Válka proti drogám nefunguje. Chcete další argument? Volné drogy neznamenají víc mrtvých

Co se stane, když státy dekriminalizují užívání drog? Přibude předávkovaných? Nová studie, která vyšla na konci září, prokázala, že ne. Její výsledky dávají za pravdu progresivním postojům drogové politiky „Harm reduction“. Ta se snaží hlavně minimalizovat rizika spojená s užíváním drog, jako jsou infekční nemoci, předávkování, špatná aplikace a nedostatečná informovanost aktivních uživatelů obecně. Uživatele se snaží motivovat k tomu, aby drogy brát přestali, a než se tak stane, ušetřit je těch největších průšvihů. Veřejnost tyto progresivní postoje někdy špatně přijímá a tíhne k morální panice.

Za držení drog je zbytečné zatýkat

Studie vědců lékařské fakulty Newyorské univerzity byla zveřejněna v prestižním časopise JAMA Psychiatry a financovalo ji Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Zkoumala údaje o uživatelích ve státech Oregon a Washington, kteří se v období od února 2021 do března 2023 smrtelně předávkovali. Proč zrovna tyto dva státy? V obou totiž byla v roce 2021 zavedena dekriminalizace držení jakéhokoliv množství drog pro vlastní potřebu.

Dekriminalizace držení drog by měla být jen součástí širší strategie, jak drogovou politiku změnit k lepšímu. K její účinnosti by bylo potřeba, aby uživatelé měli k dispozici bezpečnou a regulovanou nabídku drog. Ano, takže byste si mohli čisté MDMA koupit ve specializovaném obchodě po předložení občanky.

Ani v Oregonu, ani ve Washingtonu, k nárůstu počtu smrtelných předávkování kvůli změně zákonů nedošlo. Je to v rozporu s narativem, že dekriminalizace způsobí chaos a zkázu. Počet předávkovaných se bohužel ani nesnížil, ubylo však lidí, kteří mají kvůli své drogové závislosti problémy se zákonem, a s tím spojené práce a administrativní zátěže policie.

Bezpečné, legální a čisté drogy všech druhů

Co říkají progresivní odborníci na drogovou problematiku, že by bylo třeba udělat, aby se situace uživatelů drog a jejich negativního působení na okolí zlepšila? Tvrdí, že dekriminalizace držení drog by měla být jen součástí širší strategie, jak drogovou politiku změnit k lepšímu. K její účinnosti by bylo potřeba, aby uživatelé měli k dispozici bezpečnou a regulovanou nabídku drog. Ano, takže byste si mohli čisté MDMA koupit ve specializovaném obchodě po předložení občanky.

Únor 2022: protestující před Bílým domem. (zdroj: Shutterstock)

Dostupnost čistých kvalitních drog pochopitelně vyvolává v lidech strach a popularita oregonské politiky aktuálně klesá. V srpnovém průzkumu vyšlo najevo, že více než polovina lidí by dekriminalizaci úplně zrušila. Washington již tedy svá dekriminalizační opatření odvolal a kanadská Britská Kolumbie, která drogy dekriminalizovala také, zavádí nová omezení pro místa, kde lidé mohou drogy užívat.

Chaos v americké drogové politice

Od února 2021 v Oregonu platí, že lidé, u nichž se najde malé množství drog, nebudou trestně stíhaní, jen zaplatí pokutu ve výši 100 USD. Ve stejné době padlo i rozhodnutí Nejvyššího soudu ve Washingtonu (ten určuje směr politiky všech amerických států), že je protiústavní, aby bylo držení drog trestným činem. Do května mohlo být držení drog v jakémkoliv americkém státě klasifikováno maximálně jako přestupek. V květnu si zase ve Washingtonu dekriminalizaci rozmysleli – americká drogová politika je prováděna metodou pokus a omyl.

Zabiják Fentanyl

Počet úmrtí v důsledku předávkování stoupá kontinuálně. I když v Oregonu a Washingtonu počet předávkování kvůli dekriminalizaci nestoupl, stejně má trvale vzestupnou tendenci jako všude jinde. Zvyšuje se kontinuálně po celých Spojených státech už několik let.

Hlavní problém je ten, že na trhu nejsou čisté drogy. Panuje názor, že by bezpečná nabídka drog byla ve Spojených státech „politicky neúnosná.“

V Americe je oblíbený metamfetamin, kokain a další, nejvíc ale zabíjí syntetický opioid fentanyl, který pronikl do nabídky drog po celé zemi. „Fentanyl je prostě tak levný a dostupný, že ho začínají užívat i lidé, kteří to dříve nedělali,“ uvedl Corey Davis, odborný asistent na Grossmanově lékařské fakultě Newyorské univerzity a hlavní autor studie o vlivu dekriminalizace.

Příjmy z prodeje konopí by mohly podpořit adiktologické programy

Davis si myslel, že studie ukáže, že se počet předávkování sníží kvůli tomu, že lidé nebudou posíláni do vězení, což zvyšuje riziko pozdějšího předávkování. Uvězněným se sníží tolerance, a jakmile jsou propuštění, „oslaví to“ a předávkují se. Davisovi bylo líto, že klíčová část oregonského plánu (využití příjmů z daně z konopí na léčbu závislostí a snižování škod) nebyla v době provádění studie realizována a aktuálně se stále připravuje.

Podle něj je hlavní problém ten, že na trhu nejsou čisté drogy. Panuje názor, že by bezpečná nabídka drog byla ve Spojených státech „politicky neúnosná“. „Pokud můžete závislým vzít něco velmi nebezpečného a nahradit to regulovaným opioidem, myslím, že neznám žádného seriózního člověka, který by řekl, že by to pravděpodobně nesnížilo počet úmrtí na předávkování,“ řekl. Také by si přál, aby osoby s poruchou způsobenou užíváním opioidů měly dobrý přístup k substitučním látkám, jako je např. Naloxon, a aby tyto látky byly cenově dostupné.

Česká hitparáda

Do ČR se fentanyl zatím nedostal, zato jsme rekordmani v užívání alkoholu – rizikově pije pětina populace. Český národ si také libuje v návykových lécích na uklidnění – benzodiazepinech, které v kombinaci s alkoholem mohou uživatelům přivodit smrt stejně efektivně jako současný americký „hit“ fentanyl.