roce 1989. Zatím se můžeme kochat představou, že jsme velmoc jako USA nebo Rusko, kde se ta generační výměna politiků taky nějak nepovedla.

Nejmladší političtí lídři v Evropě

Umístění   

Jméno

Funkce

Narození

1

Sebastian Kurz

Rakouský kancléř

27. srpna 1986

2

Enrico Carattoni

Regent San Marina

18. května 1985

3

Kim Jong-un

Vůdce Severní Koreje

8. ledna 1983

4

Jacinda Ardern

Premiérka Nového Zélandu   

26. července 1980   

5

Tamim bin Hamad Al Thani

Katarský šejk

3. června 1980

6

Jigme Khesar Namgyel Wangchuck   

Bhútánský král

21. února 1980

7

Leo Varadkar

Předseda vlády Irska

18. ledna 1979

8

Jüri Ratas

Premiér Estonska

2. července 1978

9

Matteo Fiorini

Regent San Marina

10. února 1978

10

Volodymyr Groysman

Předseda vlády Ukajiny

20. ledna 1978

foto: Profimedia, zdroj: NewsHub a BusinessInsider

Galerie

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...