fbpx

Přísnost a kontrola na puberťáky neplatí. Co tedy ano? 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Své děti milujeme, ať jsou jakékoliv, to je jasné. Někdy ale začne komunikace drhnout, a nemusí jít ani o největší zatěžkávací zkoušku v pubertě.

Zveřejněno: 7. 8. 2023

Rodina jako zázemí plné útěchy a důvěry? Jasně, ale děti se občas mohou před námi rodiči stáhnout v obavách z nepřijetí nebo kvůli častým hádkám. Někdy na čas, někdy se ale bohužel odcizí napořád.

Tichá domácnost a vypjaté vztahy přitom mohou mít řadu negativních následků, například:

  • Pochybnosti o sobě samém a snížení sebevědomí
  • Větší riziko, že dítě s kamarády tajně vyzkouší cigarety, alkohol a drogy
  • Uzamkne v sobě citlivá témata, o kterých se „doma nemluví“

Ano, někdy nám dětičky pěkně lezou na nervy. Ale v zájmu otevřené komunikace bychom se měli zdržet jak poznámek typu: „Na to se tě nikdo neptal“, stejně tak příliš dotěrných pokusů „No tak, kdypak už to mamince konečně povíš?“

Tohle určitě nikdo z nás rodičů nechce. Proto je zásadní vytvořit doma otevřený prostor, kde má každý možnost vyjádřit svůj názor, a to beze strachu z posměšků a odsouzení („No to jsi se zbláznil/a. Já ve tvých letech…“). Není to jaderná fyzika, podle Psychology Today se stačí řídit těmito třemi pravidly.

1. Dejte si pozor na chaos

Studie z roku 2023 publikovaná v časopise Journal of Family Psychology zkoumá problémy, kterým čelí chaotické domácnosti, a odhaluje přitom potíže při navazování smysluplných rozhovorů s dětmi.

„Stresující prostředí, jako je chaotická domácnost, výrazně rodiče vyčerpává. Únava potom zhoršuje reakce na děti a schopnost se jim během dne věnovat,“ vysvětluje hlavní autorka studie, psycholožka Jackie Nelsonová.

Výzkum podtrhuje důležitost zavedení konzistence a rutiny. Přehledné a bezpečné prostředí usnadňuje vzájemné rozhovory, což v konečném důsledku podporuje rozvoj smysluplných vztahů. Zkuste zavést:

  • Společné snídaně, obědy nebo večeře
  • Určit si jednou za pár týdnů „rodinný den“, kdy společně děláte věci, které vás baví (pozor, nejen vás, ale i děti!)
  • Vědomě si každý den vyčleňte chvíli času na vzájemnou blízkost. Můžete třeba rutinní otázku „Co bylo k obědu?“ vyměnit za „Co ti dneska udělalo radost?“ 

2. Přestaňte se chovat jako šéfka policie nebo ředitel zeměkoule

Žádná příručka o nejlepší výchově na světě (naštěstí) neexistuje. Zato díky výzkumům víme, že některé výchovné styly opravdu nefungují.

Bez debat mezi ně patří autoritativní rodičovství, kde se vztah s dětmi buduje na základech jako je přísnost, vynucování pravidel a neustálá kontrola spojená s tresty za neposlušnost. Takhle opravdu ne, prosím.

Vědomě si každý den vyčleňte chvíli času na vzájemnou blízkost. Můžete třeba rutinní otázku „Co bylo k obědu?“ vyměnit za „Co ti dneska udělalo radost?“

Řešením ale není ani příliš liberální výchova, kde si dítě hranice určuje úplně samo. Zlatá střední cesta zahrnuje pravidla, ale také podporuje samostatnost. Zkrátka připravuje děti na život ve větší pohodě, a zároveň s sebou nese také zodpovědnost za sebe i druhé:

  • Děti mají určené hranice, ale mohou kdykoliv svobodně a upřímně vyjadřovat své názory a pocity
  • Rodiče dětem pomáhají dosáhnout emoční nezávislosti, přitom ale vždy nabízí bezpečnou náruč
  • Děti se učí navazovat zdravě sebevědomé vztahy s otevřenou komunikací
  • Podpora sebedůvěry a sebevyjádření

3. Buďte trpěliví (i když se vám nechce!)

Děti mají svůj jedinečný názor mnohem dřív, než si možná myslíte. Podle výsledků výzkumu z roku 2015, publikovaném v časopise British Journal of Developmental Psychology, děti začínají projevovat zájem o sebevyjádření už v předškolním věku. V podpůrném prostředí potom mnohem častěji sdělují pozitivní i negativní informace.

Ano, někdy nám dětičky pěkně lezou na nervy. Ale v zájmu otevřené komunikace bychom se měli zdržet jak poznámek typu: „Na to se tě nikdo neptal“, stejně tak příliš dotěrných pokusů „No tak, kdypak už to mamince konečně povíš?“

Pokud se nám podaří vyvážit přirozenou potřebu sdílet s upřímným zájmem naslouchat, máme vyhráno. Ano, z „brebentění“ jde někdy hlava kolem, ale zároveň nám dítě s mnohem větší pravděpodobností nezamlčí ani případné nepříjemné věci, jako je třeba šikana ve škole nebo strach z nové učitelky.

Poznali jste se v některých skvělých i těch horších výchovných stylech? Pokud jste se chytli za hlavu, není důvod k panice. S upřímným zájmem můžete prohloubit vztah i s tím nejzarytějším puberťákem v metalovém tričku!

Související…

Nepomáhejte dítěti. Škodíte jeho sebevědomí, říká Naomi Aldort
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...