fbpx

Bez vody to prostě nejde. Tuto tvrdou zkušenost už učinilo lidstvo ve své historii několikrát. Mesa Verde, Mayové, Akkadská říše nebo dynastie Tang. Všechny tyto společnosti zanikly, když jim došla voda

Zveřejněno: 12. 9. 2022

Posledních několik desítek let lidstvo spotřebovává zdroje tak rychle, že otázkou už není, jestli nám dojdou, ale kdy se tak stane, popřípadě jestli se tak stane dřív, než je stačíme nahradit. U elektřiny můžeme mluvit o alternativních zdrojích energie, vodu ale nahradit ničím nelze. I proto vědci už dlouho hovoří o tom, že se další válka nepovede o naftu (jako je tomu v případě mnoha konfliktů dnes), ale o vodu. A díky klimatické změně je tato prozatím hypotetická teorie stále více a více reálná.

Země prostě vysychá a v kombinaci s exponenciálním růstem počtu populace hrozí stále více naplnění předpokladu teorie válek o vodu, podle které se v budoucnosti stane jablkem sváru mezi státy právě voda.

Některé země prostě budou mít vody víc a některé míň. Jenže lidé mají pořád stejnou žízeň. A zatímco optimisté předpokládají, že právě kritická situace donutí státy spolupracovat, pesimisté mají za to, že právě boj o vodu bude zdrojem příštích konfliktů. A aniž bychom se chtěli přiklánět na jakoukoliv stranu, pohled do historie nám nedává příliš důvodů k tomu, abychom očekávali vzepětí altruismu a snahy pomoci bližnímu. Když jde do tuhého, jsou lidé bez ohledu na pohlaví, barvu kůže a politické preference prostě sobci. To není pesimistická negace, to je biologie – pud sebezáchovy je ten nejsilnější, který máme.

To, co nás v budoucnu nejspíš čeká, se samozřejmě nestalo v historii lidstva poprvé. Ano, jsme lépe technologicky vybaveni, ale také je nás mnohonásobně více. Můžeme tedy doufat, že neskončíme jako ty civilizace a společnosti, které zanikly právě kvůli tomu, že jim došla voda.

Mesa Verde

Čilá komunita v okolí Mesa Verde čítala v době svého rozkvětu okolo 6 000 osob. Zůstaly nám po nich slavné víceposchoďové stavby z pískovce a malty, umně zakomponované do mořských útesů. Obyvatelé Mesa Verde lovili zvěř a živili se také fazolemi či kukuřicí. A to až do období okolo roku 1277, kdy začalo 23 let trvající období sucha. V roce 1300 opustil Mesa Verde poslední člověk a úžasné struktury osiřely.

m mesa verde shutterstock 293791973

Skalní město Mesa Verde opustil poslední člověk v roce 1300 (zdroj: Shutterstock)


Podle Scotta Ortmana, docenta antropologie na University of Colorado, žilo v historii 30 procent populace na území, kde nebylo možno kvůli nedostatku vody pěstovat plodiny. Výsledkem byly velmi kruté šarvátky, po kterých byla na archeologických vykopávkách nalezena znetvořená těla a kostry. „Sucho způsobilo vážné sociální konflikty a společnost se v podstatě rozpadla,“ říká Ortman.

Akkadská říše

Akkadská říše je považována za jedno z prvních velkých společenství v historii lidstva. Rozpínala se přes celý Střední východ, hlavní město se jmenovalo Akkad a trvala od roku 2350 do roku 2150 př. n. l.

m akkad empire shutterstock 1765302449

Akkadská říše byla součástí Mezopotámie a sumerské kultury (zdroj: Shutterstock)


Podle vědecké studie publikované v časopise Geologie mohlo za její konec právě sucho. „Z  archeologických nálezů jasně vyplývá, že se tato vysoce rozvinutá civilizace zhroutila velmi náhle. A důvodem mohl být právě kritický nedostatek vody,“ uvádějí autoři studie.

Mayská říše

Mayská říše vyrostla v tropických nížinách Mexika a Střední Ameriky. Mayové stavěli monumentální kamenné stavby, věnovali se umění, zemědělství a zdokonalování jazyka. Okolo roku 900 našeho letopočtu ovšem Mayové spoustu svých kamenných měst opustili. Vědci si nejsou stoprocentně jisti tím, co se přihodilo, ale mají za to, že v tom důležitou roli sehrálo opět sucho.

m mayan empire shutterstock 1918746167

Mayská říše zmizela nejen kvůli suchu, ale také kvůli válkám a byrokracii (zdroj: Shutterstock)


Podle Takeshiho Inomaty, profesora antropologie na Arizonské univerzitě, panovalo ve společnosti napětí díky sociálním konfliktům, válce a také byrokracii. Nedostatek vody byl pak pomyslnou kapkou, kterou pohár přetekl. „Sucho nemohlo přijít v méně vhodnou chvíli, protože společnost byla oslabená už sama o sobě,“ řekl Inomata.

Pozdní doba bronzová

Před kolapsem v roce 1200 př. n. l. bylo Středozemní moře velmi živou oblastí, jejíž ekonomika často využívala bronz. Byl totiž pevnější než ostatní kovy používané v té době.

m bronze age shutterstock 59954569

Sucho nejspíš pohřbilo i civilizace u Středozemního moře v době bronzové (zdroj: Shutterstock)


Podle studie zveřejněné v magazínu PLOS One usoudili vědci ze stop radioaktivního uhlíku nalezených v Sýrii a na Kypru, že za náhlý konec vyspělých civilizací v Evropě a na Středním východě za doby bronzové můžou částečně také klimatické změny, které způsobily nedostatek vody. „Tato studie ukazuje, že počátek krize v pozdní době bronzové spadá do období počátku třísetletého sucha, které začalo před 3 200 lety. Kvůli tomu nebylo obilí a šířil se hladomor a smrt,“ píšou autoři studie.

Dynastie Tang

Období dynastie Tang, které trvalo od roku 618 do roku 906, bylo ve starověké Číně považováno za zlatou éru umění, kultury a růstu. Dynastie Tang, která proslula svou mírumilovností a prosperitou, prodloužila pozemní obchodní trasy přes Hedvábnou stezku až do Sýrie a Říma. Podle National Science Foundation mohl i její zánik způsobit nedostatek obilí a zemědělských plodin, ke kterému došlo právě následkem nedostatku vody.

m tang dynasty shutterstock 1662405163

Stavba paláce z dynastie Tang je součástí mediálního komplexu v čínském velkoměstě Chang-čou (zdroj: Shutterstock)


Vědci zjistili, že v posledních letech dynastií Tang, Yuan a Ming, poznamenaných lidovým povstáním, panovaly velmi slabé letní monzuny, a do půdy se tak nedostal dostatek životadárné vláhy.

Kolaps společnosti je často zapříčiněn několika faktory, které začínají působit najednou a v nejméně vhodný čas. Kdysi velmi živoucí společnosti tak pro nás zůstávají mementem, že naše civilizace je přes všechnu technickou vyspělost přeci jen velmi křehká a nepříznivý dopad klimatických změn již v minulosti několikrát stačil ke zhroucení civilizací, které se zdály věčné. Nezbývá než doufat, že nás alespoň pud sebezáchovy donutí se z historie poučit.

Související…

Vlny veder budou častější a intenzivnější. Co je vlastně způsobuje?
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock , zdroj: Discover Magazine

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...