„Moje tělo odmalička fungovalo jako osobní barometr,“ říká Hedvika pro Flowee. „Před deštěm mě už odmalička bolela hlava, ve vedrech jsem nemohla spát. Z jakéhokoliv jídla se mi chtělo zvracet, pila jsem jenom coca-colu. Nejen v létě, ale i při jakýchkoliv prudkých změnách teplot jsem cítila divnou bolest uvnitř kloubů. Teď, když už je mi přes třicet, se to každým rokem zhoršuje.“
U lékaře Hedvice všechny testy vyšly v pořádku, a tak zdravotníci usoudili, že je Hedvika asi hysterka, magor nebo hypochondr.
„Nepotřebuju psychiatra, teda zatím. Kvůli psychice ale neomdlíváte v závislosti na tom, jaký je tlak. Nepomáhá mi na to ani kafe, ani panák. Musím si sednout, nebo spíš lehnout, aby to se mnou neseklo.“
Na přelomu června a července Hedvika nebyla schopná ani chodit do práce. Vzala si dovolenou, i když nikam nejela. „Zatemnila jsem všechna okna, dala si mokrý hadr na hlavu a pustila si větrák na max. Ven by mě nikdo nedostal. Poslední vedra byla pro mě daleko horší než covid.“
Co bude Hedvika dělat, až se to stane příště, neví.
Proklínám slunce
Lidé s podobným nastavením organismu, jako má Hedvika, ale kteří si dovolenou nemohli dovolit, ten týden trpěli při upocených jízdách tramvají a každý den proklínali vycházející slunce. Léto není jen o koupání a zmrzlině. Léto je pohled na mrtvé holuby, kteří zkolabovali žízní a vedrem, léto je šlápnutí do rozteklého asfaltu, léto je nesnesitelná sauna v autě, která vraždí malé děti a psy.
Když je teplota přes 30 stupňů, počítá už se to mezi tzv. tropické dny. A těch je stále víc a jsou horší. V meteorologické stanici v Husinci‑Řeži u Prahy naměřili začátkem července 37,4 °C. Příští týden se ale konal nečekaný zvrat. Modlitby lidí nesnášejících léto byly vyslyšeny – ochladilo se, jenže se ochladilo příliš extrémně.
Lidem se zvyšuje tep, kolísá krevní tlak i cítí nepříjemné svalové napětí – nedokážou se uvolnit, usnout, odpočinout si. Nastává extrémní únava, dezorientace, úzkost, zoufalství a chuť se odstěhovat do koněpruské jeskyně.
Prudký pokles o 15 až 20 °C organismus zatěžuje zase jinak. Žádná velká úleva se nekonala. Vedro i náhlé teplotní rozdíly lidskému organismu škodí. Obzvlášť zranitelné jsou malé děti, senioři, obézní lidé a lidé s chronickým onemocněním. Citlivosti na počasí se říká meteopatie, anebo taky meteosenzitivita.
Meteopatie není výmysl lenochů a hypochondrů, jde o prokázané biologické pochody lidského těla. Změny tlaku, teploty nebo vlhkosti mohou spustit kaskádu různých procesů. Tlakové výkyvy a teplotní extrémy rozšiřují nebo stahují cévy v mozku, a způsobují tak změnu průtoku krve, výsledkem je parádní bolest hlavy. Horko způsobuje dehydrataci, zadržování vody a nerovnováhu elektrolytů. Výsledkem toho všeho je zvýšená produkce stresového hormonu kortizolu i adrenalinu. Působením hormonů se lidem zvyšuje tep, kolísá krevní tlak i cítí nepříjemné svalové napětí – nedokážou se uvolnit, usnout, odpočinout si. Nastává extrémní únava, dezorientace, úzkost, zoufalství a chuť se odstěhovat do Koněpruské jeskyně.
Porozumět síti nervových přenosů a hormonálních reakcí, které spolu všemožně reagují, je pro laika složité. Meteorologové proto při předpovědích uvádějí jednoduchou škálu biologického zatížení, které má tři stupně. Čím vyšší stupeň, tím víc kolabujících lidí a víc houkajících sanitek.
Kdyby meteopati mohli v zimě a v létě hibernovat, nejspíš by jim to významně zvýšilo kvalitu života.
Když je vám zle dostatečně dlouho, můžete se z toho zbláznit. Rozsáhlý výzkum z Německa ukázal, že vlny horka nad 25 °C vedou ke zvýšenému počtu žádostí o pomoc psychologických linek o 3,4 %, a v mrazech až o 5,1 %. Zimní období a chlad s sebou přináší vyšší výskyt depresí, protože lidem chybí přirozené denní světlo. Kdyby meteopati mohli v zimě a v létě hibernovat, nejspíš by jim to významně zvýšilo kvalitu života.
Odborníci odhadují, že alespoň 35 až 40 % populace zažívá nějaké příznaky meteopatie – od bolestí kloubů po náladové výkyvy. Příznaky se vyskytují u lidí v různých kombinacích a intenzitách. Mírné bolesti hlavy, snesitelná únava nebo napětí svalů jsou normální. Pokud ale máte dlouhotrvající, nebo nesnesitelné bolesti hlavy, na které vám sotva zabírá ibuprofen, anebo trpíte závratěmi, máte chronické bolesti svalů a kloubů a psychicky to přestáváte snášet, pak je na místě navštívit celou řadu odborníků. Ideální je získat termín u neurologa, revmatologa, kardiologa, imunologa a psychiatra.
... a bude hůř
Většinu tipů, jak extrémní počasí lépe snášet, nejspíš už znáte sami. Pravidelný spánek, dostatek vody, vyvážená strava. V lékárně se můžete poptat po iontových nápojích s elektrolyty nebo doplňcích s minerály. Pohyb na čerstvém vzduchu je prospěšný, ale ve vedrech zůstaňte doma se zavřenými okny a temnými závěsy. Běhejte jen brzy ráno nebo večer. Můžete také zkusit dechová cvičení a jógu, trochu to pomáhá proti úzkosti i bolesti. Anebo do sebe můžete nacpat tolik prášků, co se jen do vás vejde.
Nejdřív tu špatnou zprávu: Modely ukazují, že průměrná teplota se bude stále zvyšovat – například v Čechách se v roce 2050 počítá s nárůstem o 7 a půl stupně. Extrémů bude více a budou trvat déle, zatímco vy tou dobou budete starší a méně odolní.
A teď ta dobrá: Nebudete v tom sami. Lidé, kteří dnes hrdě hlásají, že klimatická krize je hoax a nástroj vytvořený progresivistickými elitami za účelem ovládnutí lidstva, budou trpět s vámi. A vy jim budete moc říct: Já jsem to říkal.
