S novými technologiemi je to pořád stejné. Objeví se malá hrstka nadšenců, kteří v nich spatřují zářnou budoucnost lidstva. Většina populace opatrně vyčkává, než se early adopters dostatečně nabaží a než se přijde na to, zda nepůjde o další pěnu dní. A z některých novinek se pak stane trend a z nejúspěšnějších trendů pak běžná součást života.
Jenže každá nová technologie vyvolává také negativní reakce. Může se jednat o pasívní rezistenci skeptiků, kteří tvrdí, že všechno důležité již bylo vynalezeno, případně konzervativců, kteří nostalgicky vzpomínají na staré dobré časy. Odpůrci trendů mohou být ale také hodně nahlas slyšet a opět z nejrůznějších důvodů. Stačí si vzpomenout na luddity, kteří tvrdili, že jim stroje berou práci, protesty drožkařů proti prvním automobilům nebo třeba odpor vůči zavádění peněz coby alternativy směnného obchodu. Na přelomu tisíciletí se začali lidé hromadně zříkat moderních technologií, nemít profil na sociálních sítích je někdy bráno jako výraz etického protestu. No a nejnovějším termínem (protože nic není důležité, dokud to nemá své vlastní jméno) jsou AI vegani.
Zničte AI, bere lidem práci
Jenže odpor proti umělé inteligenci jde za hranice běžného odmítání technologií. Jinými slovy: je rozdíl mezi Amishem, který žije dobrovolně bez elektřiny z lásky k Bohu a národu, a moderním člověkem, který abstinuje od umělé inteligence pro její potenciální negativní dopady. Většinou je totiž nová technologie po určité době vzata na milost a stane se z ní organická součást lidského vědění a zavedené praxe. V případě umělé inteligence tomu ale může být jinak. Naskýtá se paralela s jiným trendem a to jsou vegani. A ne, výraz AI vegani není (nepříliš nápaditý) žurnalistický obrat. Je to reálný pojem, vyjadřující fakt, že odmítání AI má zásadní příčiny. Protože způsob, jakým umělá inteligence mění společnost, je naprosto bezprecedentní a nesrovnatelný s jakoukoliv jinou technologií.
Lidé například preferují doporučení přátel nad doporučením umělé inteligence při seznamování, i když se prokázalo, že algoritmy vám prostě partnera vyberou spolehlivěji.
Společnost Microsoft nedávno zveřejnila seznam profesí, které kvůli zavedení AI do pár let vymizí. Mark Zuckerberg, majitel Facebooku, prohlásil, že kdo nebude v budoucnosti nosit chytré brýle s AI technologií, bude mít zásadní kognitivní nevýhodu. 86 % studentů využívá při psaní prací umělou inteligenci a 61 % vysokých škol využívá AI při výuce. Někteří profesoři dokonce využívají AI nástroje pro známkování prací: „Když se studenti nenamáhají sami psát, proč bych se měl já namáhat to sám hodnotit?“ říká Rob Anthony z Hult International Business School. Více než polovinu obsahu na internetu generují boti. A ne všichni jsou z toho nadšení.
Mezi zvířetem a algoritmem
Vegani se rozhodli nepoužívat žádné výrobky pocházející ze zvířat, AI vegani se dobrovolně rozhodli nepoužívat umělou inteligenci. V jednom i druhém případě jsou příčiny podobné a daleko přesahují chytlavé označení AI vegan. Základem odporu k umělé inteligenci je podvědomý odpor k algoritmům, i když ty se ukázaly jako efektivnější způsob rozhodování než nedokonalý lidský mozek. Lidé například preferují doporučení přátel nad doporučením umělé inteligence při seznamování, i když se prokázalo, že algoritmy vám prostě partnera vyberou spolehlivěji. Hlavní otázka, kterou si uvědomělé části obou skupin kladou: jak bude vypadat naše budoucnost?
Etické dilema
To, že AI krade autorská práva, je nezpochybnitelný fakt. Velké AI modely jsou bez výjimky testovány na obřích databázích knih, aniž by se o tom kdokoliv obtěžoval jejich autorům cokoliv říct. A fakt, že knihy byly pořízeny legálně, na tom nic nemění. Nejedná se jen o knihy: noviny New York Times zažalovaly OpenAI a Microsoft kvůli nezákonnému užití jejich díla při tvorbě svých produktů. AI vám dnes dokáže napodobit věrně jakýkoliv grafický styl, stačí si vzpomenout na nedávnou explozi postaviček Ghibli studie, kdy poprvé zazněl výraz kreativní krádež.
Drtivá většina lidí na internetu nechce tvořit, ale konzumovat obsah, chce být pasivními přijímajícími. „Pravidlo 1 %“ říká jasně: jedno procento uživatelů vytváří většinu obsahu, devět procent přispívá komentáři, zbytek pouze přihlíží.
V roce 2023 protestovali američtí herci a scénáristé proti tomu, aby se na jejich filmech trénovala umělá inteligence, což vyústilo v jednu z největších stávek a prakticky to paralyzovalo natáčení nových filmů i seriálů. Uplynuly dva roky, kreativní studia adaptovala řadu etických opatření a v roce 2024 bylo přijato nařízení o regulaci umělé inteligence. Podle některých expertů je však již pozdě, a hlavně: nařízení je dobrovolné, a kdo nechce, dodržovat jej nemusí.
Víc elektřiny než celé Japonsko
Tady se oba druhy veganů shodnou bez rozdílu. Pěstování hospodářských zvířat vede ke katastrofickým dopadům na životní prostředí: dochází ke znečištění a spotřebě ohromného množství vody, tvorbě skleníkových plynů a likvidaci lesních porostů. Umělá inteligence spotřebuje stále větší množství elektřiny, globálně je to až 15 % celkové spotřeby, odhadem až 50 terrawatthodin. Pro přibližné srovnání: kdyby se vzala elektřina, kterou lidstvo loni spotřebovalo na tvorbu obrázků a rozhovorů s chatboty, stačilo by to nakrmit elektřinou pražské tramvaje na 250 let. A tato spotřeba roste exponenciálně. Odhaduje se, že do roku 2030 se spotřeba energie v AI datacentrech zdvojnásobí a dosáhne tak spotřeby Japonska.
Quo vadis, AI?
George Kinsley Zipf popsal ve své knize Lidské chování a princip nejmenší námahy jeden ze základních motivů lidského chování: lidé hledají, jak věci udělat s co nejmenší námahou. Je tomu tak od počátku věků, vždyť i kolo vynalezli lidé proto, aby nemuseli tahat těžké věci na zádech. Nalézt ale hranici, kde technologie lidem pomáhají a kde jim začínají škodit, je milionová otázka. Ještě na přelomu tisíciletí se předpokládalo, že s nástupem internetu zaniknou televizní stanice s živým vysíláním, protože lidé si budou chtít tvořit svůj program sami. Jenže drtivá většina lidí na internetu nechce tvořit, ale konzumovat obsah, chce být pasivními přijímajícími. „Pravidlo 1 %“ říká jasně: jedno procento uživatelů vytváří většinu obsahu, devět procent přispívá komentáři, zbytek pouze přihlíží.
Odborná práce Microsoftu zjistila, že lidi používající generativní umělou inteligenci vykazovali sníženou schopnost kritického myšlení. A dotazník mezi studenty univerzity v Cambridge zjistil, že někteří studenti kvůli obavám ze zlenivění nepoužívali AI vůbec. Zdali si říkali AI vegani, není známo, ale jistá podobnost tu je: prostě se vyhýbáte tomu, o čem jste přesvědčeni, že škodí vám osobně nebo světu, ve kterém žijete.
A mimochodem, jsem vegan
Když se dnes projdete po Praze (nebo kterémkoliv větším městě), narazíte na veganskou restauraci. Bezmasá jídla se objevují na jídelníčku zcela běžně a nabídka veganských potravin se stala standardní součástí řetězců i online prodejen. Na jedné straně tedy trendující přístup, na druhé straně adopce trendů do standardní kultury. Bude totéž platit o AI veganství? Stane se z AI veganství trend, nebo jej přijmeme jako nový standard? Vzhledem k překotnému vývoji v oblasti umělé inteligence nikdo netuší, co bude za rok. Ale buďte si jistí, že pokud se tak stane, AI vegani vám to sami řeknou.
