Stavební biologie neboli baubiologie vznikla v 70. letech v Německu a postupně se rozšiřuje do dalších zemí. „Cílem je vytvořit domov, který je nejen funkční a úsporný, ale hlavně i zdravý,“ vysvětluje David Eyer, který se baubiologii věnuje už mnoho let.
„Prostředí, ve kterém pobýváte většinu času, by mělo být co nejpřirozenější. Čím přirozenější ho uděláte, tím lépe se tam budete cítit a vaše tělo se bude snáze regenerovat,“ vysvětluje architekt, který v rozhovoru zmínil nejčastější škodlivé faktory v našich domovech i to, jak je jednoduše eliminovat.
Stavební biologie hodnotí v bytě celou řadu faktorů, například použité stavební materiály, architekturu, kvalitu vnitřního prostředí. Jedním z důležitých hledisek jsou i těkavé látky v interiéru, takzvané VOC. O co se přesně jedná a proč jsou nebezpečné?
Jde o organické sloučeniny (volatile organic compound), které se uvolňují z různých materiálů používaných v interiérech. Jejich zdrojem mohou být barvy, lepidla, různá pojiva a třeba také čisticí prostředky. Tyto látky mohou poškozovat lidské zdraví a některé z nich jsou dokonce karcinogenní. Jejich výskyt se samozřejmě do nějaké míry reguluje, ale někteří lidé mohou být citlivější i na nižší koncentrace. Naším cílem by mělo být výskyt VOC v obytném prostoru minimalizovat.
Příkladem takové látky je formaldehyd, známá sloučenina, která poškozuje zdraví, často se používá ve stavebnictví a je karcinogenní. WHO udává bezpečnou hranici 100 mikrogramů na metr krychlový, ale stavební biologie je přísnější – doporučuje hodnotu do 20 µg/m3.
Jak poznám, že výskyt VOC v mém bytě přesahuje zdravou hranici? A jak případně mohu jejich výskyt snížit?
Přesné měření VOC není úplně jednoduché, a tak je nutné objednat specializovanou firmu. Nicméně zpočátku se můžeme řídit čichem. To znamená, že když něco takzvaně „voní“ novotou, tak to nekupuji, nebo to ze svého bytu odstraním. Když přijdete do nového bytu, tak často právě můžete cítit látky, které se uvolňují z použitých materiálů, vybavení a lepidel. Zpozornět byste také měli, pokud máte nějaké alergické projevy, například zarudlé oči, suchou kůži, ekzémy…
Co se týká prevence, moje základní doporučení je používat přírodní materiály. Takže na podlahy ideálně dřevo, které je ošetřeno přírodními oleji, dále přírodní textilie, nábytek z masivu.
Ing. David Eyer, Ph.D.
V roce 2002 absolvoval obor stavební biologie na Institutu stavební biologie a ekologie v Neubeuernu (IBN) a v témže roce se stal partnerem akad. arch. Oldřicha Hozmana ve Studiu ARC. Čtrnáct let byl projektovým manažerem ve společnosti MAITREA a.s. V současnosti se věnuje projektování zdravých a přírodních domů a interiérů. Příležitostně publikuje a přednáší o stavební biologii a vitalitě v architektonickém prostoru. Je členem sdružení Ekodům a zakládajícím členem INTBAU Czechia. V roce 2017 získal titul Ph.D. na fakultě architektury VUT v Brně.
Zároveň nejsem zastáncem radikálních změn, kdy po varování o škodlivosti někdo doma okamžitě zlikviduje většinu nábytku. Je to spíš o změně vnitřního nastavení. Takže až půjdu příště nakupovat, budu se zajímat o to, z jakého je to materiálu, nebo jaké látky to obsahuje, jaká je tam povrchová úprava, zda to má nezávislý atest, například Modrého anděla, Natureplus, EMICODE EC 1 plus. Tyto testy nezávisle hodnotí obsah různých chemikálií v daném produktu. Dále je dobrým zdrojem dTest nebo německý Ökotest.
Dále platí, že ložnice a dětské pokoje jsou důležitější než obývací pokoj. Mohu tedy být přísnější v místnostech, kde moje tělo regeneruje, a postupně svůj prostor v rámci možností proměňovat.
Určitě je třeba vzít v potaz i to, že přírodní materiály s certifikací bývají mnohem dražší...
Ano, ale i to se dá řešit. Na podlahu například mohu zrecyklovat staré parkety, které jen obrousím a ošetřím olejem. A starý nábytek lze krásně renovovat za pomoci ekologických křídových barev Annie Sloan. Když si s tím člověk trochu vyhraje, vypadá to perfektně. Věřím, že když se vše nezavrhne s tím, že to stojí moc financí, ale spíš se zeptám, jak to mohu udělat, možnosti se ukážou.
Když ještě zůstaneme u těkavých látek, na vašem webu mě konkrétně zaujalo, že problémem může být nábytek z dřevotřísky, který obsahuje zmiňovaný karcinogenní formaldehyd. Ten se ale z nábytku uvolňuje jen po určitou dobu, ne?
Není to pravidlo. Někdy se z nábytku mohou chemikálie uvolňovat i desítky let. Ale hodně záleží na výrobci. Například Ikea poměrně dobře dbá na kvalitu výrobků z hlediska uvolňovaných chemikálií, takže třeba zrovna tam je riziko relativně menší. Často to poznáte po čichu. Když vyvětrám, zůstane v ložnici dlouho vůně čistého vzduchu, nebo cítím, že se tam něco uvolňuje? Pokud ano, je důležité zjistit zdroj a danou část vybavení vyměnit.
Z hlediska čistoty vzduchu doporučujete také pravidelné křížové větrání nebo rekuperaci...
Ano, pokud stavím nový dům a chci si tam dát rekuperaci, je důležité, aby bylo oddělené větrání a vytápění, tedy abychom měli relativně malé objemy vzduchu, které se nám v prostoru vyměňují. Také je důležité mít krátké, dobře čistitelné vzduchotechnické kanály. A v neposlední řadě být přísný i z hlediska hluku rekuperace, ideálně požadovat od dodavatele hlučnost do 25 decibelů.
Pokud rekuperaci nemám, je důležité pravidelně větrat, a to minimálně třikrát denně. A jestliže pracuji z domu, tak i častěji. Když uvedu příklad, místnost, která má dvacet metrů čtverečních, vydýchám zhruba do dvou hodin. Stavební biologie doporučuje hodnoty oxidu uhličitého v interiéru do 700 ppm, akceptovatelné jsou i hodnoty do 1000 ppm. Mohu si tedy pořídit měřič oxidu uhličitého, který mě upozorní, když hodnota CO² překročí zdravou hranici, a já tak budu vědět, že musím vyvětrat.
Dnes se často dělají velmi malé ložnice, což může vést k tomu, že v noci mohou hodnoty oxidu uhličitého vystoupat až na tři až čtyři tisíce ppm. A to už může významně narušit kvalitu spánku a regeneraci organismu. Pokud tedy nemáte rekuperaci, je potřeba před spaním ložnici pořádně vyvětrat, případně nechat pootevřené okno nebo dveře do celého obytného prostoru.
A čističku vzduchu, například do města, doporučujete?
Já mám tendenci žádná doplňková zařízení nepoužívat, protože se člověk o ně musí starat – čistit je, měnit filtry. Když to nedělá, mohou tam postupně začít růst plísně. Samozřejmě u lidí, kteří mají problémy, různé alergie, to smysl má, ale v běžném provozu taková zařízení většinou nedoporučuji.
V mnoha domech jsou také velkým problémem plísně kvůli vysoké vlhkosti. Co doporučujete jako prevenci?
Existují faktory, které obecně vlhkost zvyšují, například mnoho lidí na malém prostoru, sušení prádla, dlouhé sprchování bez odvětrání koupelny, časté vaření bez použití digestoře, žehlení a podobně. Ale samozřejmě to může být i konstrukční vada, nefunkční okap nebo vzlínání. Takže nejdříve je potřeba zjistit zdroj vlhkosti a ten pak nějakým způsobem omezit. Například používat digestoř s odtahem do venkovního prostoru, nesušit prádlo doma, přidat do koupelny automatický ventilátor.
A platí to pochopitelně i obráceně. Pokud mám například problémy s dýcháním kvůli nedostatečné vlhkosti vzduchu, výše uvedenými aktivitami ji mohu zvyšovat.
Na webu také zmiňujete vysavače s HEPA filtrem. Jaké mají výhody?
HEPA filtr vám odstraní 99,9 procent všech různorodých částic, virů, plísní a bakterií. Když máte nekvalitní vysavač, prach vám spíš zvíří, a než se zase usadí, vy všechen ten nepořádek několik hodin dýcháte. Vysávat stačí jednou týdně a zároveň stírat prach mokrým hadrem. Pokud má člověk alergie nebo třeba chováte zvířata, uklízíme i častěji.
Na čištění vzduchu také existují rostliny, například lopatkovce, tchyniny jazyky, fíkusy nebo monstery. Jak účinné podle vás jsou?
Ano, na webu si můžete vyhledat jednotlivé rostliny a to, za jak dlouhou dobu dokážou škodliviny ze vzduchu odfiltrovat. Na vyčištění interiéru to ale stačit nebude. Já rostliny používám raději jako výtvarný a oživující prvek. Spíše bych se zaměřil na to, kde daná škodlivá látka vzniká.
Mimochodem, i další přírodní materiály, například hliněné či vápenné omítky, na sebe dokážou vázat různé chemikálie.
Dnes je velké téma elektrosmog, i když se stále vedou debaty o tom, jak moc škodí. Máte nějaké jednoduché tipy, jak zátěž v domě snížit?
Elektrosmog je termín používaný pro umělá, lidmi vytvořená, elektrická, magnetická a vysokofrekvenční pole. Odborná veřejnost se zatím nedokáže shodnout, jaká míra zatížení je pro člověka škodlivá. Nicméně například WHO zařadila hodnoty magnetického pole kolem 0,3 µT mezi potenciálně karcinogenní a zařadila je do skupiny 2B. A stavební biologie je v tom opět ještě přísnější, doporučuje hodnoty do 0,02 µT, případně akceptovatelné do 0,1 µT.
Pokud jde o vnímání prostoru a jeho živost, nejvýraznější rozdíl přináší dřevěná podlaha ošetřená přírodním olejem. Je to přírodní materiál, voní, má přirozenou texturu, určitou míru nedokonalosti.
Můžeme si říct několik základních doporučení. Co se týká Wi-Fi, které se v domácnostech často používá, ideální je umístit router na chodbu, do technické místnosti, zkrátka někam do středové části domu, abych ji neměl třeba za postelí, pod stolem, v dětském pokoji nebo za stěnou ložnice. Výkon Wi-Fi totiž poměrně rychle klesá se vzdáleností od zařízení, takže je dobré mít ji co nejdále od místa, kde často pobývám. Také můžu nastavit frekvenci na 2,4 GHz a ne na 5 GHz, pokud mi to tedy bude z hlediska výkonu a přenosu dat na mou práci stačit. Z mé zkušenosti většinou ano. V neposlední řadě si také můžu koupit časovač do zásuvky a nastavit ho tak, že se router bude vypínat každou noc od deseti do sedmi hodin ráno.
Dále se nedoporučuje používat elektrické podlahové vytápění, a pokud je to nezbytné, tak pouze dvoužilové a uzemněné. V ložnicích a dětských pokojích je celkově vhodné minimalizovat elektrická zařízení. Dbát na to, abychom třeba neměli prodlužovací kabel pod postelí nebo nenabíjeli telefon, který máme pod polštářem. A také je vhodné na noc dát mobil do letového režimu.
Také mohu zjistit, zda nemám v blízkosti domu rozvody vysokého napětí nebo stanici mobilních operátorů. Pokud ano, některá elektromagnetická pole mohu odstínit speciálním nátěrem nebo záclonami s metalickými vlákny.
Když už jsme u té elektřiny. Na základě jakých kritérií bychom měli vybírat osvětlení?
Pokud používáte LED žárovky, doporučuji ty, které mají vysoký index podání barev, CRI více než 90, teplotu chromatičnosti 2700 Kelvinů a s minimálním flickerem, jinými slovy – světlo je stabilní a nebliká. To můžeme zjistit pomocí mobilního telefonu a ultrapomalého videa, kterým LED žárovku natočíme. Dobré jsou třeba LEDky Solhetta z Ikey nebo úžasné Vitae.
Podobně je to s výběrem televize nebo počítačových monitorů. Dát přednost takovým, které flicker nemají, a zároveň mají nastavitelný nižší podíl modrého světla. Další doporučení z hlediska elektrosmogu najdete na webu elektrosmogmereni.cz.
Kdybyste měl z toho, o čem jsme se dosud bavili, vybrat jen jednu nejdůležitější změnu, jaká by to byla a proč?
Pokud jde o vnímání prostoru a jeho živost, nejvýraznější rozdíl přináší dřevěná podlaha ošetřená přírodním olejem. Je to přírodní materiál, voní, má přirozenou texturu, určitou míru nedokonalosti. Dřevěná podlaha celý prostor oživuje, což je také základní cíl v mém přístupu k architektuře, tedy vytvářet zdravé a přirozené obytné prostory.
