Proč jste se rozhodli zkoumat českou alternativní spiritualitu? Jste pozorovatelé, badatelé nebo jste taky trochu ezo?
Magdalena: Sama jsem vyrůstala v takové rodině a mám s alternativní spiritualitou bohaté zkušenosti, hlavně s alternativní medicínou. Jeden léčitel mi tvrdil, že umí předat tolik energie, že mu pak klienti létají ve vzduchu. I když jsem vůči těmto praxím skeptická, sama sebe za spirituálního člověka považuji. Ne tím způsobem, že bych věřila, že si dokážu vymanifestovat barák na Hanspaulce nebo třeba nesmrtelnost, ale vnímám nějaké propojení se zbytkem světa, s rostlinami, zvířaty i lidmi.
Pavel: Výzkum jsem začínal jako skeptik a tím jsem i zůstal, přesto se můj pohled na spiritualitu hodně změnil. Nápad na knížku vzešel z toho, že alternativní spiritualita – nebo ezo, jak kdo chce – je takový hodně český fenomén. Křesťanství je u nás oproti sousedním zemím slabé a alternativní spiritualita se tak minimálně od roku 1990 mohla šířit zběsilým tempem. Po několika měsících psaní reportáží mám větší respekt a pochopení pro spirituální potřeby lidí.
Jsou ve skutečnosti Češi stejně „iracionální“, jako ostatní národy, kde třeba převládá křesťanství?
Magdalena: Spirituální člověk nemusí být nutně iracionální. Spiritualita je normální a do určité míry ji potřebuje většina lidí. Před listopadem 89 byla sice spiritualita potlačovaná, ale i tak fungovalo spoustu léčitelů, astrologů a psychotroniků, kteří se třeba snažili vědecky dokázat existenci aury.
Pavel: Všechny národy jsou iracionální zhruba stejně. Podívejte se třeba na přístup lidstva ke klimatické krizi, jsme kolektivně nezodpovědní. Mimochodem, některé typy spirituality můžou vést člověka k větší solidaritě s planetou a přírodou. To ale není rozhodně pravidlo, spiritualita naopak často lidi táhne ke konspiračním teoriím a krajní pravici, která naopak klimatickou krizi popírá.
Jako příznivec spolku skeptiků Sisyfos osobně ezo fakt nemusím. Mám předsudky, když ve mně spiritualita vyvolává hlavně pocit trapnosti?
Pavel: Směšnost eza, a ta je občas nepopiratelná, akceptují i někteří samotní alternativní spiritualisti. Vyrovnávají se s tím různě, někdo se od těch směšných proudů distancuje v klidu s tím, že jeho spiritualita je na vyšších frekvencích, někdo může nadávat zběsileji a přízemněji.
Když zmiňuješ ten Sysifos, je pravda, že s alternativní spiritualitou se velmi často pojí pseudověda a spoustu nesmyslů. Někteří „ezaři“ chaoticky absorbují každou blbost na facebooku, jiní ale zažívají osvobozující a krásný proces návratu těla a duše k přírodě.
Paradoxně v obou případech může být výsledkem stejné škodlivé chování, třeba odmítání očkování proti covidu -19, ale ani to nemusí být pravidlem. Na ezo scéně není žádná shoda. Nemají žádnou oficiální hlavu, nějakého „ezopapeže“. Digitální influenceři a guruové, případně charismatičtí léčitelé mají na spirituální scéně svůj vliv, ale pozice těchto autorit není závazná.
Navštěvovali jste různé spirituální akce. Jaká je tam atmosféra a kdo tam chodí?
Magdalena: Já jsem hodně chodila na ženské kruhy, kde jsem potkala především zranitelné ženy, hledající podporu a sdílení. Často to fungovalo dobře. Někdy tam ale vedle podpory spirituální koučky předávají také pofidérní představy o „ženské energii“. Tvrdí například, že je potřeba, aby se ženy vrátily více k „ženským“ aktivitám, jako je péče o domácnost nebo rození dětí. Tyto návody na život „v harmonii“ jsou silně konzervativní.
V devadesátkách byla psychoterapie hodně stigmatizovaná. Tehdy bylo sociálně únosnější zajít ke kartářce nebo astrologovi než k terapeutovi. Spiritualita tak často suplovala místo, kde mohli lidé vůbec mluvit o svých problémech.
Navštívili jsme taky Levandulové údolí (turistické, zážitkové a wellness místo u Berouna, pozn. red.) To bylo celé hlavně o luxusní spotřebě navázané na „slovanské tradice“. Bylo vidět, že tam jsou lidé většinou opravdu bohatí, většina z nich přijela SUVéčky. Konala se tam zrovna přednáška Anny Hoganové a Heleny Máslové, akci moderovala Martina Kocianová.
Pavel: Vysloveně magické okamžiky ve smyslu, že člověk pocítí něco jako zázrak, jsme osobně nezažili, máme je ale zachycené v rozhovorech s lidmi, které jsme potkali. Řada z nich nějaký zázrak či změnu vědomí zažila buď spontánně, nebo během různých workshopů, retreatů, nebo i rituálů s psychedeliky. Lidé, s nimiž jsme mluvili, popisovali pocity povznesení při svojí spirituální cestě. Ten specifický povznášející „magický“ pocit je zároveň dobře obchodovatelný, i když ne vždycky to lidé dělají pro zisk. Někteří dokonce mluví o určité „závislosti“ na tom zážitku, který chtějí prožít znovu a znovu. Typický zážitek je obvykle o tom odpoutat se od běžných starostí, kolektivně meditovat, sdílet a poslouchat nebo tvořit hudbu. Ideálně na retreatu.
Jaká je hlavní cílová skupina eza? A jak se mezi sebou liší mezi generacemi a jak ta ženská a mužská?
Magdalena: Alternativní spiritualita přitahuje více ženy. Na sítích jsme v různých dezinformačních kanálech pozorovali, že jsou to zejména starší ročníky, které častěji padají do dezinformačních kanálů, nejvíc sdílejí a komentují. Mladší ženy k ezu táhne zkušenost se zdravotnictvím, obzvlášť porodnictvím a mateřstvím, a potřeba sdílet životní problémy v citlivém prostředí, kde nebudou jejich starosti zlehčovat, což se běžně v českém zdravotnictví děje.
Pavel: V devadesátkách byla psychoterapie hodně stigmatizovaná. Tehdy bylo sociálně únosnější zajít ke kartářce nebo astrologovi než k terapeutovi. Spiritualita tak často suplovala místo, kde mohli lidé vůbec mluvit o svých problémech, což je někdy risk, protože spoustu „healerů“ vede semináře bez jakéhokoli výcviku. A co se týče genderového rozměru spirituality, je zajímavé, že toto prostředí umožňuje i mužům mluvit o svých pocitech a emocích, a to i u těch typů mužů, kteří by k terapeutovi nikdy nešli. Mladá generace akceptuje terapii mnohem více, spiritualita tak nemusí být náhražka za terapii.
Takže lidé volí mezi terapií a spiritualitou?
Pavel: Ne, v mnoha případech se tyto věci mohou doplňovat a doplňují. Řada spirituálně založených lidí, například z prostředí psychedelik, se přímo zabývá pomocí druhým a pomocí lidem s depresemi a jinými potížemi. Spirituální prožitky se mohou stávat prostředkem psychického uzdravování, psychoterapie zase může pomáhat silné spirituální zážitky interpretovat a integrovat do života.
Každopádně my nejsme religionisti, jen jsme sbírali konkrétní lidské příběhy.
Šméčka jsou běžná věc
S jakými konkrétními podvodníky, manipulátory a „spirituálními podnikateli“ jste se na české scéně setkali? Ideálně, jestli máte v rukávu nějakou historku?
Magdalena: Jednou jsem šla k „lékaři“ v bílém plášti, který mi za dva tisíce na biorezonančním vyšetření našel parazity v očích, a kyvadlem určoval, jaké bylinky mi prodá. Tvrdil, že má přístroj na zvrácení stárnutí a že biopsie (vyříznutí tkáně z postiženého místa a otestování, pozn. red.) akorát způsobí, že se vám paraziti rozlezou po celém těle. Biorezonaci mimochodem dělá v Čechách hodně lidí. (Je to pseudovědecká diagnostická metoda, která se provádí přístrojem na měření vodivosti kůže, pozn. red.)
Škála, na které se alternativní spiritualita pohybuje, je obrovská – sahá od jógy a mindfulness až po toxické sekty, které najdeme v blízkosti ultrapravicových dezinformačních skupin.
Pavel: Mně nejvíc utkvělo, když redakce časopisu Meduňka tvrdila, že je jejich periodikum „nabité energií“ speciálním přístrojem – stačí si sednout na jeho obálku. Pobavil mě taky obrázek i přeložený text generovaný umělou inteligencí, který na instagramu lákal, že za 700,- na dálku nějakým rituálem zbaví vašeho psa zlých duchů. Šméčka jsou bohužel běžná, ale to neznamená, že všichni spirituálně založení lidé jsou úplně naivní. Naopak v tomto prostředí se pohybují a většinou počítají s tím, že ne vše funguje, a že je tu celá řada podvodníků.
Lékař Jan Hnízdil, který je svými ezo názory proslulý, přišel o licenci. Bylo to podle vás správné rozhodnutí? Je vůbec etické, když praktický lékař paralelně nabízí čínskou medicínu nebo jiné alternativní postupy?
Magdalena: Myslím, že obecně není problém, když lékař praktikuje i čínskou medicínu. Naopak si myslím, že propojení alternativ a západní medicíny může být pro hodně lidí přínosné. U Jana Hnízdila spíš vidím problém v tom, že absolutně odmítal přijmout, že nemoc nemusí o daném člověku nic vypovídat. Tvrdil třeba, že bolest zubů znamená, že nemůžete skousnout svou manželku. Ale občas vás prostě mohou bolet zuby, protože tam máte zánět. Nemusí to o manželce nic vypovídat. Lékař, který toto nechápe, by podle mě neměl medicínu praktikovat.
Jak proměnily covid, válka a současná chaotická doba plná úzkosti českou spirituální scénu? Jaké jsou její hlavní proudy?
Magdalena: Škála, na které se alternativní spiritualita pohybuje, je obrovská – sahá od jógy a mindfulness až po toxické sekty, které najdeme v blízkosti ultrapravicových dezinformačních skupin.
V době ekonomické krize po roce 2008 se do spirituality začaly dostávat temnější prvky. Celé to pak přiživil rok 2012, kdy měl nastat konec světa. V těchto letech jsme taky zažívali boom sociálních sítí, se kterým se začal masově šířit konspirační a dezinformační obsah. V roce 2014 nastala uprchlická krize a rozvinula se antisystémová hnutí. Celé to pak samozřejmě dorazila pandemie a panika kolem očkování.
Pavel: Dnes jsme ve stavu, kdy část lidí věří konspirituálním dystopickým fantaziím, které jim způsobují úzkost na steroidech a někdy dokonce i paranoiu. V představách těchto lidí je doslova všechno řízené ze zákulisí (ilumináty, ufem, Židy…), skrze filmy můžeme číst znamení, celý svět je jen jakási šifra a v podstatě podvod. Pak to nemusí vůbec skončit dobře. Narazili jsme třeba na podnikatele a tátu od rodiny, který se po covidu radikálně odřízl od okolí. V izolaci se pak jeho duševní stav začal blížit psychóze a nakonec skončil na psychiatrii.
Politické české ezo
Zkoumali jste vliv sekty AllatRa a dalších skupin, které propojují ezo s geopolitikou a hybridní válkou? Má české ezo politický dopad?
Magdalena: AllatRa jsme nezkoumali, ale u biotroniky Josefa Zezulky a Tomáše Pfeiffera jsme narazili na proruské konspirace a oslavné řeči o našich velkých východních bratrech. Přesto si nemyslíme, že má česká alternativní spiritualita výraznou politickou sílu, a to vzhledem k tomu, jak dopadly poslední volby. Konspirituální kanály podporovaly hlavně hnutí Stačilo a SPD, a ty skončily ve volbách mizerně.
Pavel: České ezo je politické, samozřejmě. Velikost mobilizace proti covidovým opatřením hodně lidí překvapila. Právě na těchto akcích jeden typ alternativní spirituality ukázal svoji sílu. Přímo na demonstracích české anticovid scény zněly přednahrané audiovzkazy o „probuzení“ a využití plného potenciálu lidstva, který před námi kdosi ukrývá. Šlo o konspirituální projevy jako vystřižené z učebnice.
Problém není v tom, že si lidé účtují peníze za svoje služby, ale v tom, že třeba dělají „terapie“, ačkoli nemají terapeutický výcvik. Na takových sezeních pak vykládají minulé životy, se kterými pracují jako s faktickými vzpomínkami.
Ještě více než tyto konspirační, fašistické a ultrapravicové tendence ale spiritualita odráží neoliberální kapitalismus ve stylu „každý svého štěstí strůjcem“, tj. zdravotní obtíže jsme si způsobili sami, bohatství jsme si mohli „vymanifestovat“, kdybychom se dostatečně snažili. Narativ, že negativní myšlenky přitahují neštěstí a naopak, je pro lidskou psychiku v dlouhodobém horizontu zdrcující.
Fenomén, kdy se člověk skrze algoritmy dostane od eza k fašismu a konspiracím, je už celkem dobře popsaný. Mohli byste říct svými slovy, jak se člověk, který hledá uzdravení, duševní rovnováhu nebo osvícení, dostane až k nenávistným konspiracím a radikalizaci?
Magdalena: Velmi jednoduše. Buď skrze časopisy, jako je Ve hvězdách, nebo skrze internet. Hlavně pak YouTube videa jako Cesty k sobě, Zákony bohatství nebo Skutečný život. Obrovskou roli hrají i sociální sítě, které pomocí algoritmů člověka uzavřou ve světě „tajných“ informací. Celý tento proces skvěle popisuje třeba Naomi Klein ve své knize Dvojnice.
Pavel: Když společnost prosperuje a lidé se mají dobře, tak ve spiritualitě hledají určité povyražení a povznášející myšlenky, kterými by si obohatili život. Teorie o tom, jak jsme všichni propojení apod., dostává člověka do příjemné nálady. Ve chvíli, kdy začnou krize, vyhrotí se emoce a promění se obsah. Na jednom místě pak najdete vedle sluníčkových úvah o léčivých bylinkách a minulých životech vyšinuté politické interpretace a paranoiu všeho druhu.
Reklama
Jak jde ruku v ruce spiritualita a kapitalismus? Osobně mám pocit, že většina léčitelů a ezo influencerů se pohybuje morálně za hranou.
Pavel: Hvězdy přejí trhu opravdu hodně. V Česku minimálně od devadesátých let…
Magdalena: Alternativní spiritualita s kapitalismem ladí opravdu velmi dobře. Problém není v tom, že si lidé účtují peníze za svoje služby, ale v tom, že třeba dělají „terapie“, ačkoli nemají terapeutický výcvik. Na takových sezeních pak vykládají minulé životy, se kterými pracují jako s faktickými vzpomínkami. Problematické samozřejmě mohou být i extrémně předražené „magické“ předměty a některé formy alternativní medicíny, které slibují, že vyléčí cokoliv.
Na čem se dá v ezu nejvíc vydělat?
Magdalena: Různé kurzy, zájezdy, terapie, podivné přístroje, služby jako výklady karet… Monetizovat se dá všechno.
Pavel: Často je to stejné jako obyčejný konzum. Jen místo na normální dovolenou jedete na duchovní dovolenou, místo do kina jdete na meditaci a místo vázy od babičky si to doma ozdobíte soškami a krystaly. U klientů se občas objeví určitá závislost, utrácí za retreaty, kde si manifestují hojnost, zatímco nestíhají platit dluhy.
Dá se česká alternativní spiritualita rozdělit do nějakých hlavních kategorií? Například „sluníčkoví jogíni“, „konspirituálové“, „biohackerští šamani“, „Duškovci“, léčitelé…?
Magdalena: Je toho skutečně hrozně moc a spousta těch skupin se prolíná. Pavel a já jsme novináři, kteří často píší o politice, takže jsme alternativní spiritualitu kategorizovali na základě ideologie a jejích politických dopadů. První je neoliberální pojetí eza, tj. každý má takový osud, jaký si zaslouží, a vůlí se dá dosáhnout čehokoliv. Druhý proud je temný a konspirační. Vládne tu představa bílé nadřazenosti a toho, že svět ovládají temné síly. Že třeba zlé mimozemské civilizace organizují Green Deal. Poslední proud, a ten je nám nejbližší, jsme nazvali „emancipační“, pracuje s propojeností lidí a přírody a může podporovat empatii k ostatním a šetrnost k přírodě. Takový je třeba angažovaný buddhismus.
