Black Friday je každoroční rituál moderního konzumerismu. V Americe jde o jediný den, u nás probíhá celý týden a v některých případech dokonce i měsíc. Reklamy křičí, kdo má lepší nabídku, čas tlačí a naše touha „výhodně“ nakoupit před Vánoci sílí. Jenže čím větší lákadlo, tím větší prostor pro triky a podvody, které mohou proměnit radost z nákupu v nepříjemnou zkušenost.
„Black Friday není odlišný od jiných slevových akcí. Problémy jsou v zásadě stejné. Rozdíl je spíš v intenzitě. V tom nepřeberném množství slev se možná častěji stává, že člověk podlehne něčemu, co by za normálních okolností odhalil,“ komentuje akci advokátka Veronika Odrobinová z advokátní kanceláře GT Legal.
Jaké podvody se během Black Friday a podobných akcí vyskytují nejčastěji?
Během takovýchto akcí je vyšší výskyt zcela podvodných e-shopů, které nabízí úžasné akce, ale když zboží objednáte a zaplatíte předem, nikdo vám ho nedodá a peníze se vám také nevrátí.
Další oblastí je potom snaha legálních e-shopů co nejvíc zatraktivnit výši slevy, kterou nabízí. Díky novele zákona o ochraně spotřebitele z roku 2013 už na to máme pravidla. Výše slevy se kalkuluje z nejnižší ceny, za kterou daný prodejce zboží nabízel v posledních 30 dnech. Vcelku logicky je nejobvyklejší praktikou zvýšit cenu zboží na 30 dní tak, aby potom daná sleva vypadala ještě atraktivněji.
Pokud se to i po té úžasné čtyřicetiprocentní slevě prodává za podobnou částku jinde bez slevy, pak je jasné, že to zas tak úžasný deal není. Nezapomínejme, že na českém trhu dosahují opravdové slevy během akce Black Friday v průměru pouhých 19 procent.
V extrémních případech e-shop zboží zdraží klidně i o sto procent, aby pak sleva působila masivně. Toto je ale obtížně prokazatelné a v zásadě to zákonu neodporuje. E-shop ale tímto chováním riskuje, že si zboží za těch 30 dní nikdo nekoupí a pak v rámci akce nakonec nevydělají tolik, o kolik během předchozího měsíce přišli. A pak je samozřejmě druhá možnost, kdy provozovatel zákon ignoruje, částku slevy spočítá, jak se mu zachce, a pevně věří, že na to nikdo nepřijde.
Má běžný spotřebitel šanci takové praktiky odhalit?
Určitě je na místě ostražitost. Pořádně se podívat, zda e-shop působí profesionálně, nejsou tam gramatické chyby. Doporučuji také zkontrolovat, kdo za daným e-shopem stojí, zda je vůbec možné provozovatele dohledat, případně je dobré se podívat na recenze. Česká obchodní inspekce má na svém webu také seznam e-shopů, na kterých nedoporučují nakupovat. Jsou jich tam desítky. Pokud tedy chci zboží pořídit na nějakém méně známém e-shopu, není od věci se tam podívat. Celkově ale doporučuji držet se zavedených e-shopů, i když možná nenabízejí tak drastické slevy.
Co se týká nastavení cen, pro běžného spotřebitele je asi dost nereálné, aby sledoval, za jakou cenu zboží daný e-shop zboží prodával a jestli pravidlo třiceti dní dodržují, nebo ne. Takže to už je spíš otázka kontrolního orgánu. Nicméně některé weby už to kontrolují za uživatele, například Cenopád na Heuréce.
Dobrým tipem je také podívat se na ostatní e-shopy. Pokud se to i po té úžasné čtyřicetiprocentní slevě prodává za podobnou částku jinde bez slevy, pak je jasné, že to zas tak úžasný deal není. Nezapomínejme, že na českém trhu dosahují opravdové slevy během akce Black Friday v průměru pouhých 19 %.
Máte vy sama nějakou zkušenost s podvodnými slevovými akcemi?
Nebyla to vyloženě slevová akce, ale také jsem naletěla. Jednou se to stalo v oblasti dálničních známek. Netušila jsem, že existují weby, které ji prodávají s přirážkou, a zjistila jsem to až ve chvíli, kdy jsem zaplatila vyšší cenu.
Obchodníci už si vyzkoušeli, co ČOI řeší hodně, a co naopak tolik ne.
A podruhé se mi to stalo u portálu se vstupenkami na koncerty. Konkrétně to je Viagogo, tedy tržiště, které se vám po zadání dotazu v nabídce Google ukáže jako první. Bylo to v době, kdy jsem po mateřské obnovila společenský život. Když jsem viděla cenu, přišla mi dost vysoká, ale říkala jsem si, že asi hodně zdražili. Až po nákupu jsem zjistila, že se jedná o tržiště, kde vstupenky prodávají téměř za dvojnásobnou cenu. Kdybych bývala klikla níž a našla si oficiální stránky, tak bych mohla ušetřit. Pak jsem na dTestu četla, že toto se lidem stává poměrně často.
Během slevových akcí člověk vidí na cenovkách kromě cen i lákavá slovní spojení jako cenová bomba, naše cena, Black Friday apod. Jsou i v tomto směru nějaká pravidla?
Ano, opět to stanovuje zákon o ochraně spotřebitele. V zásadě to funguje tak, že pokud nápis indikuje slevu, například Black Friday, platí pro něj pravidla. Naopak to neplatí u slovních spojení, jako je například naše cena, cenová bomba, cenový trhák. A právě i to je způsob, jak zákon obejít.
Pak je samozřejmě důležitá i celková prezentace. Pokud je na cenovce napsáno cenová bomba a pod tím jsou tři přeškrtnuté cenovky, tak se to asi zase bude posuzovat trochu jinak. Záleží na celkovém vyznění.
Novela zákona o ochraně spotřebitele proběhla v roce 2023. Zlepšila se podle vás od té doby situace?
Ano, podnikatelé už si začínají postupně zvykat. I když samozřejmě excesy stále probíhají. Obchodníci už si také vyzkoušeli, co ČOI řeší hodně, a co naopak tolik ne. Ono ta kontrolní činnost není vůbec jednoduchá z hlediska získávání informací a podkladů z minulosti. Zejména u různých e-shopů může být složitější vše dohledat. Problém také je, že e-shopy někdy mohou být ze zahraničí, a pak je tam vymahatelnost nižší.
Veronika Odrobinová
Advokátka specializující se na pracovní právo, bankovní a finanční právo, fúze a akvizice a právo obchodních společností. Je zakládající partnerkou advokátní kanceláře GT Legal. Před jejím založením působila více než 20 let v několika mezinárodních advokátních kancelářích. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a studovala také na Université des sciences sociales v Toulouse. Vedle advokátní praxe se věnuje publikační a přednáškové činnosti – přednáší pro vzdělávací agenturu VOX, nakladatelství Forum a je spoluautorkou komentáře k zákoníku práce (C.H. Beck, 2018).
Je podle vás nové znění novely dostatečné, nebo by bylo vhodné tam ještě doplnit nějaké změny?
Nejsem přívržencem detailní a podrobné regulace, takže za mě jsou pravidla dostačující.
Pokud ČOI odhalí podvod, jaké sankce uděluje? A jsou podle vás dostatečné?
Jedná se o finanční sankce. Podle zákona by měly být dostatečně odrazující, ale nikoli likvidační. V praxi to asi funguje tak, že pokud pochybí ten, kdo se v zásadě snaží být v souladu se zákonem, tak pro něj má pokuta odrazující charakter, ale na takové ty nejhorší případy sankce většinou stejně nedosáhne, protože například ani neuvádí kontaktní údaje. Pro ty, co to dělají s nekalým záměrem, sankce asi dostatečné nejsou, ale v tomto směru je těžké regulační mechanismy nastavovat.
Pokud zjistím, že jsem nakoupila na nějakém e-shopu a zboží nedorazilo a nikdo nereaguje, kam se mám obrátit?
V některých případech pomůže reklamovat transakci u banky s tím, že zboží nedorazilo. Ale nefunguje to vždy. A pak je samozřejmě cesta neplatit dopředu, pokud e-shop neznám, ale jen proti dodání zboží. Samozřejmě můžete v závislosti na výši částky kontaktovat i policii a nebo ČOI, ale určitě bych si nedělala naděje, že vám pomohou získat zpět peníze, pokud jste je poslali předem.
Vy sama slevové akce jako je Black Friday využíváte?
Mně osobně připadá Black Friday jako masové šílenství a marketingový tah, kdy má člověk tendenci nakoupit spoustu věcí, které vlastně nepotřebuje. Ale přiznám se, že i já sem tam podlehnu.
