fbpx

Nevím, neznám, to jsem nikdy nezažil. Opak pocitu déjà vu je stejně tajemný a nerozluštěný 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Snad každý už se setkal s déjà vu – zvláštním prchavým pocitem, že aktuálně prožívanou nebo vnímanou věc prožil nebo vnímal už dříve. Mnohem méně známý už je ale jeho opak – jamais vu. V obou případech zatím vědcům přesné vysvětlení chybí

Zveřejněno: 19. 10. 2023

Stalo se vám někdy, že jste se najednou podívali na slovo, které běžně píšete, a zapochybovali jste, zda jste ho napsali správně, jako byste ho viděli poprvé? Nebo jste v dospělosti vešli do domu, kde jste vyrůstali, a z nějakého důvodu vám obývací pokoj, který se nezměnil, připadal zcela neznámý?

Jamais vu ve francouzštině znamená „nikdy neviděný“. „Tento jev popisujeme jako opak déjà vu – je to pocit, že něco je nereálné nebo neobvyklé. A zároveň víte, že jde o něco, co je vám velmi dobře známé,“ vysvětluje výzkumný pracovník Laboratoire de Psychologie & NeuroCognition na Université Grenoble Alpes ve Francii a hlavní autor studie o jamais vu Chris Moulin. „Člověku se to stává, například když slovo, které je napsáno správně, vypadá ‚špatně‘,“ ilustruje. „Jamais vu je psychologický jev, který zahrnuje dočasný pocit neznalosti známého slova, fráze, nebo dokonce osoby či místa,“ dodává lékař a zakladatel Healthy Brain Clinic Dung Trinh.

Co se děje v mozku?

Co přesně způsobuje jamais vu, zůstává stále záhadou. Podle certifikované neuropsycholožky Karen D. Sullivanové jde o vzpomínání bez rozpoznání. Zjednodušeně řečeno – dočasné přerušení spojení mezi naším vnímáním a pamětí. „Je pravděpodobné, že mozkové dráhy, které jsou obvykle synchronizované, se dočasně rozpojí,“ popisuje mechanismus, který dává vzniknout jamais vu.

Může se objevit v období stresu, únavy nebo nedostatku spánku. V takových případech může jít o dočasný a neškodný jev. 

Trinh se domnívá, že kromě toho může být jamais vu také způsoben dysfunkcí spánkového laloku v důsledku únavy, stresu, neurologických stavů či nerovnováhy neurotransmiterů (látek v nervové soustavě, sloužících k přenosu vzruchů), jako je dopamin nebo serotonin. „Další teorie naznačuje, že jamais vu může být důsledkem narušení mechanismů pozornosti. Když něčemu známému nevěnujete plnou pozornost, mozek to může dočasně zpracovat jako něco neznámého,“ podotýká.

Kdy je třeba zbystřit?

Jamais vu se může objevit kdykoliv u kohokoliv. Podle Sullivanové jde v nepatologických případech o chvilkový stav, který lze snadno vyřešit tím, že se na chvíli zastavíte, a pak se k dané věci vrátíte. „Pokud máte ale pocit, že nemůžete tyto zážitky vědomě ‚překonat‘, měli byste se nechat vyšetřit,“ upozorňuje.

Výzkumy ukazují, že jamais vu se může objevit ve fázi předcházející epileptickému záchvatu. „Záchvat je elektrický výboj v mozku,“ říká profesorka neurologie na Grossmanově lékařské fakultě Newyorské univerzity a vedoucí lékařka Nadace pro epilepsii Jacqueline A Frenchová. „Předpokládá se, že jamais vu obvykle vzniká, když se elektrická porucha spustí ve spánkovém laloku, což je oblast spojená s pamětí – a také oblast spojená s déjà vu,“ vysvětluje. Předchozí studie také zjistily, že jamais vu se objevuje u lidí s migrénami, amnézií nebo některými typy afázie (porucha produkce a porozumění řeči).

Pokud tento jev zažíváte opakovaně, může to signalizovat změny v mozku. Na záchvatovité stavy a epilepsii existuje opravdu dobrá léčba, takže pokud vás to trápí, měli byste se nechat vyšetřit.

Jamais vu může podle Trinha značit i jiné problémy. „Může se objevit v období stresu, únavy nebo nedostatku spánku. V takových případech může jít o dočasný a neškodný jev. Chronický stres a poruchy spánku však mohou mít škodlivý vliv na duševní zdraví, takže je důležité tyto problémy řešit,“ zdůrazňuje. Říká také, že někdy může jamais vu souviset s úzkostí nebo disociativní poruchou. „Pochopení a řešení základních psychologických faktorů je pro duševní zdraví zásadní,“ připomíná.

Pokud zažíváte jamais vu opakovaně, je podle geriatrického psychiatra a ředitele Pacific Neuroscience Institute's Pacific Brain Health Center v kalifornské Santa Monice Davida Merrilla na místě probrat se svým praktickým lékařem možnost návštěvy neurologa. „Nemělo by to být něco, co zažíváme každý den. Pokud tento jev zažíváte opakovaně, může to signalizovat změny v mozku. Na záchvatovité stavy a epilepsii existuje opravdu dobrá léčba, takže pokud vás to trápí, měli byste se nechat vyšetřit,“ říká.

Související…

Fenomén déja rêve: Mohou sny předpovědět budoucnost?
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Medicalnewstoday.com

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...