Problémem tedy podle rozsudku nejsou trápící se zvířata, ale poněkud ostřejší slovníček. Kuře, které se dusí vlastní vahou na podestýlce nasáklé výkaly, už „netrpí,“ ale třeba jen vyznává „alternativní životní styl“.
Spolek OBRAZ - Obránci zvířat to komentuje celkem přímočaře: Albert místo investic do zlepšení podmínek zvířat raději platí drahé advokáty, aby mohl před soudem vysoudit právo na hezčí slovník. Přitom v Belgii a Nizozemsku už ten samý Albert dávno přijal Evropský závazek pro kuřata (European Chicken Commitment – ECC), který má zajistit zdravější plemena kuřat, více prostoru pro ně, obohacení chovů či přirozené denní světlo. A „rychlokuřata“ v těchto zemích poslal do historie.
V Česku tento závazek ale řetězec přijmout odmítá. Proč to tak je? „Dle mého osobního názoru Česko Albert považuje za východní Evropu, kde lidi kvalita jídla a utrpení zvířat nezajímá. Na Západě by mu takové zacházení se zvířaty dávno neprošlo, ale tady ano. My chceme ukázat, že to není pravda, že i nám na zvířatech záleží,“ řekl pro Flowee mluvčí spolku OBRAZ Pavel Buršík.
Kampaň spolku Albertova krutost dlouhodobě upozorňuje na utrpení kuřat ve velkochovech. Zmíněné videozáběry přitom skutečně pocházejí z jedné takové drůbežárny, odkud Albert nadále odebírá bílé maso. Kuřata na nich živoří v halách bez přirozeného světla, a tísní se po desetitisících na jednom místě. Šlechtěná na extrémně rychlý růst prý trpí bolestivými deformacemi nohou, dýchacími potížemi a mnohdy umírají na srdeční selhání. Kvůli váze, kterou jejich kostra nezvládá unést, často celé dny jen sedí na podestýlce nasáklé výkaly, což jim způsobuje bolestivé popáleniny kůže od čpavku. Průměrný život takového kuřete trvá jen asi měsíc – a celý jej stráví v podmínkách, které nesplňují ani základní potřeby.
„Je to takový paradox, protože všichni mohou sami vidět, že kuřata na záběrech jsou viditelně zraněná, popálená, nemocná. Ale nesmíme o tom psát. Dle soudu nebylo prokázáno, že by kuřata byla zdravotně závadná. Nám ale nejde jenom o závadnost, ale také o to, zda ta zvířata trpí bolestivými nemocemi spojenými s přešlechtěním, překotným růstem a otřesnými podmínkami,“ tvrdí Buršík.
Na tom však nezáleží snad jedinému řetězci působícímu v Česku, protože z těch velkých (jako je Lidl, Kaufland, Tesco, Billa, Penny nebo Globus) Evropský závazek pro kuřata nikdo nepřijal. Přijaly je naopak například pekárny Paul či Bageterie Boulevard, z menších supermarketů pak Terno a orlickoústecký Konzum. Proč tedy spolek „šije“ hlavně do Alberta? „Podmínky pro zvířata jsou otřesné ve většině supermarketů, Albert se ale chvástá dobrými podmínkami kuřat přímo ve své kampani. Vypadá to, že akorát přejal západoevropský marketing, ale jinak nezměnil nic,“ vysvětluje Buršík s tím, že na vyspělejších trzích se Albert ke kuřatům, které odebírá, chovají skutečně lépe.