Helicopter parenting: Co to je, jak to poznat a jak se to může vymstít

Strach o vlastní dítě je naprosto přirozený. Už od chvíle, kdy si domů z porodnice (případně z vaší vany) donesete malé miminko, vaším prvotním instinktem bude toto bezbranné stvoření za každou cenu chránit. Pokud jste ale úzkostlivý rodič, který chce vědět o každém kroku dítěte, pravděpodobně vás lze označit za tzv. „helikoptérového rodiče“. A dost možná tak sobě, ale hlavně svému dítěti, zaděláváte na pořádný problém.

Co to je helicopter parenting?

Pojem „helicopter parenting“ použil poprvé ve své knize Mezi rodičem a teenagerem (1969) učitel a dětský psycholog Dr. Haim Ginott. Ve společnosti však začal rezonovat až v posledních letech.

Helikoptérový rodič je někdo, kdo se vysoce angažuje v životě svého dítěte a snaží se ho nadměrně kontrolovat, zejména ohledně vzdělávání. Mluvíme tedy o jakési hyperangažovanosti rodiče. Každý normální člověk chce pro své dítě jen to nejlepší, pokud se ale budete nad dítětem nepřetržitě vznášet jako vrtulník, rozhodně neprospějete jemu ani sobě. Mimochodem, zde se dostáváme k původu této metafory: jedná se o pravý opak výchovy, kdy rodiče podporují samostatnost a snaží se naučit jejich dítě přemýšlet samo za sebe.

Proč to někteří rodiče s péčí přehání?

Příčiny helikoptérového rodičovství jsou různé a jejich znalost vám může lépe pomoci pochopit, proč máte vy nebo někdo jiný silné nutkání zasahovat do života svého dítěte více, než je nutné a prospěšné. Mezi ty nejčastější patří:

Úzkost: Někteří rodiče se doslova emocionálně hroutí, když přihlíží tomu, jak je jejich dítě zklamané, případně když je mu ublíženo. Bez ohledu na okolnosti udělají vše pro to, aby se cítilo lépe. Drahé hračky, nové auto, dovolená. Tito rodiče přes svou touhu chránit své dítě naprosto opomíjí fakt, že lidský charakter je budován a zpevňován především na základě přešlapů a chyb, které děláme. A následně se z nich poučíme. Pády všeho druhu jsou nedílnou součástí života a málokdy je možné se bez selhání posunout někam dál.
Hledání smyslu života: Někteří lidé nedokázali v životě dosáhnout toho, co si na začátku vysnili. Jejich poslední nadějí je přenést tyto své touhy a cíle na jejich dítě a vidět ho, jak jich dosáhne za ně. Není neobvyklé, že potomek se sám od sebe chce věnovat tomu, co dělají jeho rodiče. Nátlak a žádná možnost výběru však v mnoha případech naruší integritu dítěte a jeho osobnosti a zaděláváte mu na pořádné problémy do budoucnosti.
Přehnané obavy o budoucnost dítěte: Když dítě dostane špatnou známku, nedostane se na kvalitní střední nebo vysokou školu, nebo, nedej bože, propadne, může to u rodičů vyvolat značné obavy ohledně jeho budoucnosti. Takoví rodiče jsou totiž pevně přesvědčeni, že pokud jejich dítě nebude úspěšné od samotného dětství, nebude úspěšné nikdy.
Kompenzace: Někteří helikoptéroví rodiče sami zažili těžké dětství bez lásky a pochopení. Jejich jediným cílem pak je, aby se jejich vlastní dítě nikdy necítilo podobně. Ač velice ušlechtilá myšlenka, v přehnané míře může z dítěte udělat osobu, která nebude schopna se o sebe sama postarat.
Tlak dalších rodičů: Podlehnutí tlaku vrstevníků a sklouznutí k chování, které bychom sami u jiných osobností považovali na nevhodné, se netýká pouze dětí a dospívajících. Pokud jste obklopeni samými helikoptérovými rodiči, existuje riziko, že začnete přebírat jejich názory a aplikovat je i v rámci své výchovy. To vše je pak nejčastěji zapříčiněno obavou z toho, abychom mezi ostatními nevypadali jako rodiče, kteří své dítě zanedbávají.

Jak helicopter parenting rozeznat

Helikoptérové rodičovství se může projevit už v raném věku potomka, kdy například dítěti odmítáme z kola sundat podpůrná kolečka. A pokračovat může až do dospělosti, kdy studentovi posledního ročníku vysoké školy kontrolujeme veškeré jeho úkoly a známky.

Děti, které zažily tento druh výchovy, budou ve většině případů chodit včas, plnit úkoly před deadlinem a vždy budou mít pečlivě naplánované všechny své životní kroky. Některé ale nebudou v důsledku helikoptérové výchovy schopny řešit problémy, budou přehnaně závislé na rodičích, nebudou se umět samy obhájit, budou mít nízké sebevědomí nebo spoustu dalších potíží.

Nejedná se tedy o problém, který by se týkal pouze školáků a dospívajících, jak se mnozí domnívají. Jak tedy helikoptérové rodičovství poznat v jednotlivých fázích dospívání dítěte?

Předškolní věk: Rodiče se snaží zabránit jakémukoli i drobnému pádu a své dítě se snaží vyvarovat jakýmkoliv aktivitám představujícím sebemenší nebezpečí. Ačkoliv jsou tyto aktivity již více než úměrné věku dítěte. Dítě helikoptérových rodičů také nikdy neuvidíte, jak si hraje samo, pokud jim tedy neuteče. Rodič je vždy v bezprostřední blízkosti, aby zabránil jakékoliv „katastrofě“. Je také zvykem, že tento typ rodičů po učitelích ve školce vyžaduje nadměrnou péči pro jejich dítě a často si přeje být informován o jejich každém krůčku.
Základní škola: S nástupem na základní školu často přichází několik přátel, které si udržíme dlouhé roky, občas i po zbytek života. Co kdyby ale všechny vaše kamarády vybírali vaši rodiče? Právě to je nejčastější „zálibou“ helikoptérových rodičů – vybírat pro svého potomka všechny jeho kamarády a blízké. „S Jakubem se okamžitě přestaneš bavit, jinak ti zabavíme mobil a počítač.“ Buď přijdete o dobrého kamaráda, nebo o mobil a počítač. Rozhodováníčko, rozhodování.
Stejně jako v předškolním věku dítěte i zde rodič nadmíru kontroluje docházku a školní výsledky. Pokud učitel na třídních schůzkách přijde s informací, že žák nevykazuje potřebné nasazení, rodiče mají tendenci této informaci nevěřit a vinit učitele ze špatného přístupu. Helikoptérový rodič taky určuje svým dětem většinu nebo naprosto všechny jejich mimoškolní aktivity. Školák nemá možnost udělat prakticky žádné vlastní rozhodnutí, celý jeho život je pro tuto chvíli jasně narýsován.
Dospívání: V dospívání znovu platí, že adolescent nemá možnost rozhodovat se sám za sebe a není mu dovoleno chovat se úměrně vlastnímu věku. Tady už samozřejmě rodič může vzhledem k věku dítěte narazit na zdaleka větší odpor, než s jakým se setkával doposud. I v pokročilém věku se helikoptéroví rodiče nepřestávají starat o studijní výsledky svých dětí a jsou třeba schopni bez jejich vědomí například kontaktovat některého z profesorů na vysoké škole a za jejich zády si zjišťovat, jak si vedou. A posléze je s tím konfrontovat. Rodiče také stále zasahují do jakýchkoliv sporů, které má dítě s partnery, kamarády nebo zaměstnavatelem.

Sečteno a podtrženo

Ačkoliv to tak vypadá, helikoptérové rodičovství nemusí být ve všech případech jenom špatné. Děti, které zažily tento druh výchovy, budou ve většině případů chodit včas, plnit úkoly před deadlinem a vždy budou mít pečlivě naplánované všechny své životní kroky. Pokud vzniknou jakékoliv problémy, ať už zdravotní, nebo společenské, rodiče se postarají o to, aby dítě trpělo co nejméně. V některých situacích tento přístup nemusí být škodlivý.

Samozřejmě ale existuje i druhá strana mince: některé děti nebudou v důsledku helikoptérové výchovy schopny řešit problémy, budou přehnaně závislé na rodičích, nebudou se umět samy obhájit, budou mít nízké sebevědomí nebo množství dalších potíží.

Vybrat si nakonec musí každý sám, nicméně rovnováha mezi názorovými proudy bývá tím nejlepším způsobem, jak se vyhnout negativním důsledkům extrémních přístupů. O své dítě se starejte, a pokud to jen trochu jde, dopřejte mu klidné a milující prostředí. Zároveň ho ale nechte samostatně se rozvíjet a dělat potřebná rozhodnutí bez vašeho přičinění.