Výroční zprávu představili Pavel Pachta, odborník na mezinárodní regulaci narkotik a psychotropních látek, člen INCB, Lucia Kiššová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR, a Jakub Frydrych, ředitel Národní protidrogové centrály SKPV PČR.
Zpráva se věnuje aktuálním trendům a zahrnuje scénáře největšího problému současnosti, kterým jsou syntetické drogy. Ty dnes vytlačují „tradiční“ nelegální drogy na všech frontách a důvody jsou ryze praktické. Provozní náklady na výrobu „tradičních drog“ jsou prostě moc vysoké. Pokud chcete vyrobit heroin, musíte někde vysadit mák, vyrobit opium, pak morfin a následně heroin. To všechno lze velmi lehce sledovat z družic, navíc je do celého procesu zapojena spousta lidí.
K obrovskému boomu přispěl paradoxně také zákaz produkce opia v Afghánistánu, který zavedl Tálibán. Tím se v Evropě vytvořil obrovský prostor pro rozmach syntetických drog. „Hlavní riziko pro producenty ale představuje následný transport. V drtivé většině se drogy produkují v jiných zemích, než se následně prodávají. V Evropě jsou pro syntetické drogy prostě lepší podmínky. Objevují se syntetické opiáty, které působí na stejné receptory jako heroin, přitom mohou být daleko účinnější. Fentanyl je stokrát silnější než morfin, carfentanil je stokrát účinnější než fentanyl – přepravuje se tedy daleko menší množství,“ dodává Pavel Pachta.
Carfentanil se používá pro uspávání zvířat. Dávka k uspání jednoho slona dokáže zabít 25 lidí.
Jaký to má důsledek? Prodávají se daleko silnější drogy, které jsou paradoxně levnější a méně náročné na manipulaci a transport, protože dávka je prostě objemově výrazně menší. S tím také roste riziko předávkování, dávky se neměří na miligramy, ale na mikrogramy. „Carfentanil se používá pro uspávání zvířat. Dávka k uspání jednoho slona dokáže zabít 25 lidí,“ srovnává sílu syntetických opiátů Pavel Pachta.
Všechno začalo ve Spojených státech v druhé polovině devadesátých let. Léky proti bolesti jako Oxykodon (v ČR známý jako Oxycontin) a Vicodin (známý ze seriálu Dr. House) se předepisovaly doslova a do písmene jako lentilky proti všemu. Dobře to popisuje seriál Painkiller na Netflixu. Americká vláda, zděšená opioidovou epidemií, zpřísnila zákony a opioidy se staly obtížně dostupnými. „Toho využil černý trh, který závislým Američanům nabídl osvědčenou náhražku, tedy heroin. Jenže pak si uvědomili, že než riskovat s heroinem, raději vyrobí fentanyl,“ dodává Pavel Pachta.
Pavel Pachta: "V Evropě jsou pro syntetické drogy prostě lepší podmínky."
Postupům, jak čelit syntetickým drogám, se věnuje zbytek první části výroční zprávy INCB. Zmiňují se také regionální specifika – v Česku je to nepřekvapivě metamfetamin (klasický český perník), který je mimo jiné nejrozšířenější také v Oceánii a jihovýchodní Asii. A jaká jsou doporučení INCB? Vypracovat komplexní koordinovanou strategii, rozpracovat ji do podrobností – monitoring, včasné varování, vymáhání práva, spolupráce se soukromým sektorem, prevence, léčba, harm reduction, rehabilitace. „Velmi důležitá je spolupráce se soukromým sektorem, ani bychom nechtěli, aby měl všechno v rukou stát,“ uznává Pavel Pachta. „Nesmíme zapomenout také na osvětu, která je v rukou rodičů, škol a hlavně také médií.“
Kratomu se v Česku spotřebuje 300 tun ročně. V evropském kontextu jsme absolutní premianti, nikde jinde jej prakticky neznají.
Větší problémy začínají být také s látkami, které byly v minulosti na okraji zájmu. Typicky je to například ketamin nebo kratom. „V minulých letech jsme tyto látky většinou nacházeli v nejrůznějších spirituálních kruzích a na mystických seancích, dnes se z nich stávají klasické party drogy,“ říká Jakub Frydrych. Obrovský nárůst nastává také v produkci kokainu, který se do Evropy dostává ve formě kokainové pasty a v místních laboratořích se zpracovává do formy konečného produktu. Důvody jsou opět praktické, pasta je koncentrovanější než pouliční kokain a pašuje se lépe než prášek.
Kratom je pak už úplně českou specialitou. V Česku se ho loni spotřebovalo 300 tun, tím se v evropském kontextu stáváme absolutním premiantem – nikde jinde ho prakticky neznají. Jakub Frydrych to připisuje hlavně marketingu: „V roce 2014 jsme registrovali jihoasijskou bylinu, která byla atraktivní v intelektuálních kruzích. Pak si toho všimli dovozci, zapojili marketing a dnes užívá kratom na denní bázi 300 000 lidí. Takových látek jsou u nás desítky. Rozdíl je ve způsobu užívání. Podle kolegů z Asie spotřebují čeští uživatelé v průměru až desetkrát více, než je v Asii běžné. Rizika si může každý odvodit sám,“ krčí rameny Jakub Frydrych.
Jakub Frydrych: "Většinu fentanylových úmrtí mají na svědomí náplasti. Klasický fentanyl se k nám dostává také například z Bratislavy."
Jedním z klíčových bodů, který na představení výroční zprávy ocenila i Lucia Kiššová, je ohled na lidská práva: „Oceňuji vyzdvihování lidskoprávních témat a přístupu harm reduction. Politika postavená na ochraně lidských práv a principu snižování škod je dlouhodobým přístupem, který uplatňuje česká politika v oblasti závislostí.“ Připomněla také, že i přes prevalenci metamfetaminu, který v Česku tvoří 80 procent zneužívaných drog, je nutno brát v potaz právě aktuální rizika. „Vzhledem k vysoké potentnosti těchto látek, které představují vážné riziko pro veřejné zdraví, je nutné se zaměřit na zvýšení dostupnosti substituční léčby a posílení dostupnosti naloxonu jako standardní intervence k prevenci předávkování.“
Českou specialitou je pak nově přijatý zákon o psychomodulačních látkách, který je odbornou veřejností přijímán velmi opatrně. Jde o neprobádanou a inovativní legislativu, cílem je regulovat šedou zónu, ve které se pohybují látky, jako je HHC nebo právě kratom. „Právě HHC má velmi nízkou rizikovost, proto bylo kandidátem na seznam psychomodulačních látek. Nicméně komise OSN doporučila zařadit HHC na seznam látek zakázaných,“ krčí rameny Lucia Kiššová.
Reklama
foto: Shutterstock, Zdeněk Strnad
